České veřejné finance skončily poprvé v přebytku, hlásí statistici

ČTK ČTK
Aktualizováno 3. 4. 2017 10:50
Výše přebytku loni dosáhla 29,3 miliardy korun a tvořila 0,62 procent hrubého domácího produktu. K růstu příjmů nejvíce napomohl nárůst sociálních příspěvků, důchodových daní a daní z výroby a dovozu. Výrazně lepší stav veřejného zadlužení k poměru k HDP mohou momentálně v EU vykázat pouze tři země, říká hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Veřejné finance skončily loni poprvé v přebytku, a to 0,62 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přebytek činil 29,3 miliardy korun. Uvedl to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Předloni byly veřejné finance v deficitu 0,63 procenta HDP.

Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok.

Pro letošek odhaduje Česká národní banka přebytek veřejných financí 0,4 procenta HDP a v roce 2018 na 0,8 procenta HDP.

"Ke zlepšení salda hospodaření došlo na všech úrovních sektoru vládních institucí," uvedl ČSÚ. Ústřední vládní instituce hospodařily loni s deficitem 20,4 miliardy korun, který meziročně klesl o 36,5 miliardy korun. U místních vládních institucí vzrostl loni přebytek o 18,5 miliardy korun na 44,8 miliardy korun a o téměř tři miliardy na 4,9 miliardy korun byl vyšší i přebytek subsektoru fondů sociálního zabezpečení.

Výrazně lepší stav veřejného zadlužení k poměru k HDP mohou momentálně v EU podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy vykázat pouze tři země, a to Estonsko, Lucembursko a Bulharsko. "Srovnatelně s ČR jsou na tom pak Rumunsko, Lotyšsko a Dánsko. Všechny ostatní země EU jsou na tom hůře než my, mnohé z nich opravdu výrazně. Výsledek ČR je o více než polovinu nižší než průměr EU a také o více než polovinu nižší než průměr zemí eurozóny," uvedl.

Podle analytika Komerční banky Marka Dřímala stojí za celkovým výsledkem především přebytek hospodaření obcí a krajů, který dosáhl dosud nejvyššího maxima. "Příjmy obcí a krajů vloni výrazně vylepšil vyšší výběr daní hlavně díky pokračujícímu růstu ekonomiky. Na výdajové straně se promítl přechod na nové programové období EU fondů, což omezilo především investiční výdaje," podotkl Dřímal.

Poukázal také na rozpor, kdy podle dnes zveřejněných údajů skončilo hospodaření centrální vlády loni se schodkem 20,4 miliardy korun, ministerstvo financí přitom informovalo o přebytku rozpočtu 61,8 miliardy. "Důvodem je, že za těmito dvěma hodnotami je odlišná metodologie," poznamenal Dřímal.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 1,1 procenta. K růstu příjmů nejvíce přispěl růst příjmů ve formě sociálních příspěvků, důchodových daní a daní z výroby a dovozu. Naopak klesly příjmy ostatních běžných a kapitálových transferů. "Tento vývoj byl do značné míry spojen s klesajícími příjmy v rámci projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie," míní statistici.

Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně poklesly o 1,9 procenta. Na poklesu se nejvíce podílely výdaje související s investiční aktivitou a klesly také výdaje na úroky. Nejvyšší meziroční růsty byly naopak zaznamenány ve vyplacených dotacích, ostatních běžných transferech a náhradách zaměstnancům.

Aktuální výše zadlužení sektoru dosáhla úrovně 37,22 procenta HDP, při meziročním poklesu o 3,10 procentního bodu. "K poklesu došlo zejména v položce krátkodobých dluhových cenných papírů a dlouhodobých úvěrů. Naopak růst o 24,2 miliardy korun byl zaznamenán v položce dlouhodobých dluhových cenných papírů," uvedl ČSÚ.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy