Praha - Vývoj příjmů státního rozpočtu dlouhodobě omezuje nevymahatelnost práva a častá změna zákonů. Uvádí to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok a odvolává se přitom na zkušenosti ze svých kontrol.

Upozorňuje také, že řada přijatých opatření k předcházení daňovým únikům a k jejich lepšímu vymáhání se ve snížení stavu daňových nedoplatků ani ve zvýšení procenta vymožených nedoplatků dosud neprojevila.

"NKÚ na to dlouhodobě upozorňuje a přijatá opatření zatím nevedou ke zlepšení," řekl prezident NKÚ Miloslav Kala.

Častá změna zákonů podle NKÚ vyvolává velké výdaje na úpravy softwaru nebo na školení zaměstnanců a také to ztěžuje včasné uplatňování zákonů.

V případě nevymahatelnosti práva uvádí NKÚ, že v případech úmyslného krácení daně je už v okamžiku přípravy a uskutečňování obchodních transakcí především z firem jen prázdná schránka. Pokud pak dojde k odhalení podvodu, tak u ní už nejde vzniklé nedoplatky vymoci.

Jen prázdné schránky

Objem všech daňových nedoplatků i z předchozích let loni vzrostl podle závěrečného účtu meziročně o víc než 17 miliard na 224,7 miliardy korun. Finanční správě se z nich loni podařilo vymoci 7,5 miliardy, což byl meziroční pokles o 0,4 miliardy korun. Úřady pro nedobytnost odepsaly pohledávky v objemu 24,5 miliardy, na druhé straně ale znovuoživily již odepsané daňové nedoplatky v objemu 34,4 miliardy korun.

Ministerstvo financí v závěrečném účtu uvádí, že mezi základní příčiny, proč jsou daňové pohledávky nedobytné, patří zejména v posledních letech narůstající nemajetnost a předluženost dlužníků a také nemožnost dohledání jejich majetku. Problematické jsou nadále i nekontaktní daňové subjekty a firmy bez reálného sídla. Roste i počet poplatníků, kteří se dopouštějí daňových podvodů například vystavováním faktur za fiktivní dodávky zboží a služeb.

Dlouhodobým problémem jsou podle ministerstva také omezené peníze na provoz finanční správy. Omezují tak mimo jiné počet pracovníků potřebných pro vymáhání nedoplatků.

Rodí se Kobra

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) podepsal již v dubnu s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) dohodu o spolupráci na takzvaném projektu Kobra, tedy na spolupráci obou ministerstev v boji proti velkým daňovým únikům. Kvůli potírání daňové kriminality se ministři už dříve dohodli i na vzniku centrálního registru účtů u České národní banky.

NKÚ také ve svém stanovisku poukazuje na trvalý pokles výběru daně z příjmů od fyzických osob - živnostníků. Pokles výběru podle kontrolorů potvrzuje dlouhodobou neefektivnost výběru této daně. Od těchto podnikatelů stát loni vybral 1,4 miliardy korun, tedy asi polovinu očekávané částky.

Podle ministerstva financí je důvodem nižšího výběru například změna rozpočtového určení daní, která zvýšila podíl na této dani určený obcím. Vliv mělo i vyšší využívání daňových výdajových paušálů nebo uplatňování příspěvků na penzijní připojištění a životní pojištění.