Ani po letech bídy nemusí přijít naděje. Oddlužení budou přísnější, než se plánovalo

Jan Prokeš Jan Prokeš
4. 10. 2018 10:24
Navrhované zmírnění podmínek pro osobní bankroty předlužených lidí je ve sněmovně před schvalováním. Poslanci k předloze podali v druhém čtení dvě desítky návrhů úprav. O sněmovní podobě novely insolvenčního zákona se bude hlasovat zřejmě na schůzi, která začne zhruba za tři týdny.
Foto: iStock

Praha - V exekuci je aktuálně téměř každý desátý Čech. Tři a více exekucí má téměř půl milionu dlužníků. Šanci zbavit se dluhů ale dnes dostanou jen ti, kteří jsou schopni za pět let zaplatit alespoň 30 procent svých závazků. Ti, jejichž příjmy na to nestačí, splácí závazky do konce života bez vyhlídky na jejich prominutí. Stát jim nechává jen minimální částku nutnou k živobytí.

"Oddlužení by se mělo otevřít širšímu okruhu lidí," řekl ve středu ve sněmovně ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). Právě lidem s nízkými příjmy chtěl pomoci jeho předchůdce v čele ministerstva spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Ten přišel s novelou insolvenčního zákona, která zavádí takzvanou "nulovou variantu": oddlužení by trvalo sedm let, ale nebyl by v něm stanoven minimální podíl závazků, které musí dlužník uhradit.

Pro svůj nápad ale nenašel dostatečnou podporu. Podstatně větší šanci má ve sněmovně rozsáhlý pozměňovací návrh, na kterém se shodli členové ústavně-právního výboru sněmovny. Poslanci změny, které jsou k dlužníkům podstatně přísnější, představili ve středu ve sněmovně.

Aby věřitel nepřišel zkrátka

Například poslanci Patrik Nacher (ANO) a Taťána Malá (ANO) chtějí zamezit tomu, aby se do oddlužení dostali lidé, kteří jsou schopni zaplatit jen odměnu pro insolvenčního správce - tedy 1080 korun měsíčně. Na věřitele by se tak už po odečtení životního minima, které náleží dlužníkovi, nedostalo.

Nacher navrhuje, aby dlužník před vstupem do pětiletého oddlužovacího procesu prokázal, že je schopen stejnou částku jako insolvenčnímu správci splácet také věřitelům. Za pět let by to bylo necelých 65 tisíc korun.

Doba oddlužení by zůstala pět let a lidé by měli i nadále povinnost uhradit alespoň 30 procent závazků. U dlužníků, kteří by na tuto hranici nedosáhli, ale zároveň by každý měsíc spláceli více než dva tisíce korun, by po pěti letech rozhodoval soud. Pokud by soudce na základě informací od insolvenčního správce uznal, že se dlužník dostatečně snažil zaplatit maximum svých závazků, zbytek dluhů by mu odpustil.

Experti jsou proti

Taková pravidla se ale nelíbí například neziskovým organizacím. "Rušení nuly a rozhodnutí soudce až nakonec vnáší do celého procesu velkou nejistotu. Může to od vstupu do insolvence řadu lidí odradit," míní například Daniel Hůle z Člověka v tísni.

Poslanec Jan Farský (STAN) zase navrhuje, aby soud případy, kdy dlužník v oddlužení vydrží pět let, už neposuzoval. Bez ohledu na to, kolik dlužník zaplatil. "Zkuste se vžít do situace člověka, který bude žít pět let v bídě a na konci mu soud oddlužení nepovolí," uvedl Farský.

Nově by byla zavedena tříletá varianta oddlužení - pokud lidé za tu dobu zaplatí polovinu dluhu, bude jim zbytek prominut. Za tři roky by se dluhů mohli zbavit také důchodci a invalidé, což navrhuje bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

V novele patrně zůstane i možnost oddlužení, jestliže dlužník za tři roky splatí alespoň polovinu pohledávek věřitelů. U některých poslanců budila tato varianta pochyby, když upozorňovali na to, že takoví lidé by v konečném důsledku byli schopni uhradit za šest let celý svůj dluh. Poslankyně SPD Monika Levová ale i nadále prosazuje vyškrtnutí této možnosti z předlohy. Marek Výborný (KDU-ČSL) a Petr Sadovský (ANO) chtějí, aby výše splacených pohledávek věřitelů vzrostla na 60 procent.

Oddlužení nebo také osobní bankrot je způsob řešení úpadku, který má dlužníkovi umožnit nový start a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování dluhu.

Návrhů na osobní bankrot je nejméně za poslední rok

Z aktuálních statistik společnosti CRIF - Czech Credit Bureau vyplývá, že v září bylo vyhlášeno 1090 osobních bankrotů, což bylo o 63 více než v srpnu. Zároveň bylo podáno 997 návrhů na osobní bankrot, tedy o 153 méně než v předchozím měsíci a zároveň nejméně od září 2017.

"Počet návrhů na osobní bankrot byl v září velmi nízký. Není obvyklé, aby počet vyhlášených bankrotů v jednom měsíci převyšoval počet podaných návrhů na bankrot. Pokud pomineme období od července 2017 do září 2017, kdy byly počty podávaných návrhů na osobní bankrot v souvislosti se začátkem účinnosti novely insolvenčního zákona velmi nízké, jde o nejnižší měsíční počet návrhů na osobní bankrot od září roku 2010," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V posledních 12 měsících bylo vyhlášeno 12 764 osobních bankrotů, o 11 procent méně než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 13 613 návrhů na osobní bankrot, což znamenalo pokles o 14 procent.

Od července 2017 nabyla účinnosti novela insolvenčního zákona, která má zamezit praktikám podvodných oddlužovacích společností. Podle ministerstva spravedlnosti zákon zlepšuje ochranu dlužníků, kteří usilují o bankrot.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy