"Pochopení role žen v pracovním procesu je pro společnost důležitá. Díky průkopnickému výzkumu Claudie Goldinové nyní víme mnohem více o základních faktorech a o tom, které překážky bude možná potřeba v budoucnu odstranit," řekl předseda výboru pro udělení ceny Jakob Svensson.

Související

Nepracují, i když chtějí. Průzkum zmapoval, jak firmy v Česku vycházejí matkám vstříc

Podle prohlášení švédské akademie sedmasedmdesátiletá Goldinová poskytla první ucelený popis výdělků a účasti žen na trhu práce v průběhu staletí. Její výzkum odhalil příčiny změn i hlavní zdroje přetrvávajících rozdílů mezi muži a ženami na trhu práce.

Goldinová působí jako profesorka na Harvardově univerzitě a je také spoluředitelkou výzkumné skupiny amerického Národního úřadu pro ekonomický výzkum (NBER), která se zabývá tematikou genderu. V letech 1989 až 2017 byla ředitelkou programu NBER pro vývoj americké ekonomiky. V letech 2013 až 2014 byla prezidentkou Americké ekonomické asociace.

Patří k významným historičkám ekonomie, na trhu se práce se zabývá genderovými rozdíly v příjmech, technologickými změnami či vzděláním. Většina jejích výzkumů interpretuje současnost optikou minulosti a zkoumá původ současných problémů.

Ve svých studiích se Goldinová zabývala například vlivem užívání hormonální antikoncepce na profesní život žen. Při zkoumání příčin mzdové nerovnosti mezi pohlavími také výzkumný tým pod jejím vedením zjistil, že se mzdové rozdíly mezi muži a ženami s věkem zvyšují, což se týká zejména vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Cenu za ekonomii získala žena zatím pouze dvakrát. V roce 2009 to byla Američanka Elinor Ostromová a v roce 2019 Francouzka Esther Duflová, která byla zároveň i nejmladším laureátem této ceny.

Letos dostaly Nobelovu cenu celkem čtyři ženy. Kromě Goldinové za lékařství maďarsko-americká vědkyně Katalin Karikóová, za fyziku Francouzka Anne L'Huillierová a laureátkou Nobelovy ceny za mír se stala íránská aktivistka Narges Mohammadíová.

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.

Loni získala cenu trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za výzkum bank a finančních krizí, který měl praktický význam při regulaci finančních trhů a řešení finančních krizí.

Pondělním udělením Nobelovy ceny za ekonomii po týdnu končí vyhlašování letošních nositelů prestižních cen: postupně byla zveřejněna jména laureátů ocenění za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.