Světelné znečištění v Česku má omezit speciální skupina. Praha svítí víc než Berlín

ČTK ČTK
24. 7. 2017 16:52
Stát by měl vytvořit legislativní návrhy, jak nadměrné světelné znečištění omezit. V obcích a městech se stává, že část světla směřuje i do míst, která být osvětlená nemusí, anebo vyloženě nemají.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Isifa/Thinkstock

Praha - Hlavní město České republiky v přepočtu na jednoho obyvatele svítí v noci více než jiná evropská sídla jako je Berlín nebo Vídeň.

Přitom má noční světlo u člověka vliv na tvorbu hormonu melatoninu, kvůli čemuž se lidské tělo pravděpodobně nedostatečně regeneruje. Píše se to v dokumentu, který dnes projednala vláda.

Stát by tak měl vytvořit legislativní návrhy, jak nadměrné světelné znečištění omezit, oznámilo dnes ministerstvo životního prostředí. Náklady na nevyužité světlo jsou v ČR podle odhadů zhruba dvě miliardy korun ročně. Více osvětlená je například Barcelona nebo Varšava.

"V obcích a městech se stává, že část světla směřuje i do míst, která být osvětlená nemusí, anebo vyloženě nemají. Často se používá osvětlení technicky nevhodné, zbytečně silné, zastaralé nebo málo účinné. Naplno svítíme i pozdě v noci, kdy po ulicích nikdo nechodí. To vše vede ke zbytečnému plýtvání elektrickou energií. Kromě způsobu šíření světla je důležité řešit i barvu světla, která má velký vliv na člověka a jeho biorytmy," uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Světelné znečištění není podle materiálu komplexně právně ošetřené, neexistuje jasná definice, který správní orgán chrání v tomto případě veřejný zájem, ani jaké jsou pro světelné znečištění limitní hodnoty. "Například ve stavebním zákoně a jeho vyhláškách jsou zmiňovány limity světelného znečištění, ty ale v žádných podzákonných normách neexistují. Obtěžování umělým světlem by ideálně mělo být minimalizováno už při plánování staveb," dodává ministerstvo.

Problém není pouze ve velkých aglomeracích, ale i v menších obcích, které nemají dostatek peněz na kvalitní osvětlení. "Tyto obce často instalují a provozují investičně nenáročné, avšak technicky často nevyhovující a provozně neefektivní osvětlovací soustavy, které jsou zdrojem zbytečného světelného znečištění," dodal úřad.

Do budoucna by tak měla pracovní skupina, která problém řeší, nadále fungovat. "Další ambicí bude v budoucnu předložit už konkrétní návrhy širší škály možných řešení, včetně možných legislativních úprav, návrhy technických norem nebo doporučení," uzavřelo ministerstvo.

Například hlavní město v polovině července oznámilo, že pražském Karlíně bude zmodernizováno 87 sloupů veřejného osvětlení. Má se tak snížit spotřeba elektřiny.

Celosvětově jde podle ministerského materiálu zhruba pětina energie na osvětlení, v EU jde o 15 procent. Podíl venkovního osvětlení je v EU zhruba 21 procent spotřeby. Náklady na nevyužité světlo jsou odhadovány na 5,2 miliardy euro ročně, tedy zhruba 140 miliard korun.

Město Průměrná zář Zář na 1 obyvatele
Berlín 14,804 0,0482
Mnichov 14,924 0,0484
Vídeň 18,262 0,0658
Hamburk 15,518 0,0726
Budapešť 20,754 0,0958
Praha 18,864 0,1179
Varšava 37,283 0,1429
Barcelona 63,563 0,1868

Zdroj: MŽP

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 8 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy