reklama
 
 

Panika na burzách ukázala, proč propad Číny děsí svět

24. 8. 2015 17:05
Tuzemské firmy sice vyvážejí do Číny jen 1,2 procenta své produkce. Pro Německo, které je hlavním motorem české ekonomiky, jde však o klíčový trh.

Praha/Peking - Čína v pondělí na světové trhy vrátila paniku, jakou obchodníci pamatují ze startu ekonomické krize v roce 2008. Výrazný propad na čínských burzách následují indexy po celém světě. Za vše mohou překvapivě špatná data z čínské ekonomiky, která ukazují na menší růst.

Zpomalení tak hrozí i evropským ekonomikám včetně Česka. Přestože tuzemské firmy vyvážely v prvním pololetí podle ministerstva průmyslu a obchodu do Číny jen 1,2 procenta své produkce, tamní pokles by měl vliv i na tuzemskou výrobu či zaměstnanost. Na obří východoasijský trh je totiž silně navázané Německo, tedy hlavní motor české ekonomiky.

"Neexistuje na světě země, které se výraznější čínský útlum nedotkne," shrnuje ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda.

Čínské akcie zaznamenaly v pondělí nejhlubší propad za více než osm a půl roku. Hlavní index šanghajské burzy SCI klesl o 8,5 procenta, a ve srovnání s červnovým maximem je tak o 38 procent níže. Index CSI300, který zahrnuje tři stovky největších firem obchodovaných v Šanghaji a Šen-čenu, dnes oslabil o 8,8 procenta.

Skepse se pak přelila postupně na trhy celého světa, například německý DAX ztrácí pět procent a s výraznými ztrátami otevřely i burzy ve Spojených státech. Například index Dow Jones se poprvé od února 2014 propadl pod hranici 16 000 bodů.

Růst o sedm procent nestačí

Britský list The Telegraph zmínil v souvislosti s pondělním vývojem v Číně pojmy jako "černé pondělí" a "krveprolití". Za propad na čínských burzách může hlavně strach ze zpomalení tamní ekonomiky.

Čínský průmysl minulý měsíc rostl nejpomalejším tempem za sedm let, vývoz v červnu meziročně klesl o 8,3 procenta. Pokles výroby i exportu přitom dál pokračuje, podnikatelská nálada se dle průzkumů zhoršuje a letošní růst hrubého domácího produktu by měl být nejpomalejší za téměř čtvrt století - byť má jít stále o sedm procent, tedy na evropské poměry vysoké číslo.

"Pokud by země najednou zpomalila na evropské tempo růstu, v zemi zůstane obrovské množství nevyužitých kapacit, které se projeví v růstu nezaměstnanosti a celkovém útlumu hospodářství," vysvětluje rozdíl mezi evropským a čínským růstem ekonom X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.

"Samotné číslo sedm procent není až tak relevantní. Trhy se spíš obávají, že by toto zpomalení mohlo být rychlejší, než se čeká," dodává však analytička Raiffeisenbank Daniela Milučká. "Země od roku 2008 přispěla k celosvětovému růstu více než třetinou, takže i mírné zpomalení může otřást celým světem," uvádí list The Guardian.

Už teď navíc existují pochyby, zda jsou zmíněná oficiální data správná. Časopis The Economist totiž sestavil vlastní index čínského růstu, který se mimo jiné odvíjí třeba od objemu nákladní dopravy či spotřeby elektřiny v zemi. Podle něj by Čína letos měla růst jen o 3,1 procenta.

Klesne cena komodit

Zpomalení růstu je ránou i pro země, od kterých čínské firmy nakupují suroviny, například pro Austrálii. Aktuálně totiž čínští odběratelé zajišťují zhruba polovinu světové poptávky po hliníku, niklu, oceli či mědi.

V případě, že čínské podniky začnou omezovat výrobu, budou těchto komodit logicky odebírat méně, což povede k jejich zlevňování. To by způsobilo výpadek příjmů v rozpočtech zemí, které zmíněné suroviny prodávají.

Názorným případem je ropa - na její klesající ceny už od loňské zimy doplácí hlavně Rusko. Zatímco loni stál barel černého zlata více než sto dolarů, v pondělí ráno se severomořská ropa Brent dostala pod 44 dolarů za barel.

Jak ale připomíná Kovanda, pro obyčejné spotřebitele může být pokles pohonných hmot dobrou zprávou. Zbyde jim tak totiž více peněz na nákup jiných věcí, než jsou benzin či nafta.

Větší hrozba než Řecko

Kromě exportérů surovin a dodavatelů materiálů pro čínské podniky by ovšem na zpomalení Číny doplatily i "vzdálené" západní ekonomiky. Pro Evropu je dokonce útlum Číny mnohem větším rizikem než současná krize v Řecku, varují odborníci.

"To rozhodně ano. Expozice evropských bank vůči Řecku je dnes téměř zanedbatelná. Vůči Číně se však pohybuje v řádech stovek miliard eur," uvádí například Brychta.

"Čína vyrobí jedno nové Řecko za necelé čtvrtletí. Jinými slovy, za pár týdnů je schopna vytvořit hrubý domácí produkt, který odpovídá velikosti celé řecké ekonomiky," souhlasí Kovanda. Zatímco Řecko má dnes podle něj pro Evropu politický, geopolitický a svým způsobem i symbolický význam, Čína je důležitá ryze z ekonomických důvodů.

"Neexistuje na světě země, které se výraznější čínský útlum nedotkne. Zato Řecko samo o sobě je z globálního úhlu pohledu ekonomicky zcela bezvýznamné," shrnuje. Právě proto se panika z Číny šíří po světových trzích tak rychle.

"Pro Německo je Čína třetí nejvýznamnější vývozní destinace, do které plyne necelých deset procent vývozů," připomíná hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Přes Německo do Česka

Stejně tak je podle něj třeba vzít v potaz, že řada evropských i amerických firem dnes realizuje velkou část svých tržeb a zisků právě v Číně. "A to je pro řadu z nich klíčové. Například německá automobilka BMW má z Číny okolo dvaceti procent celosvětových tržeb," zdůrazňuje Bureš.

"Pokud klesne zájem o německý export, klesne pochopitelně německý zájem o český subdodavatelský dovoz. To se u nás projeví poklesem zahraničních průmyslových objednávek a ve svém důsledku i poklesem objemu průmyslové výroby," varuje Kovanda s tím, že zpomalení Číny by se v tuzemsku projevilo například na nezaměstnanosti.

Podobný důsledek by podle něj mohl být v Česku vidět už v řádu měsíců. "Nečekal bych ovšem, že by čínský útlum mohl ČR uvrhnout zpět někam na pokraj recese, nebo dokonce do recese," říká.

"Jistý vliv ale může mít současná nervozita na čínských kapitálových trzích, která se začíná šířit i na evropský akciový trh," dodává Brychta. Stejně tak by celý evropský průmysl zasáhlo výrazné znehodnocení čínské měny. Tamní zboží by totiž zlevnilo, a začalo tak být pro zákazníky výhodnější než konkurenční výrobky evropských firem.

Právě pomocí oslabování měny se přitom tamní centrální banka zatím propad na burzách snaží zastavit - ve druhém srpnovém týdnu devalvovala čínský jüan téměř o dvě procenta. 

Realitní bublina nezmizela

Varování, že čínská ekonomika může zpomalit a zbrzdit tak i růst světové ekonomiky, rozhodně nejsou nová. Donedávna ale experti varovali v souvislosti s Čínou hlavně před realitní bublinou.

Podle Brychty i toto riziko stále trvá. "Jediné, co se v posledních letech změnilo, je to, že ceny nemovitostí v Číně nerostou tak prudce jako v minulosti, a v posledních měsících dokonce stagnují," uvádí.

Pokud by však začaly klesat výrazněji, hrozí čínskému bankovnímu sektoru a čínské ekonomice podobné problémy, jaké postihly USA během hypoteční krize. "Drtivá většina nových úvěrů šla v minulosti na nákup nebo stavbu nových nemovitostí, ať už soukromých nebo komerčních. Pokud jejich ceny začnou klesat, začne klesat také hodnota zajištění těchto půjček," vysvětluje.

To znamená, že pokud by dlužníci přestali původní částku splácet, bude mít nemovitost, na kterou má banka v takovém případě nárok, nižší hodnotu než samotný dluh. V případě, že by tyto ztráty byly příliš vysoké, by přitom finančním domům hrozil i krach.

autor: Tereza Holanová | 24. 8. 2015 17:05

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama