Aktuálně je doma s malými dětmi 74 tisíc osob na mateřské dovolené a 283 tisíc lidí na rodičovské dovolené. Z 98 procent jde o ženy.
"Dlouhodobě se navyšuje věk prvorodiček. Za rok 2022 byl průměr v Česku už 30,5 roku. Zejména ženy s vyšším vzděláním tak odchází na mateřskou dovolenou s několika lety pracovních zkušeností a často skvělým životopisem. Během mateřství se jich ale zapojí zpět do pracovního procesu jen zlomek, přestože by do určité míry chtělo pracovat mnoho z nich," říká jedna z autorek výzkumu a spoluzakladatelka Mumdoo Lucie Bášová.
Z průzkumu vyplývá, že většina žen, zejména v prvních měsících života dítěte, nemá jinou možnost zajištění péče o dítě, než je nárazové hlídání partnerem nebo jiným členem rodiny. "Pokud tedy chtějí pracovat mimo tuto dobu, jde to jen během spánku dítěte nebo po večerech, což vyžaduje flexibilní a často nárazový režim práce i alternativní pracovní úvazky," popisuje spoluautorka výzkumu Andrea Hermanová, která zároveň působí jako konzultantka ve společnosti Deloitte.
Podle průzkumu upřednostňuje během rodičovské dovolené zkrácené úvazky celkem 49 procent žen, 27 procent respondentek pak projektovou spolupráci.
Takové typy úvazků ale podle Hermanové české firmy umožňují stále jen minimálně. "Přestože je to v řadě západních zemích běžný standard," podotýká Hermanová.
Podle Eurostatu má Česko v porovnání s unijním průměrem jeden z nejnižších podílů zkrácených úvazků vůči celkové zaměstnanosti, například ve třetím čtvrtletí loňského roku to bylo 6,2 procenta. Pro srovnání, sousední Německo má 28 procent a Rakousko 29,5 procenta.
"Řada firem se svým přístupem připravuje o nedostatkový lidský kapitál a stát se ochuzuje o obrovský ekonomický potenciál. Česko má dlouhodobě jednu z nejnižších nezaměstnaností v celé EU. Na trhu tak chybí desítky tisíc pracovníků a pracovnic, které firmy zoufale hledají, zatímco stovky tisíc žen pečujících o děti by rády pracovaly, ale na trhu neexistují flexibilní a adekvátní pracovní příležitosti," uvádí dále.
Hermanová na druhou stranu dodává, že se stále více firem zajímá, jak systém pro flexibilní úvazky vhodně nastavit. Podle ní by měl vynaložit daleko větší úsilí i stát, zejména v oblasti odbourávání systémových překážek a zvýhodňování flexibilních a zkrácených úvazků.
Práce pro konkurenci
Průzkum rovněž ukázal, že tři čtvrtiny respondentek, které během mateřské či rodičovské dovolené pracují, nepůsobí u svého původního zaměstnavatele. Toto procento je podobně vysoké, ať už se jedná o firmu velkou (81 %), střední (85 %) či malou (76 %), nebo start-up (73 %).
"Kvůli nemožnosti pracovat ve své domovské firmě nebo instituci jsou ženy nuceny své schopnosti, zkušenosti a know-how nabízet či poskytovat jinde. Problém většinou není v tom, že by jejich původní zaměstnavatel nenabízel práci, ale spíše není schopen nastavit ve firmě fungující a flexibilní systém, který by to umožňoval a šel naproti těm, kdo pracovat chtějí," říká další ze spoluautorek výzkumu Kristýna Cejnarová.
Návrat do zaměstnaní či start podnikání je podle ní o to těžší, když je mateřství několikanásobné.
Mezi doporučeními, která by podle autorek průzkumu mohlla situaci zlepšit, je kromě vyšší dostupnosti částečných a flexibilních úvazků rovněž například možnost co-workingu či vstřícnost vůči přítomnosti dětí na pracovišti. Ideální jsou podle nich také dny volna navíc, kroužky pro děti či možnost zajištění péče o dítě přímo na pracovišti formou firemní školky nebo dětské skupiny, případně dětský koutek v kanceláři.
Na straně státu vidí jako krok správným směrem navyšování kapacit státních předškolních institucí, podporu zaměstnavatelů k rozšíření nabídky zkrácených úvazků a motivační zvýhodnění flexibilních pracovních příležitostí.
Zákoník práce se mění
Už od 1. října začínají v Česku platit změny v zákoníku práce. Ty ovlivní právě hlavně práce z domova a dohodáře. Oslovení experti přesto pro matky s dětmi žádné výrazné změny do budoucna nečekají, částečné výhody by však mohly vzniknout alespoň v něčem.
"Novela zákoníku práce zavádí další nástroje, které ztíží zaměstnavatelům odmítání žádostí o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby," říká partnerka ve společnosti Grant Thornton Veronika Odrobinová.
Nově bude podle ní zaměstnavatel povinen odmítnutí písemně odůvodnit, což dá zaměstnanci možnost domáhat se přezkumu, pokud se uvedené důvody nezakládají na pravdě. Podobně to bude fungovat i s prací na dálku.
"Na druhou stranu myslím, že k žádnému zásadnějšímu posunu v praxi bohužel nedojde. I když se pomalu prosazuje, i s ohledem na situaci na trhu práce, změna v přístupu, část zaměstnavatelů stále v tomto směru vstřícnější není," uzavírá Odrobinová.
