Německý útočník není jediný, kdo chtěl atentátem vydělat. Na Floridě měly vybuchnout potraviny

Adam Váchal Adam Váchal
21. 4. 2017 18:10
Za útokem na autobus fotbalového klubu Borussia Dortmund stála nejspíš snaha rychlého výdělku na burze. Se stejným záměrem letos plánoval útok také osmačtyřicetiletý Američan. Ten měl v plánu ovlivnit cenu akcií maloobchodního řetězce. Podobné případy burzovních atentátů jsou ojedinělé. Podle studie společnosti CGI se však pro firmy stále větší hrozbou stávají hackeři.
Autobus fotbalistů Dortmundu po bombovém útoku.
Autobus fotbalistů Dortmundu po bombovém útoku. | Foto: Reuters

Praha - Atentátník, který nastražil výbušniny na autobus fotbalového klubu Borussia Dortmund, chtěl podle německé prokuratury svůj útok v první řadě zpeněžit. Motivem jeho činu měla být burzovní spekulace.

Osmadvacetiletý Sergej W., který má ruské i německé občanství, před útokem nakoupil 15 tisíc opcí na akcie klubu a po následném propadu ceny chtěl jako držitel opcí vydělat. Nejde přitom o jediný případ v poslední době, kdy se takto někdo rozhodl chopit situace na burze do vlastních rukou.

Podobný nápad dostal letos v únoru osmačtyřicetiletý Mark Charles Barnett z Floridy. Také on se rozhodl vydělat na trhu s akciemi pomocí výbušnin. Pro svůj plán si vybral obchodní řetězec Target. Stejně jako v případě Sergeje W. doufal, že se mu podaří pomocí výbuchu dosáhnout propadu ceny. Celkem doma vyrobil deset bomb, následně plánoval zaplatit 10 tisíc dolarů (přibližně 250 tisíc korun) jinému muži, aby je umístil do vybraných prodejen na Floridě, v New Yorku a v neposlední řadě ve Virginii.

Bomby měl v úmyslu Barnett umístit přímo do regálů a zamaskovat je do obalů od potravin. Jeho plán však selhal, když jej muž, který měl výbušniny do regálů umístit, nahlásil na policii. Policisté Barnetta zadrželi dříve, než svůj plán stačil uskutečnit. Nyní mu hrozí deset let vězení.

Přestože se najdou případy, kdy za atentátem stála snaha vydělat na burze, jsou jen velmi ojedinělé. Odsouzení za burzovní zločiny ve většině případů sedí za machinace a finanční podvody. To je mimo jiné případ japonského právníka Jasuka Cubakiho, jednoho z největších burzovních podvodníků současné doby, který byl nedávno dopaden.

Svými finančními podvody měl před zhruba deseti lety způsobit škody ve výši 116 milionů dolarů, což jsou v přepočtu téměř tři miliardy korun. Aby Cubaki nemusel do vězení, emigroval z Japonska a ukrýval se několik let v Thajsku. Aby nebyl odhalen, podstoupil dokonce plastickou operaci obličeje. Ani to mu však nepomohlo. Vloni byl v Thajsku zadržen, když se snažil obnovit své thajské vízum.

Kromě finančních podvodníků jsou pro firmy, jejichž akcie jsou obchodovatelné na burze, v posledních letech stále větší hrozbou hackeři. Podle studie společnosti CGI, která se zaměřuje na poradenství v oblasti počítačového poradenství, existuje dokonce významná závislost mezi narušením kybernetické bezpečnosti firmy a pohybu ceny akcií. Podle studie mezinárodní společnosti může cena akcií společnosti, která se stane úspěšným cílem hackerů, trvale poklesnout až o 1,8 procenta.

Před časem byla takto v USA odhalena organizovaná skupina hackerů, která získala částečný přístup k informacím několika velkých firem. Díky nim hackeři měli informace o uzavřených obchodech několik hodin či dokonce dní před tím, než je společnost pustila na burzu. To poskytovalo hackerům cenné informace, jak nakupovat a prodávat akcie. Škoda způsobená hackery byla vyčíslena na 100 milionů dolarů, tedy v přepočtu zhruba 2,5 miliardy korun.

 

Právě se děje

Další zprávy