Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zhodnotilo v analýze Národního plánu obnovy celkem 244 projektů. Z nich 67 procent podle úřadu nepotřebuje změny ani úpravy.
Dalších 15 procent projektů se ovšem začíná prodražovat a bez dodatečných finančních prostředků ze státního rozpočtu se neobejde. Analýza v této souvislosti upozorňuje na zvyšující se inflaci a rostoucí ceny napříč hospodářstvím.
Zbylých 18 procent projektů pak podle dokumentu vyžaduje zásadnější změny - více peněz, více času na dokončení, úpravy textů.
"Třetina projektů tak nebude schopna plnit milníky a cíle a ohrožuje celou realizaci plánu," uvádí se v analýze MPO. Ta zároveň říká, že je třeba tyto "problémové" projekty pokud možno vyřešit na národní úrovni. Evropská komise má podle autorů analýzy k případným změnám velmi rezervovaný postoj. "Změna navíc musí být z objektivních důvodů a musí být schválena všemi dalšími členskými státy," upozorňuje materiál.
Autoři analýzy žádají vládu, aby přijala usnesení, ve kterém bude řečeno, že Národní plán obnovy má na jednotlivých resortech prioritu a osoby na jednotlivých resortech jsou přímo odpovědné za dokončení projektů. "Je nutné tomuto úkolu věnovat maximální pozornost a stanovit na resortu vždy jednu osobu pověřenou ministrem, která bude uvnitř resortu dohlížet na plnění plánu a řídit tento plán a ponese za tento dohled zodpovědnost," uvádí dále analýza.
Peníze z plánu obnovy mají směřovat do digitalizace služeb pro širokou veřejnost, do digitalizace podniků, stavebního řízení nebo komunikace se státem. Plán má také podpořit budování dobíjecích a plnicích stanic, využívání alternativních zdrojů energie nahrazující uhlí. Peníze také poputují do obnovy lesů, recyklace nebo onkologické prevence včetně vybudování českého onkologického institutu. I tento projekt patří ale mezi "ohrožené".
Podobně tak i projekt ministerstva financí, který měl propojit systém Neschopenky s krajskými hygienickými stanicemi a projektem Chytrá karanténa, který se odkládá o rok. Systém měl být spuštěn na konci roku 2023.
Ve zdůvodnění analýza uvádí, že je na realizaci potřeba více času, protože se zpozdily odborné diskuse, komplikace přinesly větší dopady covidu-19 a velkým problémem je také nedostatek IT dodavatelů.
Další problém - střet zájmů politiků
Jak dále analýza MPO uvádí, je nutné, aby úředníci na ministerstvech začali vnímat plán obnovy jako důležitý, doposud mu údajně nepřikládají velkou váhu. "Navrhujeme tento problém také odstranit a pro problematiku Národního plánu obnovy získat na resortech dostatečnou politickou podporu," uvádí se v dokumentu.
Národní plán obnovy je kompletně předfinancován ze státního rozpočtu, což činí v celkovém objemu 190 miliard korun, z toho 179 miliard má být refinancováno z EU. Peníze může Česko čerpat do konce roku 2026.
Pokud chce Česko inkasovat celý svůj podíl, musí podle Evropské komise také lépe ošetřit problematiku možných střetů zájmů vrcholných politiků. Ve střetu zájmů je podle závěrů auditu komise například Andrej Babiš (ANO), kvůli jehož přetrvávajícímu vlivu na holding Agrofert Brusel zastavil dotace ze strukturálních fondů pro firmy s ním spojené.
Babiš to odmítá a tvrdí, že vložením firmy do svěřenských fondů vyhověl českým zákonům.
Evropská komise proto přidala do Národního plánu obnovy reformu v gesci ministerstva spravedlnosti, která se má zaměřit na kontrolu a audit a ochránit tak finanční zájmy EU.
"Evropská komise splněním těchto milníků podmínila proplacení jakékoliv žádosti o výplatu. Jako nejobtížnější část tohoto úkolů vnímáme zákonnou úpravu ve vztahu k definici skutečného majitele, která je podmínkou pro toto čerpání. Tato zákonná úprava musí být účinná před prvním podáním žádosti o platbu vůči EK. Toto ohrožuje celý plán. V souvislosti s tím je nutné, aby ministerstvo spravedlnosti předložilo příslušné zákonné úpravy do 31. května 2022 Poslanecké sněmovně," dodává analýza.
Čas běží, varoval kontrolní úřad
Na možné problémy v Národním plánu obnovy upozornil už loni Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě o finančním řízení evropských peněz. Podle něj je čerpání 179 miliard korun vysoce rizikové, protože do konce roku 2022 musí být smluvně zavázáno 70 procent objemu peněz.
"Při délce stavebního řízení si jen těžko dokážeme představit, že se některé velké projekty podaří připravit a dokončit do konce roku 2026," uvedl prezident úřadu Miloslav Kala. Česko si podle něj nemůže dovolit projekty, jejichž přínos není doložitelný a měřitelný.
"Vidíme, že nemá smysl stavět cyklostezky odnikud nikam za ceny, které násobně převyšují schválené normativy. A nic nepřinášejí školení již vyškolených odborníků, když máme řadu mostů v havarijním stavu, které se lidem rozpadají pod nohama," uvedl Kala v říjnu loňského roku.
