reklama
 
 

Přijetí eura by teď Česku neprospělo, koruna výrazně posílí, radí nová studie ČMKOS

15. 3. 2018 12:55
Podle odborů je s přijetím eura vhodné počkat kvůli pokračujícímu přibližování české životní úrovně zemím EU. Odbory očekávají, že kurz koruny bude posilovat.

Praha - Náklady spojené s případným přijetím eura jsou v současnosti zřetelně vyšší než vyčíslitelné přínosy. Proto by ČR neměla s přijetím eura spěchat.

Vyplývá to z analýzy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) k přijetí eura, o které dnes informoval na tiskové konferenci šéf odborů Josef Středula.

"Všechny země střední a východní Evropy, které přijaly euro, zatím nedosáhly temp svého růstu před vstupem do eurozóny. To by mělo být vážné varování i pro ČR. Vstup do eurozóny tedy není zárukou udržení nebo zrychlení tempa růstu," uvedl Středula. Zároveň ale upozornil, že k přijetí eura se ČR zavázala vstupem do EU.

Důležité podle odborů je počkat s přijetím eura kvůli pokračující konvergenci k zemím EU, tedy přibližování životní úrovně. "Při vstupu do eurozóny začne přepočet všeho a u mezd je to výrazné.Při kurzu 27 korun za euro by průměrná mzda na základě údajů ze 4. čtvrtletí 2017 byla 1172 euro, ovšem při kurzu 21,6 koruny za euro by to už bylo 1465 euro," uvedl Středula.

Průměrná mzda v ČR loni v posledním čtvrtletí stoupla na 31 646 koruny měsíčně.

Odbory očekávají, že kurz koruny bude posilovat. V roce 2023 by měl být již na 20,79 Kč/EUR, v současnosti je kolem 25,40 Kč/EUR. "Posílení české měny minimálně o zhruba 20 procent dává šanci konvergenci mezd (nákladů práce) k Německu a Rakousku," uvedl makroekonom ČMKOS Martin Fassmann.

V takovém případě by podle něj mohly české náklady práce dostihnout německé za zhruba 45 let. Zatímco v ČR jsou podle odborů hodinové náklady práce zhruba 10,2 eura, v Německu je to zhruba 33 euro.

Podle analýzy případné náklady spojené s přijetím eura budou působit rozdílně na jednotlivé sektory ekonomiky. Pro nebankovní podnikatelský sektor jsou přínosy jednoznačně pozitivní díky snížení transakčních nákladů a nákladů na zajištění kurzových rozdílů.

Naopak dopady pro bankovní sektor nebo státní rozpočet jsou negativní. Jen povinná účast v Evropském stabilizačním mechanismu by znamenala vklad 49 miliard korun a závazek dalšího vkladu za 365 miliard korun. Povinná účast v bankovní unii by pak přišla na zhruba 140 miliard korun, z toho 120 miliard by to stálo bankovní sektor.

Středula upozornil, že od krizových let u Čechů podle průzkumů CVVM převažuje odmítavý prostoj k přijetí eura. Loni bylo proti přijetí eura 72 procent Čechů a pro 21 procent.

Ministerstvo financí a Česká národní banka na konci loňského roku opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura. Vláda v demisi Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.

autor: ČTK | 15. 3. 2018 12:55

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama