Praha - Počet volných míst, která firmy nabízejí prostřednictvím úřadů práce, stoupl ke konci dubna na 267 107, což je nový rekord v historii České republiky. Oproti letošnímu březnu jich přibylo 13,6 tisíce, v porovnání s loňským dubnem dokonce 108 tisíc. Vyplývá to z čerstvých údajů Úřadu práce ČR.
Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání klesl na 242 798, což je nejnižší hodnota od srpna 1997, kdy bylo bez práce 230 301 lidí. Oproti letošnímu březnu klesl počet nezaměstnaných o téměř 21 tisíc, oproti loňskému dubnu o 84,4 tisíce. Takzvaných dosažitelných uchazečů, kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do práce, je zhruba 220 tisíc.
Podíl nezaměstnaných osob klesl na 3,2 procenta, zatímco před rokem dosahoval 4,4 procenta.
Největší nezaměstnanost v dubnu 2018 |
|
| Okres | Podíl nezaměstnaných |
| Karviná | 7,5 % |
| Most | 6,7 % |
| Ostrava-město | 6,2 % |
| Bruntál | 5,9 % |
| Jeseník | 5,8 % |
| Chomutov | 5,7 % |
| Ústí nad Labem | 5,5 % |
| Znojmo | 5,4 % |
| Hodonín | 5,1 % |
| Děčín | 5,0 % |
| Brno-město | 4,6 % |
| Louny | 4,6 % |
Nejvyšší nezaměstnanost hlásí okresy Karviná (7,5 %), Most (6,7 %), Ostrava-město (6,2 %), Bruntál (5,9 %), Jeseník (5,8 %), Chomutov (5,7 %), Ústí nad Labem (5,5 %), Znojmo (5,4 %) a Hodonín (5,1 %).
Naopak nejnižší je v okresech Rychnov nad Kněžnou a Praha-východ (shodně 1,2 %), Pelhřimov (1,5 %), Benešov, Jindřichův Hradec, Plzeň-jih, Jičín a Praha-západ (shodně 1,6 %).
Nejnižší nezaměstnanost v dubnu 2018 |
|
| Okres | Podíl nezaměstnaných |
| Rychnov nad Kněžnou | 1,2 % |
| Praha-východ | 1,2 % |
| Pelhřimov | 1,5 % |
| Benešov | 1,6 % |
| Jindřichův Hradec | 1,6 % |
| Plzeň-jih | 1,6 % |
| Jičín | 1,6 % |
| Praha-západ | 1,6 % |
| Písek | 1,7 % |
| Cheb | 1,7 % |
| Plzeň-město | 1,8 % |
| Ústí nad Orlicí | 1,8 % |
| Mladá Boleslav | 1,9 % |
Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,9 uchazeče - nejvíce v okresech Karviná (6,1), Ústí nad Labem (4,8), Most (4,6), Jeseník (4,5), Znojmo (3,2), Děčín (3,1), Bruntál (2,9) a Hodonín (2,8).
Mezi evidovanými uchazeči o práci bylo 91 187 lidí nad 50 let, na celkové nezaměstnanosti se podíleli 37,6 procenta.
"V dubnu historicky poprvé nastal převis volných pracovních míst nad počtem nezaměstnaných. Taková situace nemá v Evropě obdoby a jinde ve světě je typická snad jen pro Japonsko," upozorňuje Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. "Volných míst přitom každý měsíc výrazně přibývá, což je dalším důkazem, že omezení trhu práce jsou na straně nabídky, nikoliv poptávky," dodává.
Klesá podíl dlouhodobě nezaměstnaných - tedy lidí, kteří jsou bez práce déle než dvanáct měsíců. Zatímco před dvěma lety dosahoval 42,2 procenta a před rokem 38,7 procenta z celkového počtu nezaměstnaných, letos v dubnu klesl na 33,9 procenta - jde nyní o 82 361 lidí.
Ženy se na celkovém počtu nezaměstnaných podílejí 51,3 procenta. Osoby se zdravotním postižením tvoří 17,6 procenta evidovaných uchazečů o práci.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v dubnu 71 041 lidí, což je 29,3 procenta všech uchazečů vedených v evidenci. Nezaměstnaní pobírali v průměru 7162 korun. O rok dřív vyplácely úřady práce podporu 83 391 uchazečům o zaměstnání.
Obecně měli zaměstnavatelé v dubnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře nebo svářeče, řezače plamenem a páječe.
"Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance," říká mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
Naopak v evidenci uchazečů o práci bylo nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů a pomocníků v hotelích a jiných objektech, pracovníků v ostraze, řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, zedníků, kamnářů či dlaždičů, pomocných manipulačních dělníků a pracovníků v gastronomii.
"V evidenci byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou," dodává Beránková.
"Nezaměstnaných bude ubývat i v dalších měsících, takže firmy se budou muset s problémem nedostatku pracovníků potýkat i nadále a tlak na růst mezd bude s největší pravděpodobností dále zesilovat," očekává ekonom ČSOB Petr Dufek.
Nezaměstnanost v Česku zůstává nejnižší v Evropské unii. Podle jednotné metodiky Eurostatu dosahovala v březnu 2,2 procenta, druhá je Malta s 3,3 procenta, třetí Německo s 3,4 procenta. Naopak nejvyšší nezaměstnanost je v Řecku (20,6 procenta) a Španělsku (16,1 procenta).
