Českým ulicím hrozí tma. Veřejné osvětlení potřebuje vyměnit a posílit, stát chystá pomoc

Petr Zenkner Petr Zenkner
23. 11. 2016 6:45
Mezi roky 2020 až 2025 zchátrá většina původního veřejného osvětlení v Česku, říká výkonný ředitel Svazu měst a obcí. Samosprávy by musely investovat řádově miliardy korun. které nemají. Nelze ani čerpat dotace z EU. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto chce, aby se od příštího roku zvýšil roční rozpočet národního programu Efekt zaměřeného na úspory energií.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Praha – Velká část veřejného osvětlení v Česku je zastaralá a potřebuje vyměnit. Jejich majiteli veřejného osvětlení jsou města a obce. Na rozdíl od Slovenska ale nemohou na modernizaci použít peníze z fondů Evropské unie.

Podle předsedy Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení Jiřího Skály je ve vlastnictví měst a obcí celkem 1,4 milionu svítidel v hodnotě asi sedmdesát miliard korun.

Životnost veřejného osvětlení dosahuje kolem 40 let, v případě svítidel je méně než poloviční. “Celý systém ročně potřebuje investice jeden a tři čtvrtě miliardy, reálně do něj ale města dávají 600 milionů,” říká Skála.

Dalších patnáct miliard je podle něj potřeba jako mimořádná injekce hlavně kvůli zvýšení bezpečnosti na silnicích. “Asi polovina českých silnic, hlavně těch krajských, by potřebovala dosvětlit,” řekl Sklála.

Kromě špatného stavu světel kolem silnic trápí i postupně stárnoucí systém veřejného osvětlení na sídlištích ze 70. let, jenž se budoval spolu s nimi.

“Dvě třetiny osvětlení budou ve špatném stavu,” odhaduje výkonný ředitel Svazu měst a obcí Dan Jiránek. Mezi roky 2020 až 2025 podle něj zchátrá většina původního veřejného osvětlení. Například v Praze, která má svítidel nejvíc, je téměř třetina stožárů starších než čtyřicet let.

Fondy EU nepomohou

Ve snaze zlepšit stav veřejného osvětlení přišlo ministerstvo průmyslu a obchodu s návrhem, aby se od příštího roku zvýšil roční rozpočet národního programu Efekt zaměřeného na úspory energií.

“Pro rok 2017 se počítá s rozpočtem ve výši 120 milionů. Maximální výše dotace bude dva miliony,” říká mluvčí ministerstva František Kotrba. Z peněz se bude financovat výměna svítidel veřejného osvětlení za moderní.

Cena modernizace osvětlení se průměrně pohybuje v řádu milionů korun, u LED světel je to investice v řádu tisíců za svítidlo.

Přímo z evropských dotací nepůjde do roku 2020 na modernizaci veřejné sítě osvětlení ani euro. Podle Jiránka je v budoucnu větší šance hradit modernizaci osvětlení z peněz, které jako kompenzaci za přístup na jednotný trh EU poskytuje Švýcarsko a Norsko. Podobný model zřejmě bude mít po odchodu z Unie i Velká Británie.

“Tam je slušná šance něco vyjednat, protože všechny tyto státy berou životní prostředí jako důležité téma,” myslí si Jiránek.

Na Slovensku je situace odlišná. Rekonstrukci veřejného osvětlení si přes evropské dotace zařídilo přes tři sta měst a obcí, které takto vyměnily přes dvacet tisíc svítidel.

Těží z toho například brněnská firma Lamberga, která se specializuje na vývoj a výrobu LED svítidel. Na slovenský trh dodává více než polovinu svých výrobků. Mezi její zákazníky patří například město Levoča, které získalo z fondů 497 tisíc eur (asi 13,4 milionu korun). Podle primátora Milana Majerského město po modernizaci ročně ušetří na osvětlení v přepočtu milion korun.

Úspory energií díky technologiím

Česká města se do investic do veřejného osvětlení moc nehrnou a raději se věnují projektům, které lze z dotací EU podpořit. K ochotě měst nepřispívá ani oproti minulým letům nižší cena elektřiny. Ta snižuje váhu hlavního argumentu, kterým je nepopiratelná úspora peněz na správu veřejné sítě a opravy nebo nižší spotřeba energie.

O veřejné osvětlení se zajímají rovněž energetické společnosti, protože je součástí decentralizované energetiky s důrazem na služby. Například největší česká elektrárenská společnost ČEZ nabízí městům rekonstrukce osvětlení i možnost, že celý systém odkoupí a bude ho provozovat.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Komise: Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10 tisíc

Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10.000. Aktualizovaný odhad dnes podle agentury AFP zveřejnila komise, která problematiku zkoumá. Nezávislou komisi pro sexuální zneužívání v církvi (Ciase) v roce 2018 zřídila katolická církev v reakci na sérii skandálních odhalení sexuálního zneužívání ve Francii i ve světě. Komise v polovině minulého roku odhadla počet obětí na nejméně 3000, což dnes její předseda Jean-Marc Sauvé označil za "jednoznačné podhodnocení".

Komise na více než rok zřídila telefonní linku pro hlášení sexuálního zneužívání, na kterou se za tu dobu obrátilo 6500 obětí či svědků těchto násilných činů. V polovině telefonátů se jednalo o případy z 50. a 60. let minulého století, útokům častěji čelili muži a 87 procent volajících bylo v době zneužívání nezletilých, zveřejnila loni na podzim Ciase.

"Zdaleka ale nejde o všechny", upozornil dnes Sauvé. "Zásadní otázkou zůstává, kolik lidí se ozvalo. Deset procent, pět procent, méně?" dodal.

"I když je 10.000 hodně, jsme stále daleko od pravdy," komentoval nový odhad Jean-Pierre Sautreau, jež stojí v čele organizace sdružující oběti církevního zneužívání v západofrancouzském departementu Vendée. "Skutky jsou často datovány do 50. let minulého století a ti lidé již zemřeli, nebo je jim přes 80 a už o tom nechtějí mluvit," vysvětluje.

"Je to vrchol ledovce, je to rozhodně mnohem více," domnívá se rovněž Véronique Garnierová z jiného sdružení obětí.

Zpráva komise má na podzim představit celkovou diagnózu problematiky a vysvětlit, jak se církev do situace dostala. Instituce mají následně navrhnout podobu odškodnění obětí. Podle Sauvého však trauma obětí nevyřeší pouze odškodnění finanční, "obzvlášť v případě, že by jej doprovázel příkaz mlčet".

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Grammozis se stal pátým trenérem fotbalistů Schalke v sezoně

Novým trenérem fotbalistů Schalke 04 se stal Dimitrios Grammozis. S klubem z Gelsenkirchenu, který už má jen minimální šance na udržení v první lize, podepsal dva dny po odvolání kouče Christiana Grosse smlouvu do roku 2022. Ve funkci by měl podle médií zůstat i v případě sestupu.

Dvaačtyřicetiletý Grammozis byl bez angažmá od loňského léta, kdy skončil u druholigového Darmstadtu. Na lavičce Schalke je už pátým koučem v aktuální sezoně, před ním se u týmu vystřídali David Wagner, Manuel Baum, Huub Stevens a naposledy Gross.

Premiéru s mužstvem absolvuje v pátek v duelu s dalším kandidátem na sestup Mohučí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy