Dobrý den, jak se vůbec evrospké fondy konkrétně čerpají? Čím více tuto problematiku studuji, tím více mi že přijde, že jí nerozumím. Např. máme dětský i dospělý divadelní ochotnický spolek. Vše si kupujeme sami či rádi vyrábíme svépomocí. Pokud by nám ale nějaký evrospký fond pro kulturu, věnoval pár tisíc na nové osvětlení, samozřejmě, že bychom byli rádi. Poradíte nám konkrétní PDF formulář, kde ho nalézt a na jaký mail zaslat? Děkuji za Vaši odpověď.

Dobrý den, děkuji za otázku. Evropské fondy představují poměrně široký pojem. Lze je velmi obecně dělit na tu část, která je v rámci zaručené národní "obálky" - kohezní politika, společná zemědělská politika, a na část přímo řízenou centrálně Evropskou komisí, kde soutěží projekty napříč celou EU. Zaručená národní obálka je samozřejmě pro subjekty příslušného členského státu dostupnější. Pro oba typy evropských fondů platí, že prostředky se rozdělují na základě výzev, vyhlašovaných buď pro určité období, nebo tzv. trvalých výzev, platných pro celé období dokud se prostředky nevyčerpají. Platí současně, že prostředky evropských fondů jsou primárně investiční, v minimální míře a ve výjimečných případech provozní. Vámi zmiňovaná oblast, při vší úctě k činnosti, kterou provádíte, není zcela na špici priorit, které evropské fondy podporují. Z té části zaručené národní obálky lze uvažovat o podpoře z programu IROP, který podporuje projekty v oblasti kulturního dědictví a cestovního ruchu (detaily na portálu MMR, který IROP spravuje) či, nacházíte-li se v příhraniční oblasti, programu INTERREG (taktéž portál MMR). Z těch centrálně řízených programů, zaměřených na kulturu se podívejte na portál CultureEU Funding Guide https://culture.ec.europa.eu/funding/cultureu-funding-guide. Mnoho zdaru při nalezení Vám odpovídajícího dotačního titulu.

Mohli by ste porovnat celkove cerpania EU fodov v krajinach V4 za obdobia?
Idealne v percentach z maxima
Od 2013(2014?)

Děkuji za otázku. Odpověď bude poměrně jednoduchá. Toto hodnocení je prováděno za celá sedmiletá programovací období. Za období 2007 - 2013, které účetně skončilo v roce 2016, PL, SK a HU vyčerpaly v rámci kohezní politiky 100% svých disponibilních alokací (tedy všechno). Slovensko kupříkladu i díky založení Slovenského investičního holdingu, kam přesunulo část finančních prostředků, využitých v podobě finančních nástrojů. CZ bohužel vyčerpala oficiálně cca jen 96% alokace, tedy o 4% přišla (řádově přibližně 30 mld. CZK). Za období 2014 - 2020, které bylo účetně uzavřeno před několika měsíci, již všechny země V4 vyčerpaly celé své alokace. Velmi zajímavé bude hodnocení právě probíhajícího období 2021 - 2027, neboť HU a především PL měly, z důvodu neplnění podmínek právního státu, pozastaveno čerpání. Polsku bylo umožněno čerpat v rámci tohoto období teprve před několika týdny; má tedy tříleté zpoždění, nicméně s ohledem na tradičně dobrou připravenost polských projektů lze předpokládat, že toto zpoždění dohoní.

Kolik kilometrů dálnic z EU fondů postavili Češi a kolik Poláci?
Kolik kilometrů cyklopruhů z EU fondů postavili Češi v Praze a kolik Poláci ve Varšavě?

Děkuji za dotaz. V případě PL se od vstupu do EU v roce 2004 jedná přibližně o 3.500 km dálnic ze zdrojů EU (další přibližně tisíc z národních prostředků); v případě CZ za stejné období asi 500 km (včetně revitalizace D1) ze zdrojů EU a přibližně 600 km z národních zdrojů. Sluší se možná dodat, že v CZ mírně vyšší částka z prostředků na dopravu šla na železniční koridory. Současně lze dodat, že v případě CZ i PL byla na dopravu (po přepočtu na území i obyvatele) ze zdrojů EU uvolněna přibližně stejná částka, která však v PL přinesla daleko hmatatelnější efekt.

Ohledně cyklopruhů ze zdrojů EU v Praze to však nebude nijak závratné, pokud vůbec nějaký pořízen byl, neboť Praha jako bohatý region na tento účel má jen velmi omezené prostředky. Naopak Varšava, zejména v prvním období členství, bohatým regionem nebyla, a na tento účel se prostředky našly. A kdo nedávno navštívil Varšavu snadno shledal, že i na cyklodopravu se v tomto městě myslí velmi vážně (určitě více, než v Praze).

Dobrý den, byl jsem nedávno v Polsku a žasl jsem, jak dobře se tam mají a jaké mají krásné dálnice a silnice (podle E15 je aktuální průměrný plat v PL 46500). Proč nemáme takové dálnice, silnice a železnice jako v Polská (a ano, takové platy, zejména minimální mzda 25000 dle E15), když Poláci měli v roce 1990 bezmála hlad? Uměli lépe čerpat dotace EU? Jaký je vliv ministra Kalouska, který se proškrtal do recese, zatímco PL rychle rostlo? Děkuji. Hans

Děkuji za otázku. Tímto tématem jsem se částečně zabýval v předchozí odpovědi. Máte zcela pravdu, snad s výjimkou těch platů, Eurostat zde říká trochu něco jiného ve smyslu toho, že průměrný plat je u nás (v EUR vyjádření) mírně vyšší než v PL. Ale máte zcela pravdu, že výchozí situace PL byla oproti nám hrozná (taktéž jsem PL v této době navštívil, nejen Varšavu, ale i venkov, a slova o bezmála hladu skutečně nebyla daleko od pravdy. Ohledně té dopravní infrastruktury, Poláci umějí daleko lépe než my projektovat trasy a projekty bez odkladů a podstatně levněji než my realizovat. Jak co se týče dálnic a železnic, tak též regionálních letišť (která velmi dobře fungují, a rozhodně ne jen k odvozu tuzemců na dovolenou k moři, tak jako u nás). Navíc umějí tyto tři základní dopravní módy excelentně propojovat a vytěžit z nich synergický efekt; a to ještě nemluvím o lodní dopravě, která je pro PL též podstatně důležitější než pro nás. Umějí daleko efektivněji financovat a netrápí je neskutečné povolovací a procesní problémy jako u nás (stavební řízení, ale i odmítání obyvatel cokoliv v jejich rajónu stavět; viz například sada nedávných referend, která všechny investiční projekty odmítla). Rychlý růst PL (které však i navzdory této dynamice je stále úrovní ekonomické vyspělosti poměrně daleko za námi (CZ: 91% průměru EU; PL cca 80%) je dlouhodobý. Vliv ministra Kalouska a jeho kroky v letech 2010 - 2011 nemají dlouhodobě na pomalejší tempo v CZ žádný vliv.

Dobrý den,

škodí podle vás evropské dotace rovnému evropskounijnímu zemědělskému sektoru? Myslím to tak, jestli jsou podle Vašeho názoru čeští zemědělci v něčem znevýhodnění v rámci čerpání zemědělských dotací z EU (oproti např. Francii, Polsku)… Případně, je to náš interní problém nebo je to nastavená (chtěně nebo nechtěně) politika EU?

Dobrý den, obecně k údajné škodlivosti dotací a tzv. křivení trhu: Jejich roční objem činí cca 1,5% našeho HDP (a naší volbou je, že jde o dotace; prostředky lze využívat též formou finančních nástrojů); míra investic u nás činí 26% našeho HDP. Může 1,5% nějak výrazně pokřivit, deformovat 26%? V určitých segmentech a na určitých územích možná, celkově však stěží.

Zemědělský sektor je specifický. Společná zemědělská politika je dávný "vynález" EU, který je díky Francii, a nyní i Polsku prakticky nedotknutelný. Přes veškeré, větší či menší reformy, je nyní obtížné uvažovat, že by její systémové nastavení bylo výrazně odlišné od současného. Relativně klesá váha přímých plateb a současně roste váha projektového financování v zemědělství na konkrétní investiční účel, rozšiřuje se též prostor pro expanzi potravinářského průmyslu mimo EU.
Z pohledu znevýhodnění může být jeden úhel pohledu ten, že výše přímé platby se poměrně výrazně liší mezi členskými státy, když bere v úvahu ekonomickou vyspělost a kupní sílu příslušné země, která též reflektuje úroveň zemědělských nákladů. Ve finančních částkách to činí až mnohonásobný rozdíl mezi Dánskem (které dostává nejvíce) a Bulharskem (nejméně). To může být někým považováno za znevýhodnění. Další úhel pohledu je ten, že mnoho států, pro které je zemědělství důležité, věnuje na jeho podporu ne nevýznamnou část národních prostředků, čímž konkurenční postavení zemědělců posilují.
Obecně platí, že přijetí pravidel Společné zemědělské politiky EU českému zemědělství pomohl; od roku 2004 je jako celek ziskové (což do té doby nebývalo vždy obvyklé). Interní problém je nasměrování těchto prostředků a doplnění národními zdroji. Přehlížení a neřešení stavu pozvolného poklesu zemědělské a potravinářské soběstačnosti v řadě komodit rostlinné i živočišné výroby, úbytek ploch ovocných stromů či pro nás velmi tradičních plodin (brambory, mnohá zelenina, ale i chmel, peckoviny apod.) je varující a neřešený. Tématem k řešení je též efektivnost provozu farem (sdílení strojů i administrativy, jak je obvyklé například v D či A, totéž propojení prvovýroby se zpracovateli a obchodem ve větší míře. Problémů k řešení dosti, z mého pohledu ve většině interní, přehlížené a neřešené příčiny.

Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat, co způsobuje to, že jsou čeští zemědělci v rámci čerpání dotací z EU znevýhodňovaní. Je to náš interní problém (myšleno českých úřadů) nebo je to problém EU (ať už chtěný nebo nechtěný). Je pravdou, že Polsko a Francie jsou jakožto zemědělsky velmi silné státy podporovány v rámci zemědělství víc (myšleno procentuálně, nikoliv nominálně). Škodí podle vás dotace z EU evropskému zemědělství nebo spíše naopak? Nebo ještě jinak, škodí evropské dotace do zemědělství spotřebiteli, který žije v členské zemi EU? Předem moc děkuji za odpověď a omlouvám se za vyčerpávající otázky.

Děkuji moc. Na podobnou otázku jsem si dovolil zodpovědět v předchozí odpovědi. Ono znevýhodnění je relativní; systém Společné zemědělské politiky, řečí financí i struktury zemědělství a jeho kvality nepochybně pomohl, v porovnání se stavem před rokem 2004. Drtivá většina problémů, které zemědělec, ale i jeho konečný zákazník, pociťuje, je podle mého názoru interního charakteru. Z hlediska přímých dotací má její jednotkovou výši F vyšší než my, PL naopak nižší než my; v absolutním vyjádření však obě země díky jejich velikosti a rozsahu zemědělství dostávají mnohonásobně více než CZ. Jejich národní politiky se však tomuto sektoru daleko více věnují, jak koncepčně, tak finančně. Podporují robustně to, co nám schází: efektivnost provozu farem, jejich přímé propojení s trhem, podpora odbytu i zpracování produkce, podpora exportu zejména těch potravin, které jsou symbolickým etalonem pro tyto země (což se u nás děje velmi útržkovitě, nahodile, nekoncepčně). Společná zemědělská politika EU je symbol integrace, se kterým politicky hnout je těžké. Jaké jsou alternativy? Zrušit ji a financování zemědělství vrátit zpět na národní úroveň? I takové se objevují, zatím spíše akademické návrhy, že zemědělství již není EU added-value a není racionálního důvodu, proč Společnou zemědělskou politiku dále mít. Nejsem si však jist, že její zrušení by bylo pro české zemědělství přínosné. Z mého pohledu bychom se měli spíše soustředit na odstranění systémových tržních selhání (jež v důsledku vedou k tomu, že francouzský či holandský sýr či jogurt, vyrobený v zemích v mnohonásobně vyššími náklady, je v našich obchodech podstatně levnější, než obdobný tuzemský výrobek). Odstranění této anomálie by mělo být "jádrem pudla" konání zemědělské politiky u nás, nikoliv primárně odstranění Společné zemědělské politiky.

Dobrý den,
jaké změny v dotační politice lze po výsledcích eurovoleb očekávat?

Dobrý den, přímo v důsledku eurovoleb žádné, protože dotační politika EU se odehrává v sedmiletých periodách a my jsme nyní uprostřed té, která začala v roce 2021. Nicméně, pro finanční rámec, který začne v roce 2028 lze očekávat zřejmě dopad přecenění (někdo říká též rekalibrace) Zelené dohody (Green Deal), nicméně významný posun v této věci neočekávám (energetická efektivnost, obnovitelné zdroje, energetická nezávislost zůstanou určitě v popředí, stejně jako digitalizace či transformace území z těžebního a těžkého průmyslu na moderní ekonomiku). Posílí se tendence k zajištění tzv. strategické odolnosti EU, včetně bezpečnostních aspektů; na obranu a bezpečnost bude zřejmě alokováno více peněz (Evropský obranný fond). Mění se náhled na migraci; bude spíše snaha se jí bránit, než ji přijímat, což je však spojeno s velkými investicemi do míst, odkud migrace pochází. Obecně dostanou přednost globální a celoevropská témata, před těmi národními a místními. Pro nás to znamená obhájit slušnou pozici v kapitolách, které se dominantně podílejí na naší čisté pozici - tedy kohezní politice a Společné zemědělské politice.

Zdravím.
Zajímalo by mě, jak nahlížíte na způsob propagace evropských fondů v České republice? Co by se mělo podle vás v tomto ohledu změnit?
Osobně mám dojem, že to vláda ani Brusel nevzali co do komunikace z vhodného úhlu. Třešničkou na dortu jsou pak všudypřítomné banery a "plaketky financováno" EU, které působí spíše směšně, jakkoliv chápu, proč na jejich používání Brusel lpí. Je to škoda, dotace pomohly zpaltit spoustu pěkných projektů...

Dobrý den. K tomuto způsobu mám jisté výhrady, ale bohužel nejsem schopen nabídnout adekvátní řešení. Je nepochybné, že občané by měli vědět, být informováni a uvědomit si, jaké projekty se u nás s podporou fondů EU realizují. V optimální podobě by se měli s těmito projekty ztotožnit, ocenit je, vít za své a vážit si toho, že zde jsou. Ony plaketky, informace by měly mít zřejmě jednotkou úpravu, nepůsobit vyzývavě, ale přesvědčivě. Objektivně, a ne jako ideologická agitka. Spíše než označení jednotlivých projektů mne trápí určitá plakátová propagace programů a její podoba, která se podle mého názoru neprotíná s cílovou skupinou českého občana a jeho naladění, a může jej spíše provokovat, než jej informovat. Na druhou stranu vznikla řada zajímavých materiálů, dobře obsahově i graficky ztvárněných (tištěných i na webových portálech), hlavně z dílny MMR, ale nevím, jak zvýšit povědomí o jejich existenci. Ten, kdo ví a chce, se k nim dostane; tomu, kdo principielně nechce a odmítá, se sebelepší prezentace nezavděčí.

Pěkný večer přeji.
Existuje nějaké porovnání, jak dokázalo z evropských fondů čerpat Česko a jak s námi porovnatelné země EU? Například co do hospodářského oživení apod.?

Dobrý den a děkuji. Z pohledu míry využití prostředků, které mají země k dispozici, jsem se již vyjádřil v jedné z předchozích odpovědí. Z pohledu reálného ekonomického dopadu, který je podle mého názoru daleko podstatnější, je pohled na onen přínos velmi podobný u srovnatelných zemí. Porovnatelnost je dána zejména mírou ekonomické vyspělosti a existencí čisté pozice; populačně srovnatelné země, ale daleko bohatší než my (A, S, B) tento problém vůbec neřeší, neboť jejich kohezní alokace je oproti nám méně než desetinová. Pro nás srovnatelné země jsou například Maďarsko, Portugalsko, Řecko či Bulharsko. Například pro nás je efekt fondů EU spočítán tak, že krátkodobý růst urychlují cca o 0,8 procentního bodu (bez nich by byl výsledný růst o toto číslo pomalejší) a dlouhodobý o přibližně 0,5 bodu s tím, že tento efekt v čase roste. Velmi podobná čísla (plus minus 0,3) registrujeme i u ostatních zemí.