Praha - Výsledek hospodaření státu po prvních třech měsících byl letos nejhorší od roku 2012. Zatímco loni na konci března vykazoval státní rozpočet rekordní přebytek 43,6 miliardy korun, letos to bylo jen 4,7 miliardy korun. Oproti stavu na konci letošního února je však přebytek o miliardu korun vyšší.
Druhá vlna elektronické evidence tržeb zahrnující oblast velkoobchodu a maloobchodu, kterou stát spustil 1. března, se na daňových příjmech podle ministerstva financí ještě nestihla projevit.
Za propadem rozpočtového přebytku stojí především meziroční snížení přílivu peněz z Evropské unie o 52,7 miliardy korun. "V první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech," vysvětluje mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec vysokou srovnávací základnu loňského roku.
Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci března ve schodku 4,6 miliardy korun a loni ke konci března ve schodku 12 miliard korun, uvedlo ministerstvo.
Celkové příjmy státu ke konci března tak kvůli menšímu objemu prostředků z EU meziročně klesly o desetinu, přestože se na daních vybralo o 7,5 procenta více peněz než loni. Největší část příjmů státu zajišťuje pojistné na sociální zabezpečení, které meziročně vzrostlo o 7,1 procenta na 110 miliard korun. Důvodem je především dobrá kondice české ekonomiky a s ní související růst zaměstnanosti i mezd.
Na DPH stát vybral za první tři měsíce roku meziročně o 3,9 miliardy (7,4 procenta) více. Podle ministerstva financí je jedním z hlavních důvodů vysoká efektivita kontrolního hlášení v boji proti daňovým únikům. "Nepříznivě se na inkasu naopak projevilo snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 na 15 procent v souvislosti se zavedením EET. Od začátku března také došlo ke snížení sazby DPH z 15 na 10 procent u novin a časopisů," uvedl mluvčí ministerstva.
Dopad první vlny EET, která se od prvního prosince loňského roku týká restaurací a ubytovacích zařízení, je podle ministerstva malý "s ohledem na nízkou relativní váhu těchto tržeb v celkovém maloobchodním obratu. Výraznější celoroční vliv na rozpočet bude podle ministerstva mít druhá fáze EET. "Její první rozpočtové dopady se ale promítnou až v inkasu za měsíc duben," uvedlo ministerstvo.
Na straně výdajů došlo za první tři měsíce roku ve srovnání se stejným obdobím loni ke zvýšení o 1,6 procenta na 303 miliard korun. Rostou především sociální dávky a neinvestiční transfery peněz do obecních rozpočtů zahrnující například růst platů ve školství. Na investice naopak stát vydal o 13,8 miliardy korun méně než v loňském prvním čtvrtletí.
