Největší záložnu ovládl olomoucký miliardář. Chce z ní banku

Petr Kain, jih
10. 6. 2015 10:57
Pavel Hubáček navýšil svůj podíl v záložně Creditas na 51 procent. Věří jí i přes nedávné výtky ze strany ČNB.
Pobočka Záložny Creditas. Ilustrační snímek.
Pobočka Záložny Creditas. Ilustrační snímek. | Foto: Záložna Creditas

Praha - Největší českou kampeličku Creditas ovládl olomoucký miliardář Pavel Hubáček. Majitel investiční skupiny Unicapital odkoupil za téměř půl miliardy korun podíly v Creditas od několika jednotlivců i firem, a jeho vliv v záložně tak stoupl ze zhruba devíti na více než 51 procent. A dál poroste.

Hubáček chce do kampeličky vložit dalších 150 milionů korun a navýšit tak její základní kapitál, který pak bude přesahovat jednu miliardu korun. Česká národní banka již s ovládnutím záložny vyslovila souhlas. Půlmiliardovou investici financoval Hubáček podle svých slov z vlastních zdrojů. Peníze získal především prodejem nebankovní úvěrové společnosti Smart Capital v roce 2010.

Krátký profil Pavla Hubáčka

Pětačtyřicetiletý Pavel Hubáček začal podnikat v 90. letech nejprve v dovozu spotřebního zboží, poté se pustil i do obchodování s nemovitostmi a pohledávkami. V roce 2002 pak založil úvěrovou společnost Smart Capital. Tu před pěti lety prodal a založil privátní investiční skupinu Unicapital.

"Záměrem této investice je dosáhnout očekávané návratnosti mezi 8 a 10 procenty. Samozřejmě za předpokladu úspěšné transformace na banku a při cílovém nárůstu bilanční sumy ze současných 10 miliard zhruba na 20 až 25 miliard korun," vysvětlil transakci Hospodářským novinám Hubáček.

Creditas se v současnosti připravuje na podání žádosti o bankovní licenci, a v budoucnosti by tak mohl patřit mezi skupinu menších bankovních domů působících na českém trhu. Žádost o bankovní licenci chce podat letos či na začátku příštího roku. Snaha získat bankovní licenci souvisí i se zpřísněním podmínek dohledu nad kampeličkami, které po tlaku ze strany ČNB prosadilo ministerstvo financí. Ta například omezuje od roku 2018 bilanční sumu záložen pětimiliardovým limitem.

V budoucnost Creditasu věří Hubáček navzdory tomu, že mu letos ČNB nařídila navýšit kapitál a odstranit nedostatky v oblasti řízení rizika při půjčování peněz klientům. Výsledky kontroly Hubáček vnímá pozitivně. "Tato kontrola prošla oblasti, jež by Creditas stejně musel projít a revidovat před podáním žádosti o bankovní licenci," uvádí Hubáček s tím, že 90 procent požadavků ČNB již nyní kampelička splnila.

Kampelička založená v roce 1996 je v současnosti jedničkou na českém trhu. Má více než 19 tisíc členů, třináct poboček po celém Česku, bilanční sumu okolo 10,5 miliardy korun a vklady přesahující devět miliard korun. Loni vykázala hrubý zisk před zdaněním ve výši 43 milionů korun, předloni to bylo 14 milionů.

Energetika, zemědělství i reality

Hubáčkova investiční skupina Unicapital vznikla v polovině roku 2013 a od té doby provedla již řadu akvizic v oblasti energetiky, developmentu či zemědělství.

Za stovky milionů korun například Unicapital koupil agrární firmu Zemspol Studénka ze severní Moravy, která denně vyprodukuje více než 19 tisíc litrů mléka a obhospodařuje přes 2300 hektarů zemědělské půdy. V oblasti energetiky se Unicapital loni spojil s koncernem E.ON, když získal poloviční podíl ve společnosti Českomoravská distribuce. Unicapital zároveň nedávno získal administrativní budovu S9 Florenc, která se nachází u stanice metra Florenc v centru Prahy.

Společnost loni navýšila objem svých aktiv takřka o miliardu korun na 2,1 miliardy. Její zisk před zdaněním dosáhl 107 milionů korun. Celá investiční skupina má aktuálně bilanční sumu okolo čtyř miliard korun a letos by podle Hubáčka měla dosáhnout provozního zisku EBITDA ve výši 500 milionů.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Nálety v povstaleckých oblastech Sýrie usmrtily 20 lidí, tvrdí Syrské organizace pro lidská práva

Nálety syrské a ruské armády v sobotu v povstaleckých oblastech v Sýrii usmrtily nejméně 20 civilistů, mezi mrtvými je osm dětí. S odvoláním na sdělení exilové Syrské organizace pro lidská práva o tom informovala agentura Reuters. Při leteckých úderech na pět vesnic v oblasti Idlibu na severozápadně země rovněž utrpělo několik lidí zranění.

Čtyři civilisté včetně jednoho dítěte přišli o život ve vesnici Bára na jihu Idlibu, který mají z větší části stále pod kontrolou odpůrci syrského prezidenta Bašára Asada. Reportér agentury AFP popsal, jak se záchranáři snažili dostat k obětem v troskách dvoupatrového domu, který se po náletu zřítil.

Nejméně devět lidí pak zemřelo při útoku na tržiště ve vesnici Baljún a další dva civilisté zahynuli v oblasti Džabal Závíja na jihovýchodě Idlibu. Barelové bomby svržené z vrtulníků usmrtily pět civilistů, včetně tří dětí, ve vesnici Abadíta. Barelové bomby jsou většinou sudy naplněné výbušninami a šrapnely.

Současné boje jsou nejprudší od srpna, kdy bylo sjednáno příměří. Vojsko o provincii začalo bojovat v dubnu a do srpna byla provincie terčem mnoha náletů syrského letectva i jeho ruských spojenců. OSN odhaduje, že od dubna opustilo domovy na 400 tisíc lidí. Sporadické boje pokračovaly i po srpnu a SOHR tvrdí, že od té doby přišlo o život na 160 civilistů.

Další zprávy