Na přehradě Fláje se šetřilo materiálem, obří duté útroby hráze teď lákají turisty

Jedna z největších hrázních "dutin".
Výstavba krušnohorské přehrady Fláje probíhala v letech 1951 až 1963. Nedostatek pracovních sil a strojů i složitý terén způsobily, že jen ražba potřebné pětikilometrové štoly do úpravny vody trvala sedm let. Rozhodl o ní tehdejší krajský národní výbor bez řádné projektové dokumentace. Povolení ke stavbě československá vláda schválila až zpětně - půl dekády po zahájení prací. Díky unikátní konstrukci je dnes přehrada památkově chráněná.
Hráz je takzvaného krytého pilířového typu, vzor Noetzli. V Česku je jediná, pro Fláje ji konstruktéři zvolili především kvůli tehdejšímu nedostatku cementu. Díky "dutosti" hráze se ušetřila až třetina betonu, který by byl jinak potřeba. Druhá evropská přehrada podobného typu se nachází ve Švýcarsku u jezera Lucendro.
Hráz je od základů 55,5 metru vysoká a 459 metrů dlouhá. Zaplavená plocha pokrývá asi 150 hektarů a zadržuje více než 20 milionů krychlových metrů vody. Úřady o vybudování přehrady rozhodly kvůli kritickému nedostatku vody v Severočeské uhelné pánvi. Například v Litvínově si tamní obyvatelé před vznikem přehrady museli vystačit jen asi s 10 litry vody na osobu na den.
Stavitelé použili materiál z blízkého okolí. K dopravě písku a cementu sem vedla osmikilometrová lanovka.
Foto: Tomáš Hejzlar
Helena Truchlá Helena Truchlá
Aktualizováno 11. 8. 2021 19:01
Je to jediná krytá pilířová hráz v Česku, jedna ze dvou v Evropě a úplně jediná, která je přístupná veřejnosti. Vodní nádrž Fláje vznikla přehrazením stejnojmenného potoka v 60. letech minulého století a její unikátní technické řešení do odlehlé části Krušných hor přiláká každý den stovky návštěvníků. Podívejte se do útrob přehrady, které jsou od června roku 2019 volně přístupné.
 

Právě se děje

Další zprávy