Ostrava - Jeden z největších hornických protestních pochodů posledních let vyrazí dnes ve tři odpoledne - příznačně - od ostravských Bazalů. Horníci a fotbalisté Baníku mají teď jedno společné: hrají o přežití.
Pokud se splní přání organizátorů ze Sdružení hornických odborů, havířů přijdou tisíce. Účast bude zřejmě vyšší, než na poslední hornické demonstraci, svolané kvůli novele hornického zákona loni do Prahy. Horníky z ostravsko-karvinských dolů OKD žene tentokrát do ulic strach o vlastní existenci.
Demonstrovat jdou hlavně proti svému zaměstnavateli, který prosazuje úspory. Vedení OKD chce snižovat platy, jež dnes i s bonusy a prémiemi činí v hornických profesích kolem 35 tisíc korun. A zvažuje zavřít nejztrátovější důl Paskov, kde pracují tři tisíce lidí.
Masový protest je ale určen i pro vládu. Má ukázat, jak neklid v regionu sílí. A podpořit požadavek ostravských politiků, aby stát poslal do regionu masivní finanční podporu.
Vláda projedná pomoc zítra
Pomoc Ostravsku bude už ve středu, den po demonstraci, projednávat vláda. Jak má být vysoká? "To zatím nemáme vyčísleno. Existující odhady se pohybují kolem šesti miliard korun, je to ale jen nepodložený odhad. Do reálných čísel zatím nejdeme," říká moravskoslezský hejtman Miroslav Novák (ČSSD), který pomoc státu prosazuje.
Variant státní pomoci je několik. "V úvahu přichází především, že stát převezme část nákladů na řízený útlum dolu Paskov," říká hejtman Novák. Šachta by se tak zavírala pomaleji, než jako to plánuje OKD, pracovní místa dotovaná státem by zůstala zachována o několik let déle a trh práce by nezažil tak tvrdý náraz. Státní podpora se musí řídit přesně stanovenými pravidly Evropské unie a nesmí trvat déle než do roku 2018.
"Konzultujeme teď možnosti této pomoci v Bruselu. Zjišťujeme, zda je schůdnější poskytnout státní pomoc pro Paskov, když by zůstal v majetku OKD, nebo zda by ho měl spíše převzít stát," vysvětluje hejtman. Provoz ztrátového Paskova stojí při dnešních cenách uhlí přes miliardu korun ročně.
"Jednání se státem bereme velmi vážně," říká Petr Jonák z představenstva OKD. Podle něj bude během několika týdnů hotova finanční i právní analýza jednotlivých variant. "Během několika týdnů musíme přijmout i rozhodnutí o Paskově, což je nutná podmínka pro jednání s vládou," dodává.
Žádná jistota
Potíž je v tom, že ani kdyby stát přenesl na bedra daňových poplatníků náklady na útlum Paskova, neřeší to kritickou situaci OKD. Doly drtí vysoký dluh jejich mateřské firmy NWR, ovládané ze dvou třetin Zdeňkem Bakalou, jeho maďarským partnerem Peterem Kadasem a několika dalšími finančníky (zbývající třetina akcií NWR je obchodována na burze).
Mateřská NWR má nyní kolem 25 miliard korun dluhů. Peníze na splátky může získat pouze z těžby uhlí - kromě ztrátových OKD vlastní už jen rovněž prodělečné koksovny OKK, pro něž nyní hledá kupce. Jen splátky úroků a půjček stojí skupinu kolem půldruhé miliardy korun ročně. Utáhnout obrovský dluh by bylo obtížné, i kdyby dceřiné doly vydělávaly. Jenomže těžba z kilometrových hloubek a v těžkých geologických podmínkách, panujících v OKD, je ztrátová.
Za první pololetí roku prodělala mateřská skupina NWR přes deset miliard korun. Samotné doly výsledek nezveřejnily, podle informací Aktuálně.cz ale vytvořily 4,2miliardovou ztrátu. Z toho skoro čtvrtinu tvořily úroky z půjček.
Budoucnost je nejistá
Experti varují, že trh s uhlím už se nikdy nedostane k hodnotám z dob před ekonomickou krizí. Černému uhlí z Ostravska konkuruje zemní plyn a přebytky zámořských těžařů. "Počítáme s tím, že změna na trhu je do značné míry nevratná," připouští i generální ředitel OKD Ján Fabián.
Pokud se situace na uhelném trhu neotočí, může se tak stát, že ani OKD bez státem sanovaného Paskova obří dluh své matky neutáhne. Kdokoliv z věřitelů by pak mohl mateřskou NWR poslat do insolvence. I přes miliardy, investované státem na útlum Paskova, by pak znovu hrozil kolaps skupiny a zavírání dalších šachet.
Jonák ujišťuje, že OKD situaci ustojí. "Nejbližším úkolem je dokončení restrukturalizace OKD. Společnost se musí přizpůsobit novým podmínkám na trhu s uhlím, aby mohla v regionu dál působit a konkurovat těžařům z celého světa. Zatím jsme v restrukturalizaci úspěšní a pokud se nám podaří vyřešit důl Paskov a snížit personální náklady, které dnes tvoří polovinu všech nákladů v OKD, budou doly zase stabilizovanou firmou," tvrdí.
Jenomže finanční experti i těžaři vidí situaci mnohem méně optimisticky. Upozorňují hlavně na to, že firmě rychle ubývá hotovost. Do kritické situace se podle většiny odhadů dostane už začátkem příštího roku. Mimo jiné i proto, že jí budou chybět peníze za uhlí těžené v roce 2014, jež jí v předstihu už letos zaplatil klíčový zákazník, teplárenská Dalkia. Firmu navíc dál potáhnou k zemi vysoké náklady na úhradu půjček. Nebo na servis drahé důlní techniky, nakoupené v tučných letech, který nyní přijde zhruba na stovku milionů korun ročně.
I proto sílí hlasy, aby se na zmírňování sociálních dopadů hornické krize podíleli i majoritní akcionáři NWR, zvláště jejich nejsilnější český podílník - Zdeněk Bakala, který je v tuzemsku tváří celé skupiny.
Po Bakalově finanční spoluúčasti volají dnes horničtí odboráři, část politiků i řada byznysmenů z Ostravska už proto, že finančníkova rodina investuje peníze vydělané v ostravském hornictví do dalších projektů v České republice. Například do médií, developerských projektů či obchodu s luxusním zbožím v pražské Pařížské ulici. V regionu sílí hlasy, že by měl Bakala své peníze směřovat na Ostravsko, jež potřebuje především investice do nových podnikatelských projektů. V nich mohou najít práci lidé, propouštění z dolů.
Akcionáři, ke stolu
"Chceme, aby se k jednacímu stolu posadili i majitelé OKD. Zatím jednáme pouze s managementem dolů, ten má ale omezené pravomoci. Chceme s akcionáři probrat, jaký je reálný stav skupiny, nakolik jsou OKD zatíženy dluhy. Jsem přesvědčen, že akcionáři by se měli na sanaci firmy rovněž podílet," řekl hejtman Novák.
Deník Aktuálně.cz se opakovaně pokoušel prostřednictvím Bakalových mluvčích získat stanovisko nejsilnějšího akcionáře dolů k těmto požadavkům, ale bez výsledku.
O tom, jak se OKD vyrovnají se současnou krizí, se každopádně nerozhodne dnes na demonstraci v ostravských ulicích. Horníci mají minimální možnost situaci ovlivnit. Když jejich předáci nekývnou na mzdové škrty, riskují, že vysoké náklady pošlou jejich firmu o to dřív ke dnu. Situaci nemá v rukou ani stát - ten může jen OKD trochu ulevit, ale neudrží je nad vodou věčně.
Horníci tak musí hlavně doufat, že NWR a OKD situaci ustojí, dokud se neozdraví uhelný trh. Nebo že se akcionáři NWR domluví s věřiteli, kteří by dobrovolně odepsali část svých nároků vůči skupině a kývli na změnu splátkových podmínek. V takovém případě by se na sanaci ostravských dolů podílely banky (mezi nimi Česká spořitelna a UniCredit) a zahraniční investiční fondy. Podle zdrojů z investičního trhu se právě o takovou dohodu s věřiteli nyní Bakala s Kadasem pokoušejí. Jak ale pro Aktuálně.cz uvedl mluvčí NWR Vladimír Bystrov, spoléhají akcionáři především na úsilí svých manažerů o restrukturalizaci provozu a řízení OKD, o restrukturalizaci dluhu se tedy nepokoušejí.
Pozn. red: Finančník Zdeněk Bakala je vlastníkem společnosti Economia, které patří vydavatel deníku Aktuálně.cz
