Je horký letní den a u trojice trubek, ze kterých jen pár centimetrů nad hladinou Metuje vytéká minerální voda a mísí se do proudu řeky, se tlačí několik žen. Chytají pramínky do plastových lahví, zatímco za jejich zády se v líné řece máchá skupinka dětí.
Ženy naberou minerálku, přivolají děti a všichni společně vystoupají po betonových schodech k uzavřené kapličce, někdejšímu prameníku Jakub. S plnými lahvemi se vydají po cyklostezce lemující koryto Metuje na západ, směrem do centra Náchoda. Na opačnou stranu by po hojně využívané cyklostezce naopak zhruba po kilometru došli přes bývalou celnici do Polska.
Pohraničnímu Náchodu se v Čechách někdy říká "jediné lázeňské město bez fungujících lázní". Status si udrželo navzdory tomu, že lázně tu nefungují už od poloviny 90. let, kdy se už tak zbídačený areál v rukou soukromých restituentů zadlužil a pro nedostatek pacientů v roce 1996 uzavřel.
Ještě několik let poté se v Náchodě do zelených skleněných flašek s obrázkem nymfy stáčela oblíbená běloveská kyselka Ida, než i ta v roce 2001 zkrachovala. Právě její vodou si skupinka u řeky plnila lahve.
Malé lázně na druhé straně řeky
Náchodská radnice už dlouho usilovně bojuje o obnovu lázeňského života, který zde sahá až do začátku 19. století, a o rekonstrukci už více než čtvrtstoletí chátrajícího starého areálu v místní čtvrti Běloves. Změnu dlouho brzdily nepříznivé majetkové poměry a nepomohla ani aféra s odstraňováním arsenu z vody z městem spravovaného prameníku ve starém areálu.
Radnice nakonec rezignovala a v roce 2019 půl kilometru proti proudu na druhém břehu řeky otevřela "vlastní" areál, tzv. Malé lázně. Zastřešenou kolonádu s dvanácti pítky a s replikou vily Komenský. Areál za 26 milionů zhruba z poloviny zafinancovaly evropské dotace.
Malé lázně vznikly jako součást česko-polského projektu Aqua Mineralis Glacensis podpořeného skrze program přeshraniční spolupráce s Polskem. Projekt v přepočtu za více než 60 milionů korun propojil čtyři s lázeňstvím spjatá města v regionu, dvě česká a dvě polská.
Jeho cílem bylo podpořit regionální lázeňskou tradici, vytvořit česko-polský lázeňský okruh měřící asi 50 kilometrů a v důsledku zvýšit hospodářský růst a zaměstnanost v Kladském pomezí a přiléhajícím polském regionu. Kromě Náchoda se ho účastnily na české straně také Hronov, na té polské pak města Kudowa-Zdrój a Duszniky Zdrój.
V Malých lázních je o horkém víkendovém dni o poznání živěji. Všechna lehátka jsou obsazená, děti si tu místo v řece hrají v bazénku s kamínky (tzv. Kneippův chodník) a nejméně polovina ze dvanácti pítek je neustále zabraná. Minerální vodu - pojmenovanou na přání občanů Běloveské bublinky - jim dodávají vrty Běla a Jan. Ty si město nechalo nově vyvrtat.
"Ohlas na otevření Malých lázní byl velký a návštěvníci je od té doby velmi hojně využívají," řekla redakci mluvčí náchodské radnice Nina Adlof. "V průběhu let se tento prostor kolonády u Vily Komenský stal i oblíbeným kulturním centrem, kde v letních měsících pořádá město koncerty pod širým nebem, výstavy, dětské dny nebo třeba dýňování. V zimních měsících pak besedy v informačním centru."
Nový život pro starý lázeňský areál
Na druhé straně řeky - ve starém lázeňském areálu, dnes zvaném "Velké lázně" - to i v letním slunci vypadá o poznání truchlivěji. Řada někdejších impozantních lázeňských budov sice stále stojí, ale do nějaké míry se rozpadá. Bývalá kolonáda je obehnaná plotem, případné nezvané návštěvníky odrazují cedulky "nevstupovat" a "pozor staveniště". Náladu trochu vylepšuje přilehlý park.
I sem by ale město chtělo do pár let vrátit život, po letech průtahů a měnících se majitelů mu paradoxně pomohla pandemie covidu-19. Tehdejší majitel nebyl schopen plnit svoji vizi a areál starých lázní nabídl městu k odkupu.
"Byli jsme nuceni naše původní investiční plány přehodnotit. Logickým vyústěním tak bylo oslovení města Náchoda, aby toto území dostalo šanci na smysluplnou revitalizaci, na které se i v budoucnu chceme jako společnost podílet," uvedl v listopadu 2021 předseda představenstva Priessnitzových léčebných lázní Michal Gaube.
Město areál za 40 milionů odkoupilo a vůbec poprvé ve své historii se stalo stoprocentním vlastníkem lázeňského území včetně jeho zdrojů.
"Po tolika letech komplikovaných vlastnických vztahů, kdy se lázně staly doslova obětí spekulací, budeme mít konečně možnost rozhodovat o dalším rozvoji tohoto území a vrátit do Bělovse lesk a slávu lázeňství," řekl k tomu tehdy náchodský starosta, sociální demokrat Jan Birke.
Město plánuje obnovit lázeňský provoz
Náchod chce lázeňský provoz v Bělovsi obnovit. Velké a Malé lázně stojící po obou stranách řeky Metuje má město v plánu v budoucnu propojit do velké komplexu, který spojí lázeňská trasa. Už v roce 2020 město postavilo za 33 milionů korun přes Metuji nový most.
Loni radnice začala s obnovou lázeňského parku a za 10 milionů korun odkoupila přilehlou vilu Panzinka z roku 1905, historicky nejzachovalejší objekt ve Velkých lázních, kterou chce do rekonstrukce zahrnout. Zatím není jasné, co v ní bude. Dříve sloužila pro ubytování lázeňských hostů, i dnes by mohla sloužit jako ubytování nebo ordinace pro lékaře.
Letos v únoru se město stalo vlastníkem ochranných známek k minerálce Ida, kterou si podle pověsti ve svém vojenském táboře vychutnával i proslulý vojevůdce Albrecht z Valdštejna, a do konce roku by chtělo znovu otevřít prameník Jakub, tedy kapličku před areálem starých lázní.
"Město Náchod je jediným oprávněným uživatelem vody z vrtů Ida a nikdo jiný tak tuto minerálku nabízet nemůže. Přípravy na zahájení čerpání této oblíbené minerální vody již běží a předpokládáme, že ještě v tomto roce obnovíme provoz prameníku Idy v areálu Velkých lázní," uvedl k tomu letos v únoru místostarosta Jan Čtvrtečka (ČSSD). Město chce kyselku dál nabízet občanům zdarma k využití jako přírodní léčivý zdroj.
První opravy bývalých lázeňských budov a celková revitalizace parku podle mluvčí města začnou už v příštím roce. "V letošním roce budou dokončeny projektové dokumentace a stavební povolení," řekla redakci Adlof.
"V budově kolonády chceme zřídit expozici lázeňství a částečně zprovoznit pítko s minerální vodou Ida, které zde historicky bylo," uvedla mluvčí.
Zahájení výstavby lázní za jednu ze svých priorit při svém znovuzvolení v říjnu 2022 označil i staronový starosta Birke.
Pokračující spolupráce s Polskem
Chátrající budovy město plánuje podle mluvčí zařadit do plánovaného česko-polského projektu, tentokrát s názvem Balneum Glacensis. Projekt se uchází o podporu z Programu Interreg Česko-Polsko.
Program, který navazuje na program Interreg V-A Česká republika - Polsko pro období 2014-2020, podporuje regionální a místní projekty připravované ve spolupráci partnerů z obou stran hranice s pozitivním dopadem na společné území.
Spolupráci s polskými obcemi si Náchod chválí. "Dlouhodobě je spolupráce na velmi dobré úrovni a přerůstá v přátelství," uvádí mluvčí a upozorňuje například na projekt Evropské město Náchod-Kudowa-Zdroj. V projektu Balneum Glacensis bude Náchod nově spolupracovat s polským městem Polanica-Zdrój.
"Plánů máme do budoucna celou řadu," doplnila Adlof. A platí to nejen pro česko-polskou spolupráci, ale i pro obnovu lázeňského života. Konkrétní kroky na obnovu starého areálu - kromě těch už zmíněných výše v textu - jsou však podle mluvčí náchodské radnice zatím ve fázi úvah a debat.
Hovoří se například o zbudování ambulantního pavilonu nebo o tom, že součástí budoucího lázeňského komplexu by se jednou mohl stát i Platýz, tedy budova navržená zesnulým architektem Janem Kaplickým, jehož maminka se v Náchodě v roce 1901 narodila a dlouho i žila. Náchod s Nadačním fondem Kaplicky Centre letos v květnu uzavřel memorandum o podpoře odkazu rodiny Kaplických a spolupráci při architektonickém rozvoji běloveských lázní.
