Nová měna? Řekové nemají moc variant, kolkovat eura nemůžou

Tereza Holanová Tereza Holanová
10. 7. 2015 6:30
Rozhovor s experty z České národní banky o tom, co by obnášel přechod Řecka na vlastní měnu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Praha - Pokud se řecká vláda se svými evropskými věřiteli nedohodne na další půjčce, dojdou jí v brzké době eura na výplatu důchodů, mezd či dalších povinných výdajů. V krátkém období může tento nedostatek peněz řešit vydáváním dlužních úpisů, v delším období ale bude muset představit vlastní měnu.

Jedním z možných řešení by bylo natištění dočasných bankovek. "Dají se vyrobit poměrně rychle a měly by být i relativně levnější," říká František Vokatý ze Sekce peněžní a platebního styku České národní banky (ČNB) v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Tyto bankovky by ale mohlo Řecko používat jen dočasně, protože by bylo snazší je padělat.

Jaroslav Moravec z ČNB
Jaroslav Moravec z ČNB | Foto: Česká národní banka

Zavedení "plnohodnotných" platidel by zemi podle expertů z ČNB trvalo nejméně devět měsíců. Tyto peníze by přitom bylo nutné tisknout v zahraničí, v komerční tiskárně. "Protože národní tiskárny, jako je třeba ta naše a pravděpodobně i v Řecku, mají malý počet strojů," vysvětluje další expert ČNB Jaroslav Moravec.

Aktuálně.cz: Můžete shrnout, jaké možnosti by Řecko mělo, pokud by chtělo zavést vlastní měnu?

František Vokatý: Variant mnoho není, protože kolkování eurobankovek nepřipadá moc v úvahu. Myslím si, že by k tomu museli mít souhlas Evropské centrální banky, protože se nejedná o řecké peníze, aby si o tom mohla tamní vláda rozhodovat. Takže by to byl právní problém.

Jaroslav Moravec: Navíc lze předpokládat, že ta „nová měna“ by měla být slabší či přinejmenším v očekávání devalvace, zatímco kolky by byly nalepeny na bankovkách, které dále zůstávají platné v ostatních zemích eurozóny. Nejspíš by to vedlo k situaci, že by lidé kolky strhávali a dál by bankovky používali jako euro.

A.cz: Takže kolkování by nefungovalo?

Moravec: Řekněme obecně označování, protože bankovky se dají i razítkovat, přetiskovat, perforovat. Kolek se dá strhnout, přetisk se dá odbarvit, díra se dá zaplnit.

A.cz: Takže by řecké vládě nezbylo nic jiného než zavést nové bankovky?

Vokatý: Jedním z možných řešení by bylo natištění provizorních bankovek, které se dají vyrobit poměrně rychle a měly by být i relativně levnější. Ale fungovat by mohly tři nebo třeba šest měsíců. Delší období už by bylo riskantní, protože takové bankovky by byly méně chráněné proti padělání.

Moravec: Nebyly by vytištěné na speciálním papíru, který má ochranné prvky, to znamená speciální vodoznak nebo ochranný proužek s nějakým nápisem, který se vztahuje k danému státu. Z hlediska tiskového by se jednalo o úplně nejjednodušší tiskovou techniku, takzvaný ofset.

A.cz: Za jak dlouho by se zhruba daly vyrobit takové provizorní bankovky?

Moravec: Pokud se bavíme o provizorních platidlech, vlastní tisk by trval tak dva měsíce, kromě toho by se musela udělat alespoň minimální přejímka, bankovky se musí rozřezat na jednotlivé kusy, musí se někam odvézt, uskladnit. Podle mého názoru by tedy vůbec nejkratší myslitelná doba u státu velikosti Řecka činila tři měsíce.

Tiskárnu je třeba zajistit včas

A.cz: Jak by pak trvalo zavádění "plnohodnotné" měny?

Vokatý: Kdyby chtěli zavést kompletně nové bankovky, pod tři čtvrtě roku se to zvládnout nedá, a to ani v případě, že by to dělala komerční tiskárna, která je schopná "jet" na více strojů a tři směny. Nehledě na to, že i velké tiskárny mají nějaké zakázky a není tak jednoduché se tam dostat s velkým množstvím tisku čehokoliv.

Moravec: Pro zajímavost, my dnes papír a částečně i barvy objednáváme s šesti- až osmnáctiměsíčním předstihem. Může se stát, že stroje na jejich výrobu jsou až rok a půl dopředu zaplněny.

A.cz: Dá se předpokládat, že prvně by se natisklo nějaké menší množství, aby bylo alespoň něco, a pak v klidu zbytek?

Vokatý: Spíše naopak. V Řecku je zmatek, nedůvěra, takže tam by naopak bylo potřeba pro počátek větší množství. Když zruší limit výběrů z karet, tak tam vezmou banky ztečí. A peníze musí být dostupné všude. Navíc, Řecko je ostrovní stát, obrovsky členitý, má hory a doprava chybějící hotovosti je tam nepochybně těžší, než by byla třeba u nás.

František Vokatý z ČNB
František Vokatý z ČNB | Foto: Česká národní banka

A.cz: Pokud by se Řecko rozhodlo vytisknout celou sadu nových platidel, na kolik by to orientačně vyšlo?

Vokatý: Kdybychom to dělali nyní my, úplný rozjezd by vyšel zhruba na miliardu korun (zhruba 36,9 milionu eur - pozn. red.).

Moravec: A to je jen výrobní cena, do toho musíte započítat nějaké vlastní náklady. A také standardní pobočky obvykle nestačí na úschovu prvotních zásob, takže jsou nutné nájmy uschovacích míst, a tak dále.

Vokatý: Centrální banka navíc těžko takovou akci může zvládnout sama, musí do toho zapojit nějaké smluvní partnery - obchodní banky, pošty (které budou například vyměňovat peníze lidem, pozn. red.) - a těm to musí zaplatit. Dále armádu, policii, dopravu. Takže vlastní výroba miliardu a zhruba další miliardu korun na související kroky.

Změna by se dotkla statisíců automatů

A.cz: Tisklo by Řecko nové peníze spíše tedy v zahraniční komerční tiskárně?

Vokatý: Pokud by to potřebovali rychle, tak by jim ani nic jiného nezbylo.

Moravec: Protože národní tiskárny, jako je třeba ta naše a pravděpodobně i v Řecku, mají malý počet strojů a jsou zařízené tak, že roční kapacitu pro daný stát dělají v podstatě po celý rok. Zatímco ty komerční tiskárny mají strojů třeba deset nebo patnáct a jsou zařízené na velké objemy v krátkém čase.

A.cz: Co by se dělo následně, když by Řekové nové mince a bankovky už měli vyrobené?

Moravec: Komerční tiskárny jsou zařízené na kompletní servis, takže většinou je součástí zakázky i dodávka do místa určení. Pak by následovala redistribuce na jednotlivá místa.

Vokatý: A pořád je třeba brát v úvahu, že kromě pevninského území má Řecko spoustu ostrovů.

Moravec: Musely by se naplnit bankomaty, stejně tak všechna zařízení a automaty, které rozpoznávají platidla, ty by se musely přeprogramovat. Bavíme se o stovkách tisíc zařízení, která jsou v terénu. Každé zařízení se musí nastavit, otestovat, což je činnost na měsíce. A nejde jen o softwarové změny, může jít i o hardware. Nové mince mohou být větší či silnější než euromince. Například řecké mince byly až o 4 milimetry větší než euromince, takže by těmi zařízeními ani neprošly.

A.cz: A tyto změny by tedy platily firmy, kterým automaty patří?

Vokatý: Přesně tak, třeba obchodní řetězec, prodejce nápojů, dopravní podnik…

Moravec: Je také možné, že by někteří provozovatelé chtěli uhradit alespoň část nákladů po státu.

A.cz: Co by muselo Řecko udělat, pokud by chtělo měnovou odluku utajit?

Moravec: Ona je otázka, co utajovat. Samotná skutečnost, že něco takového chystají, by asi byla zřejmá a v dnešní době by se po internetu rozšířila během pár minut. Tady by možná nějaké utajování udělalo i více škody, než když by se jednoduše řeklo, že se bankovky někde tisknou. Konkrétní podoba peněz by ale neměla být známá ještě před tím, než se bankovky dají do oběhu - aby již v okamžiku jejich vydání nebyly připravené padělky.

A.cz: Je možné, že Řecko už nějaké kroky k přechodu na novou měnu podniklo, že už je něco hotového?

Vokatý: Měli by být technicky a designově připraveni na to, že budou něco zavádět. To znamená, že by měli alespoň rámcově vědět, jak budou peníze vypadat. Ono to má ovšem i nějaký politický aspekt, protože bankovky jsou určitým reprezentantem každého státu.

Moravec: Ale je třeba říci, že ať už by se jednalo o nějaké provizorní nebo kvalitní definitivní oběživo, v obou případech by asi muselo jít o výrobky komerčních tiskáren, které použijí minimálně z padesáti procent prefabrikované prvky, různé alegorické postavy, rámečky, písma. Jinak by Řekové řešili jen další rok přípravu a výběr výtvarných návrhů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Dálnice D11 z Hradce do Jaroměře se autům otevře 17. prosince

Dokončovaný úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře se motoristům otevře 17. prosince. Stát bude 4,1 miliardy korun bez DPH. Jde o největší současnou stavbou na území Královéhradeckého kraje, řekl ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Na úseku u Smiřic se v sobotu konal den otevřených dveří.

"Za necelé tři měsíce po dálnici budou jezdit auta. Diskutujeme dnes s lidmi přípravy silnic. Je to samozřejmě trochu sebeprezentace, ale chceme ukázat, že příprava a stavba dálnice není jednoduchá," řekl Mátl.

Stavba je rozdělena na dva úseky z Hradce Králové do Smiřic a ze Smiřic do Jaroměře. Stavba trasy do Jaroměře začala v dubnu 2019, z Hradce do Smiřic se buduje od února 2019.

"My jsme dokonce zrychlili, stavba se měla otevírat až v příštím roce během průběhu léta, podařilo se nám se zhotovitelem vyjednat zkrácení lhůty o osm měsíců. Příprava dálnice trvá daleko déle, to jsou někdy i desítky let," řekl Mátl. Šest až deset let příprava podle Mátla zabere vždycky.

D11 z Prahy do Hradce Králové a na státní hranici s Polskem začal stát budovat v roce 1978 a od roku 2017 dálnice končí v Hradci Králové. Z plánovaných 154 kilometrů dálnice se jezdí zhruba po 91 km. Stavba z Hradce do Jaroměře navazuje na úsek dálnice z Hradce Králové, měří 22,4 kilometru. Vede podél současné silnice první třídy na Jaroměř a Náchod. Za Jaroměří se napojí na silnici I/37.

Zdroj: ČTK
Další zprávy