Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek novinářům řekl, že soběstačnost země ve výrobě vepřového masa se pohybuje mezi 36 až 38 procenty, u drůbežího je to 55 procent, u vajíček 60 procent a u mléka kolem 85 procent.
"Dneska jsou čísla o soběstačnosti katastrofální. Každý stát se má dlouhodobě zasadit o to, aby uživil svoje obyvatele. Máme 30 let od revoluce. V 90. letech, kdy nebyla vize v zemědělství, politici řekli, že si vše dovezeme. Máme tady největší koncentrace řetězců a zásadní chyba byla umožnit cizincům kupovat půdu. To v Maďarsku nebo Polsku neexistuje," řekl Babiš.
Babiš hájil řepku
Premiér také vyzval zemědělce, aby bojovali proti nepravdám týkajícím se podle něj pěstování řepky, které jako nadměrné kritizují hlavně ekologové.
"Zemědělci jsou vystaveni kritice, že ničí půdu a spodní vodu a tak dále. Není to pravda," zdůraznil Babiš. Dodal, že dvě třetiny vypěstované řepky se používají na výrobu potravin, například olejů na smažení nebo majonézy. Na výrobu biopaliv se podle něj spotřebuje třetina řepky. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) podotkl, že řepka prospívá půdě a zadržuje vodu v krajině.
Bývalý ministr zemědělství a nyní opoziční poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) napsal, že řepka je zlepšující plodina. "V osevním postupu je lepší než například obiloviny jako pšenice, ječmen a podobně," uvedl Jurečka.
Za jeho vedení ministerstva zemědělství v roce 2017 vláda schválila zprávu o stavu vodního hospodářství, která konstatovala, že pesticidy k ošetření plodin jako řepka a kukuřice významně kontaminují podzemní vody na rozdíl od herbicidů používaných pro ošetřování obilnin, které vodu nekontaminují v takovém rozsahu. Už v roce 2016 ministerstvo za Jurečky představilo vizi do roku 2030, v níž se předpokládalo snížení výměry olejnin včetně řepky, která tvořila přes 80 procent ploch olejnin.
"Snížení řepky v osevním postupu se podaří jedině tehdy, když bude vláda více podporovat citlivé komodity jako ovoce, zelenina, brambory, cukrová řepa, krmné plodiny a živočišnou výrobu," řekl Jurečka.
Podle něj v takové chvíli začnou zemědělci pěstovat více těchto plodin a méně řepky. "Bohužel tím, že ministerstvo zemědělství například chystá novelu zákona o potravinách, kde chce rozmělnit deficnici české potraviny, jde proti těmto trendům posílení domácí produkce. Navíc pan premiér kritizuje dovozy masa, vajec, ale zapomněl, že se na tom on sám aktivně podílí, tedy přesněji firma z holdingu Afrofert dováží například maso ze zahraničí včetně dovozu z Polska, jak se ukázalo v posledních měsících," uvedl Jurečka.
Podle kritiků je řepka náročná na živiny i chemické postřiky a znehodnocuje půdu, znečišťuje vodu a půdu pesticidy a má dopady na zdraví zvířat a lidí žijících v okolí masivně chemicky ošetřovaných lánů.
Řepka se využívá pro výrobu biopaliv, která se podle zákona povinně přimíchávají do benzinu a nafty. Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobcem metylesteru, který se přimíchává do bionafty, je společnost Preol z holdingu Agrofert, který patřil Babišovi a převedl jej v roce 2017 do svěřenského fondu.
Řepka se letos pěstuje podle ČSÚ na ploše 391 tisíc hektarů, ve srovnání s minulým rokem je to úbytek skoro o pět procent. Zemědělské půdy je v ČR podle Svazu vlastníků půdy 4,2 milionu hektarů, což by znamenalo, že řepka se pěstuje zhruba na devíti procentech zemědělské půdy. Do tohoto počtu se ale započítávají i vlastníci zahrad a stát, který má zhruba tři procenta zemědělské půdy, tedy přibližně 134 tisíc hektarů. Za zemědělskou půdu se považuje orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty.
Jandejsek také mluvil o spotřebě pesticidů. "Česká republika spotřebovala na jeden hektar 1,8 kilogramu účinných látek, kdežto Německo mělo spotřebu 4,5 kila, Belgie osm kilogramů, Holandsko šest, Itálie 7,5 kila. Pokud se bavíme o bezpečných potravinách, jsou to ty naše, ne ty, které sem dovážejí tisíce kamionů," dodal Jandejsek.
