Atény - "Současná dohoda řecké vlády s eurozónou je neskutečně daleko od toho, co nám slibovali. Je to asi vůbec nejhorší dohoda, jakou jsme kdy viděli. Kdo by toto očekával od levicové vlády?!" stěžuje si mladý řecký sociolog a novinář Panagiotis Katsikas.
"Po tom, co dvě třetiny Řeků volily proti nové smlouvě s věřiteli, přinese tato ponižující dohoda další škrty a tvrdá opatření,“ popisuje online deníku Aktuálně.cz s tím, že je teď mezi jeho známými "hodně výbušná nálada".
Jejich premiér Alexis Tsipras v noci z pátku na sobotu protlačil parlamentem téměř stejné návrhy, které 61,3 procenta Řeků minulý týden odmítlo v referendu. K tomu, aby řekli těmto požadavkům Ne, je přitom dříve vyzýval právě Tsipras.
A ještě tvrdší jsou čerstvé podmínky ostatních zemí eurozóny, bez nichž bankrotující Řecko nezíská další finanční injekci a na které již premiér Tsipras v Bruselu kývl.
Pokud Řecko na tyto požadavky přistoupí, tak se vládnoucí strana Syriza až na drobné výjimky zpronevěří svým předvolebním slibům - díky nimž získala v parlamentních volbách hlasy více než 36 procent voličů. V takzvaném Soluňském programu, na který v lednu lákala, totiž mimo jiné slibovala "konec bruselského diktátu", zahraniční kontroly či tvrdých škrtů.
Rozpor v programu, nebo lepší vyjednávací pozice?
Přímo Katsikas se na počátku července podílel na organizaci kampaně "Ne", v rámci níž se s dalšími lidmi snažil občany přesvědčit, aby v referendu další úspory odmítli. "Podobný výsledek se ale dal čekat. Bylo mi jasné, že evropští partneři nepomohou zemi, jako je Řecko," komentuje aktuální situaci. Evropští lídři podle něj usilovali jen o to, aby se řecký premiér vrátil domů "se sklopenou hlavou".
"Řekové konečně mohou pochopit, že v rámci Evropské unie na nás nečeká žádné řešení. Musíme teď bojovat a přesvědčit další lidi, aby vládu a Trojku (zahraniční věřitele - pozn. red.) zastavili," dodává. Už dnes se například chystal na demonstraci před řeckým parlamentem, na kterou - alespoň dle "přihlášek" na Facebooku - mířilo i dalších 25 tisíc lidí.
Na tento protest zve i řecká odborová organizace Adedy. "Nechceme, aby prošly další nepopulární reformy," svolávají odboráři státní zaměstnance i další občany.
Přímo Tsipras rozpor mezi svými dřívějšími sliby a realitou nevidí. „Řekové nedali mandát k roztržce. Dali vládě mandát k tomu, aby posílila svoji vyjednávací sílu pro dosažení ekonomicky udržitelné dohody," řekl podle agentury Bloomberg už v pátek zákonodárcům.
Lidé to pochopí
Místní experti, které online deník Aktuálně.cz oslovil, jsou však přesvědčeni, že Tsiprasovu změnu názorů Řecko nakonec skousne. A jeho "otočku" mu za to, že udržel Řecko v eurozóně, odpustí.
"Jak jistě víte, osmdesát procent Řeků tu chce mít dál euro," říká profesor Nikos Hlepas z Katedry politických věd a veřejné správy na Národní a Kapodistriasově univerzitě v Aténách. Podle posledního průzkumu společnosti Metron Analysis si přeje zachovat euro 84 procent občanů.
Aktuální řešení bude navíc podle Hlepase pro řeckou ekonomiku stále ještě méně bolestivé, než by byl Grexit. "Velké části Řeků se to ale musí vysvětlit. Doufám, že to pochopí," dodává.
S tím souhlasí i Řek Theodoros Tziagkidis, který nyní pracuje ve slovenské pobočce IBM. "Vzhledem k tomu, že většina z nás nechce opouštět eurozónu, podle mě lidé rozumí tomu, že Tsipras nemohl udělat nic lepšího nebo dalšího, a opatření přijmou," věří.
Že Syriza nesplní svůj předvolební program, bylo podle profesora Hlepase od začátku bylo jasné. "Ten program nebyl realistický, žádná vláda by ho nebyla schopna prosadit," míní. Je ale podle něj možné, že autoři své požadavky tehdy skutečně mysleli vážně a teprve po volebním triumfu zjistili, že podobné změny jsou nemožné.
Důvod referenda? Získat více síly
Na samotné referendum mají přitom oslovení Řekové velmi podobný názor - jeho jediným cílem bylo vylepšení Tsiprasovy pozice. "Myslím si, že šlo o taktický krok. Ve skutečnosti si podle mě chtěl jednoduše posílit pozici v Syrize a Řecku," říká profesor Hlepas.
"Jediný důvod? Udržet vládu, koupit si čas," souhlasí Michael Tsinisizelis, který působí na Katedře mezinárodních a ekonomických studií aténské univerzity.
Vláda "složená z řady komunistů" podle něj neměla z minulosti žádnou pořádnou zkušenost s vyjednáváním s evropskými institucemi. "Takže celá jejich strategie byl chaos a padala jedna chyba za druhou," říká. Víkendová dohoda snad podle něj už bude znamenat konec Tsiprasovy dobrodružné politiky.
Tsiprasovi a jeho ministrům podle profesora Tsinisizelise až do poslední chvíle chyběla strategie pro případ, že by eurozóna Řecku neustoupila a vážně by se rozhodovalo o odchodu země z měnové unie. "Uvědomil si na poslední chvíli, co by to znamenalo a jak by to podemlelo naši ekonomiku, takže změnil názor," předpokládá.
Návrat k drachmě nebyl na programu
S tím souhlasí i profesor ekonomie na aténské univerzitě Georgios Argitis. "Tsipras do poslední chvíle doufal, že by instituce mohly kývnout na řecké požadavky. To se ale nestalo, takže je teď Řecko tam, kde je," dodává. Premiér byl podle něj navíc ve skutečnosti přesvědčen, že v referendu zvítězí spíše názor Ano nebo jen těsně Ne - což mu poskytne "alibi" pro další jednání s věřiteli.
"Velké Ne byl ale pro něj problém, což je důvod, proč hned druhý den proměnil toto Ne na Ano," říká Argitis online deníku Aktuálně.cz.
"Část lidí, kteří v Řecku minulý týden volili proti reformám, to myslela vážně, i s tím, že pak budeme muset opustit euro," dodává studentka práv Konstantia Natsiou. "Osobně si myslím, že Tsipras nebral tento názor vůbec vážně, což není fér," dodává. Další lidé, kteří volili v referendu Ne, ale podle ní mohli otázku pochopit podobně, jako ji zřejmě vnímal i premiér. Tedy říct, co si myslí, s tím, že na domluvu s věřiteli či zachování eura výsledek žádný vliv nakonec mít nebude.
