Pravidla pro sazby DPH v Evropské unii mají být pružnější. Snížit daň by šlo snadněji

ČTK ČTK
18. 1. 2018 12:50
Návrh Evropské komise přináší více různých sazeb pro různé kategorie zboží a služeb a také nový seznam těch, které mohou být zařazeny do snížených sazeb. Státy budou muset zajistit, aby vyvážený průměr sazeb činil alespoň 12 procent.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Brusel - Nová a pružnější pravidla pro stanovování sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) dnes Evropská komise navrhla členským zemím EU. Znamenat to má možnost více různých sazeb pro různé kategorie zboží a služeb a také nový seznam těch, které mohou být zařazeny do snížených sazeb. Komise chce také zjednodušit pravidla tak, aby malým a středním firmám snížila náklady s DPH spojené.

Unijní státy budou muset zajistit, aby vyvážený průměr sazeb činil alespoň 12 procent. "Evropská komise je a byla po léta z různých stran kritizována za stávající systém. Neumožňuje totiž, aby některé výrobky mohly využívat výhod snížených sazeb," poznamenal před novináři komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici.

V unii dosud pro DPH platí pravidla přijatá už v roce 1993, která členským zemím dovolují využívat dvě snížené sazby daně ve výši nejméně pět procent, a to jen na několik odvětví a produktů. Za určitých podmínek mohou některé státy ještě uplatňovat supersníženou či nulovou sazbu. V 90. letech minulého století systém vznikal jen jako dočasný.

Komise nyní navrhuje, aby kromě základní sazby ve výši 15 procent mohly státy nově zavádět dvě sazby v rozmezí pět až 15 procent, jednu nulovou až pětiprocentní a také ponechat některé zboží od DPH zcela osvobozené.

Stávající seznam služeb a zboží, na něž je možné uplatňovat snížené sazby, bude zrušen a nahrazen novým, uvedla dnes komise. Na jeho položky se bude uplatňovat paušální sazba ve výši 15 procent nebo vyšší.

Podle Moscoviciho evropská debata o DPH nyní kvůli stávajícím pravidlům často sklouzává jen k tomu, který výrobek si zaslouží zařazení do snížené sazby. "Zaznít by ale mělo především to, že v našich rozpočtech chybějí kvůli podvodům s DPH obrovské částky," upozornil komisař. Podle odhadů podvody s DPH ročně dosahují až 50 miliard eur (přes 1,2 miliardy korun).

Nově představená pravidla mají dát proto členským zemím při určování sazeb daně větší volnost a komise se bude moci soustředit právě na problematiku podvodů s daní. S návrhem na definitivní systém DPH v unii přišla komise loni v říjnu.

Společný systém DPH je důležitým zdrojem rostoucích příjmů v EU a podle jeho pravidel se v roce 2015 vybral téměř jeden bilion eur (přes 25 bilionů korun), tedy sedm procent hrubého domácího produktu unie. Na DPH je založen i jeden z vlastních zdrojů rozpočtu EU.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy