Malé versus velké farmy. Dotace se mění, je třeba dát hlavy dohromady, míní zemědělci

Kristýna Pružinová Kristýna Pružinová
27. 11. 2022 7:39
V rámci nového Strategického plánu společné zemědělské politiky poputuje v následujících letech z evropských fondů do českého zemědělství až 200 miliard korun. Princip rozdělování dotací mezi jednotlivé farmáře se ale změní. O tom, co budou nová pravidla pro tuzemské zemědělství znamenat, diskutovali v podcastu Aktuálně.cz zástupci malých a velkých zemědělských podniků.
Foto: Matej Slávik
Foto: EU

Rozpočet Strategického plánu, který bude čerpat finance ze dvou zemědělských fondů Evropské unie, dosáhne pro období let 2023 až 2027 přibližně osmi miliard eur (v přepočtu asi 200 miliard korun). Hlavní změnou je zavedení podpory ve výši 23 procent na prvních 150 hektarů všech zemědělských podniků, a to bez ohledu na jejich velikost.

Chystané úpravy na základě požadavků Evropské komise výrazně podpoří menší a střední zemědělce. "My se s rozhodnutím vlády ztotožňujeme. Pro malé farmy to znamená v rámci přímých plateb od roku 2023 přibližně až o dva tisíce korun víc za hektar," uvádí v podcastu Josef Stehlík, člen předsednictva Asociace soukromého zemědělství ČR, která zastupuje menší soukromé farmáře.

Podle zástupce velkých agropodniků ale chystané změny ohrozí soběstačnost Česka v zemědělské produkci a povedou k účelovému rozdělování farem. "Nikdy jsme neříkali, že malé podniky nemají mít vyšší podporu, ale 23 procent je nejvíce v Evropské unii," komentuje v podcastu Jiří Milek, šéf zemědělského koncernu Úsovsko, který obhospodařuje přes 15 tisíc hektarů v Olomouckém kraji.

Podle jeho názoru se nejedná o správné rozhodnutí a schválené změny budou jen odčerpávat finance velkým farmám. "To bude mít důsledky jak na chov dobytka, tak i na pěstování citlivých komodit, jako jsou ovoce a zelenina. Pokud nebudeme držet krok s dotacemi z okolních zemí, tak některé výroby budou zanikat," podotýká Milek.

Precizní zemědělství i zabránění erozi

Strategický plán, který bude po projednání vládou čekat na oficiální schválení Evropskou komisí, se má s ohledem na životní prostředí zaměřit i na udržitelné zemědělství a ekologické hospodaření. Zemědělci budou nově moci získat dotaci, pokud použijí postupy precizního zemědělství, budou také muset dodržovat určité zemědělské postupy na polích silně ohrožených erozí.

Některé požadavky týkající se větší udržitelnosti ale podle hostů podcastu nebude snadné dodržet, aniž by to ohrozilo tuzemskou zemědělskou výrobu. Novým pravidlům vytýkají zejména to, že mnohdy neodpovídají skutečnostem české krajiny a postrádají odbornost.

"Navrhujeme, aby se víc využilo meziplodin, bílkovinných plodin a nektarodárných pásů. To využíváme už dneska," uvádí Milek. "Trochu se z toho stalo politické téma. Mluví do toho lidé, kteří v zemědělství nepracovali, a prosazují kroky bez ohledu na produkci," dodává.

Podle Stehlíka je problém také v tom, že se nová pravidla mnohdy posuzují pohledem jiných států Evropy, který se ale neslučuje se specifiky českého zemědělství. "Optikou úředníka v Holandsku nebo jiných částech Evropy není orba tak důležitá, protože tam mají jiné klimatické podmínky než v Česku. Jsou to dva nesrovnatelné světy," podotýká Stehlík, který hospodaří na rodinném statku ve Zdicích na Berounsku.

Do budoucna je tak podle nich důležité, aby nevládní organizace v oblasti zemědělství spolupracovaly s politickými činiteli na tvorbě nových opatření. "Je potřeba dát hlavy dohromady a udělat dopadové studie. Protože fakt se může stát, že obyčejný chleba bude stát v krátké době 100 korun," zdůrazňuje Milek.

Poslechněte si na platformě SoundCloud podcast s tuzemskými zemědělci, kteří v něm také popisují, jaká další opatření budou do praxe zavádět.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

V hotelu v polské Vratislavi byl nalezen mrtvý Čech, jde zřejmě o hledaného vraha

V hotelu v polské Vratislavi byl v úterý odpoledne nalezen mrtvý muž z Česka a s největší pravděpodobností jde o podezřelého z vraždy ženy v hotelu v Praze. Na Twitteru to večer uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Další informace policie poskytne pravděpodobně během středy.

"S největší pravděpodobností se může jednat o hledaného dvaačtyřicetiletého muže. Spolupracujeme s polskými kolegy," napsal Rybanský. Policie po muži pátrala od soboty, v pondělí na Brněnsku našla vůz, ve kterém odjel z místa činu v Praze.

Muž podle policie ženu v pražském hotelu zastřelil. O pomoc v pátrání kriminalisté požádali veřejnost, lidé se ale muže neměli pokoušet zadržet, protože podle policie byl ozbrojený a nebezpečný. Policie předpokládala, že muž mohl vycestovat do zahraničí.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Třetí vlna francouzských protestů proti penzijní reformě přinesla pokles účasti

Ve Francii v úterý znovu stávkovali pracovníci hromadné dopravy, učitelé, či zaměstnanci energetických společností, kteří nesouhlasí s návrhem důchodové reformy z dílny vlády a prezidenta Emmanuela Macrona. Do ulic francouzských měst potřetí za poslední tři týdny vyšly statisíce nespokojených lidí, účast na manifestacích nicméně podle policie i organizátorů oproti druhé lednové vlně protestů klesla. Reforma, kterou nyní posuzují zákonodárci, předpokládá, že většina Francouzů bude do důchodu odcházet v 64 letech, tedy o dva roky později než dosud.

Stávka podle agentury Reuters omezila provoz na železnici, narušena byla školní výuka a zastavila se i distribuce ropných produktů. Odbory opět vyzvaly lidi, aby vyšli do ulic ve velkém počtu, a protestní pochody se konaly v desítkách měst včetně Nice, Marseille, Toulouse, Nantes a také v Paříži. V metropoli demonstranti, mnozí z nich mladí, pochodovali od Opery a nesli transparenty s hesly jako "Zachraňte svůj důchod" a "Zdaňte miliardáře, ne babičky".

Ministerstvo vnitra vpodvečer oznámilo, že napříč Francií policie zaznamenala 757 tisíc demonstrantů. První dvě stávky proti důchodové reformě 19. a 31. ledna vylákaly do ulic podle policie pokaždé něco přes milion lidí. Odborová centrála CGT dnes hlásila účast "téměř dvou milionů" lidí, i v jejím případě se ovšem jednalo o nižší součet oproti minulému týdnu, kdy hovořila o 2,8 milionech protestujících.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Kovosou souhlasí s plánem na urovnání vztahů se Srbskem

Kosovo v podstatě souhlasilo s unijním plánem na urovnání vztahů se Srbskem. V úterý to uvedl zmocněnec EU pro kosovsko-srbský dialog Miroslav Lajčák, který v uplynulých dnech jednal s nejvyššími politickými představiteli v Prištině a Bělehradu. V minulosti mělo Kosovo výhrady mimo jiné ke vzniku sdružení srbských obcí na severu země. Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho si ale podepsání plánu vyžádá další jednání.

Lajčák na Twitteru uvedl, že jednal v Prištině s premiérem Kurtim a v Bělehradě se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. "Jsem rád, že nyní Kosovo v podstatě přijalo návrh Evropské unie," napsal. Obdobně se vyjádřil i kosovský premiér Kurti, podle kterého jeho země přijala "unijní návrh na normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem". "Některé otázky ohledně mezinárodních záruk, zavedení mechanismů či časové posloupnosti se budou řešit na příštích rozhovorech v Bruselu," uvedl Kurti.

Návrh plánu, který původně vypracovaly Německo a Francie, nebyl nikdy oficiálně zveřejněn. Priština měla největší výhrady ke vzniku sdružené obcí na severu země, kde dominuje srbské obyvatelstvo. To by podle kosovské vlády malou zemi rozdělilo podle etnické skladby, jak se děje například v Bosně a Hercegovině. V případě Srbska dohoda počítá s tím, že Bělehrad přestane blokovat vstup Kosova do mezinárodních organizací, například OSN. S uznáním samostatnosti Kosova ale návrh nepočítá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy