Čeští zemědělci by se měli naučit plodiny i zpracovávat, říká eurokomisař Hogan

Radim Klekner
24. 11. 2018 8:15
Čeští farmáři byli podle irského eurokomisaře pro zemědělství Phila Hogana, který odpovídal na otázky deníku Aktuálně.cz, na konkurenci z členských zemí dobře připraveni. Na druhé straně by jim prospělo, pokud by se více věnovali dalšímu zpracování zemědělských produktů a nevěnovali se v řadě případů jen pouhé dodávce komodit na trh.
Čeští zemědělci se budou muset v rámci nových návrhů Evropské komise zamyslet nad výměrou půdy.
Čeští zemědělci se budou muset v rámci nových návrhů Evropské komise zamyslet nad výměrou půdy. | Foto: ČTK

Společná zemědělská politika přinesla novým členským zemím mnoho pozitivního, postkomunistické státy ale zároveň vystavila tvrdé konkurenci. Můžete po vaší nedávné návštěvě ČR říct, zda na to byli čeští zemědělci dobře připraveni?
Po mé návštěvě a posledních zkušenostech jsem si zcela jist, že na otevření trhu připraveni byli. Samozřejmě jste zaznamenali pokles v produkci některých komodit, jako je maso či mléko, tak jako tomu bylo i u dalších nových členských zemí EU. Na druhé straně jsou Češi solidním způsobem konkurenceschopní, co se týče plodin, jako je řepka či proslulý český sladový ječmen.

Aby byli čeští farmáři schopni vyrovnat se s konkurencí na společném evropském trhu, byly jim nabídnuty různé podpůrné nástroje, zejména v rámci Programu rozvoje venkova v letech 2007-2013, kdy bylo využito 99,88 procent celkově alokovaných finančních prostředků z EAFRD (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, pozn. red.), tedy téměř 2,9 miliardy eur (74 mld. Kč).

Evropské fondy pomohly zemědělcům z východní a střední Evropy modernizovat a navýšit produkci. V posledních letech se ale zdá, že se tento proces zpomalil. Co byste českých farmářům v tomto ohledu doporučil?
Zaprvé si nemyslím, že se modernizace zpomalila. Data z nového programového období a používání nástrojů, jako jsou "investice do zemědělských podniků" a "investice do zpracování zemědělských produktů" hovoří o opaku. Kde stále vidím určitý deficit, je nízká přidaná hodnota zemědělských produktů.

Myslím si, že zejména intenzivnější zpracovávání základních komodit a ne pouhé dodávání zemědělských surovin by pozici českých farmářů na unijním trhu určitě zlepšilo. Prioritou dalších investic by pak dle mého soudu měla být spolupráce mezi zemědělskými podniky a vytvoření vlastních skladovacích a zpracovatelských zařízení.

Mnoho zemědělských produktů je do postkomunistických zemí dováženo z toho důvodu, že úroveň státních dotací je v západní Evropě vyšší. Platí to kupříkladu pro 75 procent ovoce, tradičně pěstovaného v Česku. Neměla by EU připravit legislativu, která by situaci zdejších farmářů zlepšila?
V sektoru ovoce a zeleniny je úroveň dotací přesně táž ve všech členských státech. Pro dotace českým farmářům platí stejná pravidla jako v Belgii, Španělsku či Itálii. Dnes existuje v ČR (v daném sektoru) pouze pět oficiálních organizací producentů při průměrných ročních výdajích ve výši půldruhého milionu eur (38 mil. Kč).

Pokud chtějí čeští ovocnáři více profitovat z podpory poskytované EU, není k tomu zapotřebí žádné dodatečné legislativy. Produkce ovoce v ČR může být rozšířena v rámci stávajícího režimu. Na rozdíl od jiných opatření v rámci Společné zemědělské politiky zde finanční zastropování není!

Uvalit na Rusko sankce byla jistě správná věc. V Česku to ale zničilo řadu malých producentů. Čeští ovocnáři kupříkladu museli vzhledem k poklesu cen zlikvidovat téměř čtvrtinu výsadeb…
Okamžitě po uvalení embarga na Rusko přijala Evropská komise výjimečná opatření, umožňující kompenzaci tržních ztrát v oblasti produkce ovoce a zeleniny. Tato opatření platila po čtyři roky až do letošního září. V České republice byla však využita v minimální míře, což naznačuje, že čeští ovocnáři našli odbytiště při lepších cenách.

Malí farmáři si v ČR stěžují na složitost podávání žádostí o evropské dotace a značné množství byrokracie, která je s tím spojena. Nemohl by být tento proces nějak zjednodušen?
Schéma na podporu malých farmářů v rámci přímých plateb již existuje a má za cíl poskytnout určitou míru pomoci za zjednodušených podmínek. České úřady se bohužel rozhodly toto schéma nerealizovat. Legislativa musí být na druhé straně respektována všemi druhy podniků bez ohledu na jejich velikost.

V tomto ohledu jsou zásadní poradenské služby a malí farmáři by měli mít k dispozici přiměřenou výpomoc včetně instrukcí, jak vyplnit formuláře k žádostem o dotace nebo jak jejich projekty koncipovat.

Byl jsem informován, že se české úřady rozhodly neuplatnit opatření týkající se poradenských služeb v rámci programu rozvoje venkova, moji spolupracovníci nicméně byli ujištěni, že schéma poradenských služeb na národní úrovni funguje dobře a uspokojuje všechny druhy příjemců dotací.

Co se týče nového návrhu Společné zemědělské politiky, rád bych vás upozornil na článek 25, dle kterého budou moci členské země nadále poskytovat malým farmářům jednorázové platby na základě zjednodušeného schématu, které nahradí přímé platby.

Mnoho malých farmářů se raději zřekne jakýchkoli dotací, protože nemá pro přípravu žádosti o dotace příslušné zdroje, lidské ani finanční, jež mají velké zemědělské podniky. Neměla by EU dělat více pro to, aby eliminovala tuto nerovnováhu?
Jako doplnění předchozí odpovědi bych poskytl některé poznatky týkající se dat o stávajícím Programu rozvoje venkova. Evropská komise pravidelně monitoruje využití finančních prostředků a jejich distribuci mezi zemědělskými podniky různých velikostí.

V rámci opatření "investice do zemědělských podniků" šlo ve stávajícím Programu rozvoje venkova ve prospěch mikropodniků a malých farem přibližně 85 procent všech projektů, odpovídajících více než 50 procentům objemu poskytnutých finančních alokací.

Co se týče konkurenceschopnosti malých farmářů oproti těm velkým, je to docela slušný výkon. Rád bych zdůraznil, že malým projektům (do objemu jednoho milionu korun a výměry farmy do 150 hektarů) byla poskytnuta zvláštní finanční alokace, aby se účast malých zemědělských podniků na Programu rozvoje venkova usnadnila.

Věříte, že zastropování dotací pro velké farmáře na 100 000 eur situaci zásadně změní? Neměl by být navíc zvednut strop pro malé farmáře?
Účelem zastropování přímých plateb je dosáhnout nové vyváženosti distribuce finančních prostředků. To, co se ušetří, zůstane k dispozici zemědělskému sektoru v dané členské zemi EU. Jedním z hnacích principů v ohledu na redukci plateb a zastropování budou úspory na výměře farem, kterých zemědělci dosáhnou, jelikož jsou placeni za jednotku výměry.

Návrh zahrnuje také možnost, že do výpočtu nebude zahrnuta placená i neplacená pracovní síla, což činí poměr redukce plateb a zastropování nejenom spravedlivějším, ale navíc i zmírňuje dopad, které to bude mít na větší farmy, zaměstnávající vyšší objemy pracovní síly.

Zástupci zemědělců u kulatého stolu společnosti Economia řešili, kam by měly směřovat evropské dotace. | Video: Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

před 1 minutou

Dallas vyhrál duel NBA v Mexiku, proti Detroitu opět zářil Dončič

Basketbalisté Dallasu vyhráli čtvrteční duel NBA v Mexiku a při vítězství nad Detroitem 122:111 se opět činil zejména Luka Dončič. Hvězdný Slovinec nastřílel 41 bodů, doskočil 12 míčů a přidal 11 asistencí a zaznamenal osmý triple double v sezoně.

Dvacetiletý rozehrávač dosáhl dvouciferných čísel ve třech základních statistikách už posedmé v kariéře na cizí palubovce, což se před dovršením 22 let ještě nikomu nepodařilo. Slavní Magic Johnson a LeBron James odehráli svého času takových zápasů šest. Jako nejmladší hráč v historii také Dončič nashromáždil už druhý triple double se čtyřicetibodovým výkonem v sezoně.

"Neustále se zlepšujeme. Já, Kristaps (Porzingis), který nehrál skoro dva roky, celý tým. Věřte, že budeme ještě lepší," prohlásil tahoun Mavericks. "Luka začíná dělat ze skvělých výkonů rutinu. Jsem za něj moc rád, ale hlavně mě těší, že nikdy nezapomíná na spoluhráče," přidal trenér Rick Carlisle.

Slovinskému reprezentantovi sekundoval Seth Curry, který nastřílel 30 bodů z pozice náhradníka. Porzingis přidal 20 bodů a osm doskoků. Nejlepším hráčem Pistons byl s 23 body a 15 doskoky Andre Drummond.

Mexiko hostilo od roku 1992 už 29. utkání NBA, což dělá ze souseda USA zemi s největším počtem duelů mimo území samotných Spojených států. Třicátý zápas se odehraje v sobotu, kdy se opět v Mexico City představí San Antonio a Phoenix.

před 1 hodinou

Za ubytování v Praze zaplatí lidé od ledna 21 korun za den, městu poplatek vynese 370 milionů ročně

Ubytovací zařízení v hlavním městě budou od ledna vybírat poplatek za pobyt 21 korun za osobu a den. Podléhat mu budou i služby typu Airbnb. Jde o součet maximální sazby rekreačního a lázeňského poplatku. Vláda rozhodla o sloučení obou poplatků od nového roku v jediný. Praha díky tomu může počítat s výnosem téměř 370 milionů korun, tedy o zhruba 14 procent vyšším než dosud. Informace vyplývá z důvodové zprávy ke změně vyhlášky, kterou schválili pražští zastupitelé.

Podle novely zákona může být poplatek od ledna maximálně 21 korun za osobu a den, od roku 2021 budou moci obce podle svého rozhodnutí vybírat až 50 korun. Podle primátorova náměstka Petra Vyhnánka (Praha Sobě) bude návrh na zvýšení poplatku zastupitelům předkládat znovu za rok, protože současný poplatek je "směsně nízký", řekl. Dosud platil rekreační nebo lázeňský poplatek maximálně 15 korun za osobu a den a poplatek z ubytovací kapacity šest korun za lůžko a den.

Poplatek se týká každého krátkodobého pobytu bez ohledu na místo a účel. Neplatí se za první den pobytu a jen pokud ubytování nepřekročí 60 po sobě následujících dní. Osvobozeni od platby jsou lidé starší 70 let a lidé ubytovaní v souvislosti se sezonní prací. Nad rámec zákona Praha osvobodila od poplatku skupiny dětí a mládeže v ubytovnách sdružení dětí a mládeže, pokud cena za ubytování nepřesáhne trojnásobek poplatku za osobu a den.

před 1 hodinou

Praha vypíše nový tendr na dostavbu vyhořelého křídla Průmyslového paláce, bude stát 2 miliardy korun

Hlavní město vypíše tendr s odhadovanou hodnotou dvě miliardy korun na dostavbu vyhořelého křídla a rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. V pátek to schválili zastupitelé. Začít stavět by se mohlo koncem příštího roku. Město už jednu zakázku vypsalo, ale současné vedení magistrátu ji zrušilo, podle něj byla neaktuální. Projekt počítá se stavbou repliky levého křídla, které vyhořelo v roce 2008, a vybudováním nového zázemí či technických prostor.

Po rekonstrukci by palác měl sloužit stejnému účelu jako dosud, tedy k pořádání výstav, veletrhů, kongresů a dalších akcí. Střední trakt by podle schváleného dokumentu měl pojmout 1250 osob, pravé křídlo 2500, dostavěné levé křídlo 3300 a foyer 400 lidí.

Projekt dostavby a rekonstrukce se snaží co nejvíce zachovat původní podobu stavby z roku 1891, kdy byl palác otevřen. Kromě toho počítá s dobudováním dalšího zázemí a technickými úpravami památkově chráněného objektu. Novinkou bude například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně. Původně bylo v plánu vybudovat podchod i pod pravým křídlem, kvůli námitkám památkářů z toho však sešlo, a podzemní pasáž bude pouze pod nově dostavěným křídlem. Vnikne pod ním také nový suterén s prostory pro zázemí či sociální zařízení. Interiéry paláce by měly z větší části zůstat ve stávající podobě.

Další zprávy