Pod takovým tlakem ČNB ještě nebyla. Na intervence musela dát až sto miliard korun za jediný týden

Janis Aliapulios Janis Aliapulios
10. 1. 2017 11:20
Centrální banka musela hned zkraje ledna intenzivně bránit české měně v posílení pod 27 korun za euro. Podle odhadů vydala za týden až 100 miliard korun, tedy částku, která by jindy stačila i na několik měsíců. Nová data navíc ukazují, že prosincová inflace už dosáhla dvouprocentního cíle centrální banky, tlak na ČNB by tak mohl ještě zesílit.
Kdy a jak to ukončíme? Guvernér ČNB Jiří Rusnok na ilustračním obrázku uprostřed.
Kdy a jak to ukončíme? Guvernér ČNB Jiří Rusnok na ilustračním obrázku uprostřed. | Foto: Jakub Plíhal

Praha – Zatímco v listopadu a prosinci nemusela Česká národní banka na udržení slabé koruny vynakládat příliš úsilí, v prvním lednovém týdnu nabraly intervence nevídané tempo. Podle analytika ČSOB Jana Čermáka nyní centrální banka musí nakupovat až miliardu eur denně, což je objem, který většinou stačil pokrýt celý měsíc.

“Spekulativní tlak na ČNB v prvním lednovém týdnu výrazně vzrostl,” říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Podle jeho předběžných odhadů mohly týdenní lednové intervence překonat hranici sta miliard korun. Za jeden měsíc byly intervence největší v listopadu 2013, kdy přesáhly 200 miliard korun. ČNB tehdy kurzový závazek zaváděla a potřebovala trhy přesvědčit, že je připravena držet korunu slabší než 27 korun za euro za každou cenu. Přes sto miliard se dostaly už jen dvakrát – v říjnu 2016 a srpnu 2015.

Dosud nevídanou aktivitu ČNB na měnovém trhu potvrzuje po prvním lednovém týdnu také hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Odhaduje, že za pouhých sedm dní vydala ČNB na nákup eur více než 80 miliard korun. I to by bylo dvakrát více než za listopad a prosinec dohromady. V listopadu dala ČNB na nákup eur v rámci intervencí 14 miliard korun, prosincová oficiální data ještě nebyla zveřejněna, ale ekonomové odhadují přibližně stejný objem jako v listopadu.

Podle Bureše se ale trhy na začátku ledna začaly připravovat na blížící se konec intervencí. Centrální banka sice označuje za pravděpodobný termín ukončení kurzového závazku polovinu letošního roku, rychlý růst inflace ale přiměl některé spekulanty “vsadit” na to, že banka provede takzvaný “exit” dříve.

Tlak na posílení koruny může podle Bureše podporovat také rostoucí poptávka českých subjektů po kurzovém zajištění. "I nadále počítáme s ukončením intervencí ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Ve světle silnější inflace a dobrých zpráv z trhu práce ale nelze vyloučit ani dřívější exit – už ve druhém kvartále," řekl Bureš. Ekonom ING Bank Jakub Seidler si myslí, že ČNB přestane uměle oslabovat korunu už v dubnu nebo květnu, a to na neměnovém jednání, aby trh mírně překvapila.

Zájem spekulantů o korunu by přitom mohl v následujících týdnech ještě vzrůst. Nejnovější data o prosincové inflaci ukázala, že růst cenové hladiny už dosáhl dvou procent. To je úroveň, na kterou ČNB svou měnovou politikou cílí. Centrální banka přitom ve své listopadové prognóze očekávala, že inflace v prosinci bude na úrovni 1,3 procenta.

“Inflační cíl je dosažen. Centrální bankéři musí začít vážně promýšlet strategii a taktiku odchodu z kurzového závazku,” řekla hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová, která sama v minulosti byla centrální bankéřkou.

Také podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela už inflace dosáhla úrovně, na které nebrání ČNB ukončit intervence. "Podle našeho odhadu v lednu inflace zvolní pod dvě procenta, ale v únoru se na inflační cíl znovu vrátí a bude se kolem něj stabilně držet. Uvolňují se tak ruce ČNB, které se tak splní podmínka pro zrušení kurzového závazku. Očekáváme, že k jeho odstranění dojde již ve druhém čtvrtletí roku," uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy