Peníze zadarmo? Nechceme, řeknou Švýcaři

Švýcarský frank | Foto: Reuters

Švýcaři v neděli jako první na světě v referendu hlasují o tom, jestli budou dostávat peníze za nic. A překvapivě si s velkou pravděpodobností odhlasují, že revoluci v přístupu k penězům zamítnou. Průzkumy dávají iniciativě za takzvaný nepodmíněný či základní příjem šanci na zisk maximálně 30 procent hlasů.

Podle zastánců nabízí základní příjem lidem větší svobodu, jistotu a spravedlnost. Nejen že by si mohli rozhodnout o tom, zda a hlavně v jaké profesi pracovat. Měli by také více prostoru ke vzdělávání, zmírnila by se platová nerovnost mezi pohlavími, zvýšila míra porodnosti a prodloužila doba strávená doma s dětmi. Výrazně by se také zjednodušila státní správa.

"Nepodmíněný základní příjem dává každému základ k plnohodnotnému životu," hájí teorii prezident švýcarské iniciativy Za nepodmíněný základní příjem Daniel Straub. Bez strachu o dostatek financí by se lidé stali více kreativními a produktivními, domnívají se zastánci modelu.

Ekonomové ale nad základním příjmem většinou kroutí hlavou. "Základní příjem má v teoretické rovině své výhody a nevýhody. V praktické rovině jde ovšem o nerealizovatelný záměr. Ani Švýcarsko není tak bohatá země, aby si mohla dovolit zavést smysluplný nepodmíněný základní příjem," říká David Marek, hlavní ekonom Deloitte.

Švýcaři hlasují o základním příjmu ve výši 2500 franků měsíčně (cca 61 tisíc korun měsíčně) pro dospělého a 625 franků (cca 15 tisíc korun) pro děti. Švýcarská vláda odhadla, že základní příjem by znamenal roční zátěž 208 miliard franků (5,1 bilionu korun). Z daní by se na tuto sumu vybralo 153 miliard, zbývajících 55 miliard by zajistil převod ze systému sociálního pojištění a sociální podpory. Vláda i parlament doporučují hlasovat proti garantovanému příjmu.