Kromě MPU banky totiž Moravský peněžní ústav ještě před získáním bankovní licence ČNB podal na Úřadu průmyslového vlastnictví žádost o registraci dalších názvů - Trinity bank a Q bank a následně i o názvy Moravská spořitelna a Redbank.
Podle Marcela Schmidta, šéfa marketingu nejmladší tuzemské banky, však ve hře může být ještě víc jmen. "Požádat o zaregistrování názvu může nejen naše společnost, ale i subjekt, který tím pověříme. O novém názvu je předčasné spekulovat i proto, že rozhodnutí bude předmětem valné hromady, která se teprve uskuteční," řekl on-line deníku Aktuálně.cz Schmidt.
Kladné stanovisko od České národní banky k žádosti o udělení licence dostal Moravský peněžní ústav podle informace uvedené na svém webu loni 13. prosince.
Benjamínek mezi bankami v Česku svou strategii ještě nezveřejnil, odkrýt ji chce právě až s novým názvem. Dá se však očekávat, že podobně jako všichni noví hráči se zaměří na služby pro soukromé osoby, podnikatele a menší firmy. Sázet přitom může i na předchozí vlastní zkušenosti s tímto typem klientů.
Z klientů se stali akcionáři
Nová banka uvedla, že k 2. lednu měla ve vkladech sedm miliard korun, její celková bilanční suma (tedy součet všech aktiv nebo součet všech pasiv) přesáhla devět miliard korun a evidovala přes 10 tisíc klientů, kteří jsou zároveň akcionáři. Původní členské vklady se totiž transformací na banku přeměnily na akcie banky, které mohou nadále držet nebo prodat. Největšími akcionáři nové banky jsou MPU Investorská, a. s., (11,65 procenta) a SAB Financial Investments, a. s., (9,81 procenta).
Kořeny nejmladší tuzemské banky sahají do roku 1996. Moravský peněžní ústav - spořitelní družstvo vznikl ve Zlíně. Postupně se vypracoval mezi největší družstevní záložny a brzy začal dávat najevo i ambici přeměnit se na banku.
Kandidátem na bankovní licenci byl celkem třikrát, než se mu ji na sklonku loňského roku podařilo získat. Prvně o tomto záměru jeho vedení informovalo už v roce 2011. Žádost podanou v roce 2012 pak ale stáhlo. Podobně se to stalo v roce 2015. Každopádně je Moravský peněžní ústav teprve třetí družstevní záložnou po Fio a Creditas, které se transformace na banku podařila.
Doba záložen skončila
Aktuálně podle databáze ČNB funguje v Česku už jen devět družstevních záložen - Artesa, Citfin, České spořitelní družstvo, Československé úvěrní družstvo, Kredit, PSD, NEY, Peněžní dům a Podnikatelská družstevní záložna.
Ještě v roce 1999 jich na českém trhu přitom fungovalo téměř 130. Po vlně krachů a podvodů na konci roku 2000 jich zbyla zhruba polovina. S přitvrzováním regulace pak krachovaly nebo mizely z trhu další. Kampeličky se podobně jako banky soustřeďují na přijímání vkladů a poskytování úvěrů. Na rozdíl od bank však nyní už nemohou tyto služby poskytovat široké veřejnosti.
Díky právní úpravě, kterou iniciovala ČNB, se například v roce 2015 zvýšil příspěvek záložen do fondu pojištění vkladů a od loňského roku pak riziko dalších krachů v tomto sektoru snižují další dvě omezení: bilanční suma záložny může vyrůst maximálně do pěti miliard korun - pak záložna buď musí zahájit přípravu na přeměnu na banku, nebo snížit počet svých klientů. Ti zároveň musí nést spoluodpovědnost za případný neúspěch záložny do výše deseti procent vkladu.
V praxi to znamená, že každý klient družstevní záložny musí vložit 10 procent svého vkladu do základního jmění kampeličky. Samotný členský vklad úročený není. Předtím byl minimální povinný členský podíl třeba jen jedna koruna a klienti mohli očekávat, že v případě krachu dostanou stejně jako v bance veškeré vklady včetně úroků až do výše 100 tisíc eur zpátky z pojistného fondu.
