Analýza 159 zemí podle Achima Steinera z Rozvojového programu OSN dokládá, že prudký nárůst cen klíčových komodit v letošním roce již zasáhl části subsaharské Afriky, Balkánu, Asie a dalších regionů.
Rozvojový program OSN vyzval k přijetí cílených opatření ke zmírnění dopadů nárůstu cen. Usiluje například o přímou peněžní pomoc nejzranitelnějším a chce, aby bohaté státy prodloužily a rozšířily iniciativu s názvem DSSI (Debt Service Suspension Initiative) na odklad splácení dluhu, kterou zavedly na pomoc chudým zemím během pandemie covidu-19.
"Tato krize životních nákladů závratnou rychlostí vrhá miliony lidí do chudoby a dokonce do hladomoru," řekl Steiner. "Každým dnem tak roste hrozba četnějších sociálních nepokojů," dodal.
Instituce jako OSN, Světová banka a Mezinárodní měnový fond udávají několik takzvaných hranic chudoby. Jedna z nich platí pro nejchudší země v případě, že lidé žijí za 1,90 dolaru nebo méně na den. Hranici 3,20 dolaru na den stanovily pro země s nižšími středními příjmy a hranici 5,50 dolaru na den pro země s vyššími středními příjmy, napsala Reuters.
"Předpokládáme, že současná krize životních nákladů by mohla uvrhnout do extrémní chudoby dalších více než 51 milionů lidí (žijících z) 1,90 dolaru denně, a dalších 20 milionů (žijících z) 3,20 dolaru na den," uvedla zpráva. S novým nárůstem počtu lidí žijících v extrémní chudobě by se jejich celkový počet podle zprávy mohl celosvětově přehoupnout přes 1,7 miliardy.
Dokument dodává, že cílená peněžní pomoc ze strany vlád by byla "spravedlivější a nákladově efektivnější" než plošné dotace na položky, jako jsou energie a potraviny, jelikož z takové pomoci mívají větší prospěch bohatší obyvatelé.
"V dlouhodobém horizontu zvyšují nerovnost, dále zhoršují klimatickou krizi a nezmírňují okamžitý dopad," uvedl ředitel oddělení strategické politiky Rozvojového programu OSN George Gray Molina.
Poslední dva roky pandemie také ukázaly, že země s nedostatkem peněz by potřebovaly podporu světového společenství, aby mohly tyto programy financovat. Podle Moliny by tak mohly učinit prodloužením iniciativy DSSI pod vedením skupiny největších světových ekonomik G20 o další dva roky a jejím rozšířením na 85 zemí z nynějších 73.
