Českým ulicím hrozí tma. Veřejné osvětlení potřebuje vyměnit a posílit, stát chystá pomoc

Petr Zenkner Petr Zenkner
23. 11. 2016 6:45
Mezi roky 2020 až 2025 zchátrá většina původního veřejného osvětlení v Česku, říká výkonný ředitel Svazu měst a obcí. Samosprávy by musely investovat řádově miliardy korun. které nemají. Nelze ani čerpat dotace z EU. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto chce, aby se od příštího roku zvýšil roční rozpočet národního programu Efekt zaměřeného na úspory energií.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Praha – Velká část veřejného osvětlení v Česku je zastaralá a potřebuje vyměnit. Jejich majiteli veřejného osvětlení jsou města a obce. Na rozdíl od Slovenska ale nemohou na modernizaci použít peníze z fondů Evropské unie.

Podle předsedy Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení Jiřího Skály je ve vlastnictví měst a obcí celkem 1,4 milionu svítidel v hodnotě asi sedmdesát miliard korun.

Životnost veřejného osvětlení dosahuje kolem 40 let, v případě svítidel je méně než poloviční. “Celý systém ročně potřebuje investice jeden a tři čtvrtě miliardy, reálně do něj ale města dávají 600 milionů,” říká Skála.

Dalších patnáct miliard je podle něj potřeba jako mimořádná injekce hlavně kvůli zvýšení bezpečnosti na silnicích. “Asi polovina českých silnic, hlavně těch krajských, by potřebovala dosvětlit,” řekl Sklála.

Kromě špatného stavu světel kolem silnic trápí i postupně stárnoucí systém veřejného osvětlení na sídlištích ze 70. let, jenž se budoval spolu s nimi.

“Dvě třetiny osvětlení budou ve špatném stavu,” odhaduje výkonný ředitel Svazu měst a obcí Dan Jiránek. Mezi roky 2020 až 2025 podle něj zchátrá většina původního veřejného osvětlení. Například v Praze, která má svítidel nejvíc, je téměř třetina stožárů starších než čtyřicet let.

Fondy EU nepomohou

Ve snaze zlepšit stav veřejného osvětlení přišlo ministerstvo průmyslu a obchodu s návrhem, aby se od příštího roku zvýšil roční rozpočet národního programu Efekt zaměřeného na úspory energií.

“Pro rok 2017 se počítá s rozpočtem ve výši 120 milionů. Maximální výše dotace bude dva miliony,” říká mluvčí ministerstva František Kotrba. Z peněz se bude financovat výměna svítidel veřejného osvětlení za moderní.

Cena modernizace osvětlení se průměrně pohybuje v řádu milionů korun, u LED světel je to investice v řádu tisíců za svítidlo.

Přímo z evropských dotací nepůjde do roku 2020 na modernizaci veřejné sítě osvětlení ani euro. Podle Jiránka je v budoucnu větší šance hradit modernizaci osvětlení z peněz, které jako kompenzaci za přístup na jednotný trh EU poskytuje Švýcarsko a Norsko. Podobný model zřejmě bude mít po odchodu z Unie i Velká Británie.

“Tam je slušná šance něco vyjednat, protože všechny tyto státy berou životní prostředí jako důležité téma,” myslí si Jiránek.

Na Slovensku je situace odlišná. Rekonstrukci veřejného osvětlení si přes evropské dotace zařídilo přes tři sta měst a obcí, které takto vyměnily přes dvacet tisíc svítidel.

Těží z toho například brněnská firma Lamberga, která se specializuje na vývoj a výrobu LED svítidel. Na slovenský trh dodává více než polovinu svých výrobků. Mezi její zákazníky patří například město Levoča, které získalo z fondů 497 tisíc eur (asi 13,4 milionu korun). Podle primátora Milana Majerského město po modernizaci ročně ušetří na osvětlení v přepočtu milion korun.

Úspory energií díky technologiím

Česká města se do investic do veřejného osvětlení moc nehrnou a raději se věnují projektům, které lze z dotací EU podpořit. K ochotě měst nepřispívá ani oproti minulým letům nižší cena elektřiny. Ta snižuje váhu hlavního argumentu, kterým je nepopiratelná úspora peněz na správu veřejné sítě a opravy nebo nižší spotřeba energie.

O veřejné osvětlení se zajímají rovněž energetické společnosti, protože je součástí decentralizované energetiky s důrazem na služby. Například největší česká elektrárenská společnost ČEZ nabízí městům rekonstrukce osvětlení i možnost, že celý systém odkoupí a bude ho provozovat.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 11 minutami

Liberecký kraj podal předžalobní výzvu na ministerstvo, odmítá rozdělování dotací podle rychlosti kliknutí

Liberecký kraj podal na ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) předžalobní výzvu kvůli systému příjmu žádostí o dotace z programu REACT-EU na posílení zdravotnictví. Žádá vyhlášení nové výzvy s rovnými podmínkami pro všechny. Pokud to do konce měsíce ministerstvo neudělá, je kraj připraven obrátit se na soud a žádat i předběžné opatření, které zakáže rozdělování peněz z programu. Podle MMR byly ale kraje od samého počátku u nastavení kritérií a způsobu hodnocení projektů v REACT-EU.

Výzva Libereckého kraje se týká rozdělování peněz v minulém týdnu i dalších dvou výzev, které se uskuteční 14. a 25. května. Novinářům to dnes řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Podle opozičních poslanců rozhodovala v systému rychlost podání projektu, tedy kliknutí počítačovou myší, což ve středu označili za skandální.

Kritiku ve čtvrtek odmítl i premiér Andrej Babiš. Novinářům řekl, že všechny přihlášené projekty budou posouzeny. "Není to pravda, všechny projekty, které byly přihlášeny, budou vyhodnoceny," uvedl.

Způsob a kritéria hodnocení projektů v programu jsou podle MMR dílem 29 zástupců Monitorovacího výboru IROP. Finální hodnotící kritéria odsouhlasili i zástupci krajů. "Je zcela absurdní, že si nyní někteří hejtmani stěžují a napadají pravidla, proti kterým nejen že nevznesli od července 2020 žádnou připomínku, dokonce se na jejich vytváření prostřednictvím zástupců Asociace krajů v rámci koncepční skupiny ministerstva zdravotnictví a monitorovacího výboru sami podíleli," řekl náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů Zdeněk Semorád. Za Asociaci krajů ČR pro zdravotnictví je ve výboru i zástupce kraje Vysočina, s náhradníkem za Liberecký kraj.

Zdroj: ČTK
Další zprávy