Intervence se nám povedla, mohla přijít dřív, říká Singer

Tereza Holanová Tereza Holanová
6. 11. 2014 19:03
Rozhovor s guvernérem České národní banky Miroslavem Singerem o tom, zda oslabení koruny splnilo svůj účel a zda může vývoj v eurozóně ovlivnit tuzemskou ekonomiku.
Miroslav Singer
Miroslav Singer | Foto: DVTV

Praha - Kdybychom před rokem věděli, co víme nyní, mohli jsme se o oslabení koruny bavit dříve. V rozhovoru s online deníkem Aktuálně.cz to říká guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Zdůrazňuje také, že devalvace koruny, kterou centrální banka začala přesně před rokem, zabrala. Kritici se podle něj mýlili. "Pokud jde o to, co se mělo hrozného stát, tak já si nejsem vědom ničeho," uvádí.

Znehodnocení koruny podle něj neodradilo lidi od nakupování, jak loni varoval například předseda ČSSD a nynější premiér Bohuslav Sobotka. "Výdaje domácností i podniků každý měsíc meziročně stoupají a jsou tažené přesně tím, co jsme očekávali, to znamená zbožím dlouhodobé spotřeby a auty," dodává Singer.

Aktuálně.cz: Co by ČNB zpětně udělala jinak, pokud by byl znovu listopad 2013? Oslabili byste korunu ještě více?

Miroslav Singer: To je spekulace nejen o stavu mé mysli před rokem, ale i mých kolegů. Nicméně hrozba dlouhodobé deflace a s ní spojené ztráty pracovních příležitostí, nepříznivého vývoje mezd a recese české ekonomiky byla zjevně akutnější a s výhodou zpětného pohledu se dá předpokládat, že bychom se o tom bavili zřejmě dříve, vědět, co víme dnes a jak by to dopadlo.

A.cz: Vyčerpal se už plně potenciál intervence, co se týká růstu cen, hrubého domácího produktu či spotřeby, nebo se ještě bude loňský krok ČNB v české ekonomice odrážet?

My jsme počítali s tím, že dopady našeho opatření budou zřetelné v zásadě až za dvouleté období, ale říkali jsme, že v reálné ekonomice se začnou projevovat zhruba po roce. Jinými slovy, ten primární průsak přes ceny už bude v podstatě vyčerpán, ale na druhou stranu je to teprve začátek a uvidíme další dopady, o kterých mluví naše prognóza pro příští rok.

A.cz: Naplnila se některá z negativních kritik, kterými řada ekonomů i politiků loni ČNB v souvislosti s intervencí častovala? Například že tento krok naopak zbrzdí započaté oživení trhu.

Pokud jde o to, co se mělo hrozného stát, tak já si nejsem vědom ničeho. Inflace je historicky nejnižší za dekádu - a to mělo dojít k prudkému nárůstu cen -, maloobchod ukazuje, že výdaje domácností i podniků každý měsíc meziročně stoupají a jsou tažené přesně tím, co jsme očekávali, to znamená zbožím dlouhodobé spotřeby a auty. Investice loni klesaly, letos rostou. Nevím, co by se tak mohlo naplnit, zdá se mi, že opatření přineslo to, co jsme plánovali.

Česku pomůže slabší euro

A.cz: Očekáváte, že budou v Evropské unii nadále přibývat země, které se nacházejí v deflaci?

Teď se mi zdá, že jediné, čím zatím nekonvenční politická opatření Evropské centrální banky ovlivnila ekonomický výkon, je slabší kurz eura. Ekonomiky, které jsou v lepším stavu, z něj budou více profitovat. Nejsem si ale úplně jistý, jak moc může pozitivně pomoci těm ostatním ekonomikám, které v zásadě příliš nemohou nebo neumějí exportovat mimo eurozónu a jsou závislé na vývozu do evropské měnové unie. Takže kdybych to měl shrnout, trošku bych řekl, že ekonomiky, které na tom nejsou tak špatně a nezažívají totální deflační vývoj, zůstanou v pozitivních číslech a ty, které jsou v těch negativních, se z nich zase tak rychle nedostanou. Potřebují, aby opatření ECB zabrala, což ještě chvíli bude trvat.

A.cz: O jaké časové období se jedná? Potrvá to v řádu měsíců, nebo spíše rok a déle?

Kdy dopady dorazí do zemí, které tu pomoc potřebují nejvíce, se těžko odhaduje. Ale rozhodně se bavíme o kvartálech.

A.cz: Vnímáte vývoj v Evropské unii jako riziko, které může ohrozit český trh?

Loňské očekávání výrazného oživení, které ekonomika eurozóny měla přinést, se zřejmě letos nenaplní. Poslední odhad, který jsem viděl, byl, že eurozóna letos poroste o jedno procento rychleji než loni, což je pro nás jen těžko nějaký růstový impuls. Na druhou stranu je třeba říct, že nižší kurz eura přinese zvláště německým exportérům (a tedy i českým, neboť část tuzemského vývozu do Německa tvoří polotovary a díly určené následně na reexport - poznámka redakce) své výhody, to je zřetelné. I když na to opatření Evropské centrální banky nebyly přímo zaměřené, tak kurz samozřejmě oslabil, tuším asi o sedm procent, takže z toho hlediska můžeme být alespoň do budoucna trochu optimističtější, nicméně dramatický prorůstový impuls letos z eurozóny určitě nepřijde.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Rusko vyhošťuje deset amerických diplomatů

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu oznámilo, že v reakci na nejnovější sankce ze strany USA recipročně označilo za nežádoucí osoby deset pracovníků amerického velvyslanectví v Moskvě. Příslušnou nótu předalo zástupci amerického velvyslance s tím, že "uvedené osoby mají opustit Rusko do 21. května".

Ruská diplomacie přislíbila, že další odvetné kroky za "nezákonné protiruské sankce" budou následovat, uvedl list Kommersant na svém webu. Připomněl, že americký prezident Joe Biden v polovině dubna podepsal výnos o zavedení nových sankcí proti Rusku a USA také rozhodly o vyhoštění deseti ruských diplomatů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 44 minutami

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který soud EU označil za diskriminační

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který Soudní dvůr Evropské unie označil za diskriminační a porušující evropské předpisy. Místopředseda vlády Zsolt Semjén podle agentury DPA předložil v parlamentu v noci na středu nový zákon, který kritizovanou normu nahradí. Maďarsku hrozil ze strany EU finanční postih v případě, že by zákon neupravilo.

Maďarsko v roce 2017 zpřísnilo dohled nad organizacemi financovanými ze zahraničí. Ty, jejichž roční příspěvek překročí 7,2 milionu forintů (546 000 Kč), se musejí povinně registrovat a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích. Dotčené spolky musejí rovněž na webových stránkách výslovně uvádět, že jsou "organizacemi podporovanými ze zahraničí".

Unijní soud v červnu 2020 konstatoval, že jde o "diskriminační a neodůvodněné omezení", které je v rozporu se základními právy včetně ochrany osobních údajů či svobody sdružování.

Podle kritiků byl tento a další zákony namířen především proti americkému finančníkovi a filantropovi maďarského původu Georgi Sorosovi, kterého kvůli jeho liberálním názorům považuje premiér Viktor Orbán za svého nepřítele.

Nyní může být zákon zneplatněn na některé z příštích schůzí parlamentu. Chystaná novela podle DPA obsahuje ustanovení, na jehož základě bude maďarský účetní dvůr každoročně vypracovávat zprávy o těch nevládních organizacích, jejichž příjmy budou přesahovat 20 milionů forintů (1,43 milionu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy