Ministerstvo financí vykázalo neexistující pohledávky za 600 milionů, zjistil NKÚ

ČTK ČTK
Aktualizováno 18. 3. 2019 8:38
Ministerstvo financí vykázalo v účetnictví za rok 2017 neexistující pohledávky spojené s evropskými penězi. Další nedostatky se týkaly vykazování peněžních toků z provozní činnosti ministerstva. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Kontroloři doporučují, aby ministerstvo upravilo účetní předpisy. Naopak pozitivem je podle nich to, že ministerstvo financí začalo v roce 2017 tvořit rezervy na sanace ekologických zátěží. Podle ministerstva se zjištěné nedostatky týkají pouze vykazování jistých položek, nezpůsobily však finanční ztrátu nebo nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky a s majetkem státu, uvedlo MF v reakci.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Martin Svozílek/Economia

Ministerstvo financí podle NKÚ v účetnictví Národního fondu vykazovalo neexistující pohledávky za Evropskou komisí za programové období 2004 až 2006 zhruba 600 milionů korun. "Riziko nesprávného vykázání pohledávek za Evropskou komisí v souvislosti s programovým obdobím 2004-2006 je ale vyšší - týká se celého v rozvaze vykázaného nároku ve výši téměř 5,7 miliardy korun," upozornili kontroloři.

Existuje podle nich reálné riziko, že pokud MF nezmění stávající postupy, bude i za programové období 2007 až 2013 v účetní závěrce za rok 2018 vykazovat neexistující pohledávky spojené s evropskými penězi.

Ministerstvo financí ale v reakci sdělilo, že z pohledu Národního fondu zatím programové období 2004 - 2006 není finančně uzavřeno a nejedná se tedy o nesprávné vykázání pohledávek za EK. Ministerstvo ještě za dotčené programové období obdržení prostředků ze strany EK očekává. Zároveň uvedlo, že již v současné době zpracovává metodiku pro finanční uzavření programového období 2004 až 2006 a návazně připraví obdobnou metodiku pro programové období 2007 až 2013.

Podle NKÚ MF dále v účetní závěrce za rok 2017 vykázalo rozvahové závazky vůči subjektům, jimž byly předfinancovány výdaje, a to ve výši přesahující 5,6 miliardy korun. U těchto závazků přitom podle NKÚ není jisté, jestli budou v plné výši uhrazeny. Podle ministerstva resort prostředky nadále vymáhá, jejich výši nelze předem odhadnout.

V přehledu o peněžních tocích pak ministerstvo nesprávně vykázalo operaci za více než 71 miliard korun v rámci peněžních toků z provozní činnosti, která se týkala změny stavu dlouhodobých závazků a která navíc nebyla spojena s žádným peněžním tokem. "Taková nesprávnost významně zkresluje vypovídací hodnotu tohoto přehledu, a tedy i možnost porozumět struktuře i rozsahu jednotlivých druhů peněžních toků z činností MF," míní kontroloři. Ministerstvo podotklo, že celkový tok peněžních prostředků za období roku 2017 byl v uvedeném přehledu vykázán správně, a tato nesprávnost tak neměla dopad do hodnoty aktiv a pasiv ani výsledku hospodaření.

Nejvyšší kontrolní úřad tak ministerstvu financí doporučil, aby upravilo účetní předpisy. Například způsob naplnění některých položek přehledu o peněžních tocích je podle názoru NKÚ upraven nejednoznačně, takže vykázané číselné údaje mohou kvůli tomu podávat informace lišící se od skutečnosti.

MF počínaje roční účetní závěrkou za rok 2018 již sestavuje přehled o peněžních tocích také s přihlédnutím k Mezinárodnímu účetnímu standardu pro veřejný sektor, čímž by k nepřesnostem tohoto druhu již nemělo docházet, dodalo ministerstvo.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy