Praha – Zpřísnění regulace bankovního byznysu přináší nečekaný paradox: Finanční domy se začaly bránit přílivu velkých vkladů. Důvod? Z těchto peněz, které nyní k poskytování úvěrů nepotřebují, totiž budou muset odvádět stamiliony do nového fondu, z něhož se má v případě budoucí finanční krize platit záchrana bank.
Dvě z trojice dominantních bank, Česká spořitelna a Komerční banka, už nástroj, kterým budou nežádoucí vklady penalizovat, zanesly do ceníků. Obě výši srážky stanovily na 0,15 procenta. Třetí velký hráč, ČSOB, zvažuje, že k dosažení stejného cíle zatíží nadměrné vklady záporným úrokem i přesto, že se Česká národní banka k posunutí sazeb do minusu zatím neodhodlala.
Poplatek u České spořitelny i Komerční banky se vztahuje na všechny typy účtů, včetně korunových. Netýká se ale drobných klientů. Z nich mají banky příjmy z různých poplatků za služby a navíc jsou nejstabilnějším zdrojem pro financování úvěrů. Nechtějí je tedy odradit. Hranice, při níž se začne poplatek uplatňovat, je proto stanovena vysoko. V Komerční bance jde o zůstatky nad 100 milionů korun, v České spořitelně nad 50 milionů.
Současně nemá penalizace zasáhnout ty klienty, kteří mají na účtech vysoké zůstatky dlouhodobě. Banky chtějí 0,15 procenta strhávat z peněz nad průměrnou úrovní, kterou měli klienti na účtech zhruba za období letošního roku.
