Kováčik chce do úřadu zavést nové formy práce, které mají zintenzivnit a urychlit dopravní výstavbu. Jde například o nové projektové řízení a kontrolní mechanismy. Jeho dalším cílem je zefektivnit řízení dopravního provozu při krizových situacích.
Dnes začínáme ráno uvedením nového generálního ředitele Pavola Kováčika do čela @RSD_oficialni . Čeká ho hodně úkolů, musí se zaměřit na:
— Vladimír Kremlík (@KremlikVladimir) May 6, 2019
✅ urychlení výstavby
✅ kvalitu dálnic
✅ mimořádné události, které řidiče hodně trápí pic.twitter.com/fHwcXAxVNb
Podle Kremlíka je prvořadým úkolem šéfa silničářů nastavit nové procesy, které urychlí dopravní výstavbu. "Chtěl bych, aby pan nový generální ředitel vnesl do fungující organizace nový impulz a účinně činil kroky k urychlení a zintenzivnění výstavby," uvedl Kremlík podle ČTK.
Kováčik k tomu uvedl, že chce v organizaci zavést nové pracovní postupy. "Provoz a samotná práce ředitelství se vyvíjí a je potřeba věci posunout dál, zavést nové impulzy a nové formy práce," podotkl. Zaměřit se chce zejména na nové formy projektového řízení, které by mělo zefektivnit přípravu investic.
Součástí nových postupů na ŘSD by podle ministra dopravy měla být i větší kontrola staveb, aby se tak stát vyvaroval případných zpoždění nebo chyb. ŘSD by tak podle něj mělo zavést přísnější kontrolní mechanismy. "Chci, aby bylo zcela jasné, kdo je za co konkrétně odpovědný, a následně se uplatňovala případná odpovědnost toho dotyčného," dodal Kremlík.
Dalším Kováčikovým úkolem je lépe řešit krizové situace v provozu a předcházet jim. Například větší otevřeností vůči veřejnosti.
Šéf slovenských dálnic
Výběr nového šéfa silničářů ministr odůvodnil manažerskými schopnostmi a zkušenostmi z obdobné funkce na Slovensku. Kováčik, který vystudoval někdejší Vysokou školu dopravy a spojů v Košicích, je původní profesí strojař a začínal v žilinském vývojovém a zkušebním podniku ZVU VURAL.
Se stavebními firmami a společnostmi spojenými s dopravou má ovšem bohaté zkušenosti. V letech 2002 až 2004 a posléze 2010 až 2014 působil Kováčik na vysokých postech společnosti Inženýrské stavby Košice, dceřiné společnosti francouzské společnosti Colas.
Podle slovenských médií se firma uprostřed tohoto období ocitla v problémech, když byla pozastavena výstavba dálnic. Colas v té době přistoupil na výměnu generálního ředitele a na tuto pozici byl dosazen právě Kováčik. Francouzi následně kvůli pokrytí ztrát souvisejících s poklesem objednávek poslali do společnosti několik milionů eur. Firma Inženýrské stavby Košice v roce 2010 vykázala podle slovenského serveru FinStat ztrátu ve výši 58 milionů eur (v přepočtu zhruba 1,5 miliardy korun).
Následně byl Kováčik v letech 2014 až 2016 investičním ředitelem slovenské Národní dálniční společnosti (NDS). Během jeho působení došlo i na podezření, že slovenské stavební firmy se při podávání cenových nabídek do soutěží vyhlášených NDS řídily kartelovou dohodou. V roce 2014 těmto firmám slovenský antimonopolní úřad vyměřil pokutu ve výši 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy korun).
V souvislosti s NDS byla na Slovensku rovněž medializována kauza s italsko-slovenským konsorciem Salini Impregilo-Dúha. To získalo v roce 2014 od NDS zakázku na budování úseku dálnice D1 u Žiliny v hodnotě téměř 410 milionů eur (10,5 miliardy korun). Vybranému dodavateli nicméně chyběly zkušenosti na slovenském trhu a počátkem letošního roku Slováci kvůli značným průtahům spolupráci s konsorciem ukončili.
Dosud Kováčik působil jako předseda dozorčí rady SFDI a na ministerstvu dopravy byl členem expertního týmu pro přípravu projektu PPP na dálnici D4. V roce 2016 se stal prezidentem Svazu stavebních podnikatelů Slovenska a od roku 2012 pak zasedá v představenstvu Slovensko-české obchodní komory.
