Brno - Vleklý restituční spor o polovinu vršovických nemovitostí a sbírky obrazů společnosti Koh-i-noor definitivně končí neúspěchem pro dědice původních vlastníků. Jejich stížnost odmítl Ústavní soud.

Původní majitelé přišli o prosperující firmu, která před druhou světovou válkou nesla název Waldes a spol., podle Benešových dekretů, proto nemají nárok na restituci.

Dívka s patentkou

Soudní spor trval od roku 1995. Původně to vypadalo, že dědicové polovinu historického majetku získají, ale v roce 2010 zasáhl v jejich neprospěch právě Ústavní soud. Justice poté žaloby dědiců zamítla, což předloni potvrdil Nejvyšší soud a nyní také znovu Ústavní soud. Dědicové se domáhali toho, aby soud svůj původní postoj přehodnotil.

"Neuvedli nicméně žádné argumenty, které by již nebyly dříve vzneseny či které by nebyly Ústavnímu soudu v době jeho rozhodování známy. Soud proto neshledal důvod závěry, k nimž dospěl v citovaném nálezu, jakkoliv měnit," stojí ve stručném usnesení zpravodajky Michaely Židlické.

V kolekci bezmála 20 obrazů, které rodina chtěla zpět, je například známý obraz Františka Kupky Dívka s patentkou. Podle Kupkovy olejomalby z roku 1912 později vzniklo logo společnosti. Další obrazy mají méně známé autory, většina z nich zachycuje tovární budovy, případně krajiny a městská panoramata.

Bez náhrady

Jindřichovi a Zikmundovi Waldesovým továrnu nejprve zabavili nacisté za druhé světové války. Po válce podnik přejmenovaný na Koh-i-noor převzal československý stát na základě dekretu o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. Dekrety dopadly na řadu továren, bank, dolů a podniků ve strategických odvětvích, které chtěl přímo kontrolovat stát. Waldesovi tehdy nezískali žádnou peněžní náhradu.

Akciová společnost Koh-i-noor existuje dodnes, vyrábí například slavné patentky, tedy stiskací knoflíky, dále špendlíky, zipy, nýty a další galanterii a drobné kovové zboží. Produkci vyváží do celého světa.

Ústavní soud už v roce 2010 vyjádřil politování, že "rodina byla perzekvována jak nacistickým, tak komunistickým režimem". Restituce však připadají v úvahu jen v případě splnění zákonných podmínek. Potomci Waldesových podle zákona nárok na vydání majetku nemají a soudy to podle Ústavního soudu nemohou obcházet vlastní interpretací. "Zmírňování křivd je kompetencí zákonodárců, nikoliv soudu," uvedl tehdy soudce zpravodaj Pavel Rychetský.