reklama
 
 

NKÚ: Průmyslové zóny za státní peníze se staví na zelené louce místo na brownfieldech

22. 10. 2018 8:27
NKÚ prověřoval využití peněz od MPO a agentury CzechInvest. Stát na ně od roku 1998 do loňska vynaložil přes 12 miliard korun.

Praha - Průmyslové zóny za státní peníze se staví hlavně na zelené louce místo na brownfieldech, dřívějších průmyslových areálech či nádražích. Uvedl to v pondělí na základě prověrky dotací Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Podle odhadů státní agentury CzechInvest z loňska je v Česku asi 11 tisíc brownfieldů. Ze 102 průmyslových zón, jejichž vznik za posledních 20 let finančně podpořil stát, jich ale 98 vzniklo na zelené louce. Stát také podle kontrolorů nedostatečně prověřuje využití dotací. "Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se ke kontrole vyjádří, až její výsledky dostane oficiální cestou," řekl jeho mluvčí Milan Řepka.

NKÚ prověřoval využití peněz od MPO a agentury CzechInvest, podřízené ministerstvu, na podporu vzniku průmyslových zón. Stát na ně od roku 1998 do loňska vynaložil přes 12 miliard korun. Podle mluvčího NKÚ Václava Kešnera bylo jedním z cílů státu, aby zóny vznikaly přednostně na brownfieldech, ale u většiny státem dotovaných zón tomu tak není. "Od roku 2010 MPO nepodpořilo ze státních peněz vznik žádné průmyslové zóny na brownfieldu. V době kontroly se také uvažovalo o dalších čtyřech nových zónách na zelené louce, přičemž se počítalo i se záborem zemědělské půdy," uvedl Kešner.

Například průmyslová zóna v Holešově na Kroměřížsku s rozlohou 280 hektarů byla umístěna v ochranném pásmu podzemních vod, což ztěžuje její obsazení. MPO na ni vynaložilo 1,1 miliardy. Původně byla zóna postavena pro konkrétního investora, který se ale nakonec rozhodl ji nevyužít, a nyní je obsazena jen ze dvou procent. Podobný osud může mít podle NKÚ i 20 kilometrů vzdálená připravovaná zóna Přerov-Bochoř za 1,4 miliardy. "I v tomto případě si původní investor vybral jinou lokalitu a i tato zóna je v pásmu ochrany podzemních vod," uvedl mluvčí NKÚ.

Ministerstvo a CzechInvest také za celých 20 let nevytvořily podle kontrolorů ucelený systém kontroly využití dotací na zóny. "Ve svých dosavadních hodnoceních pracovaly často s neúplnými, neaktuálními a nevěrohodnými daty. Investorům například neuložily povinnost poskytovat podstatné údaje, jako jsou informace o vytvořených pracovních místech, výši investic a podobně," sdělil mluvčí NKÚ. Na chybějící hodnocení dotací podle něj kontroloři upozorňovali stát již v letech 2004 a 2009.

Prověřování využití státní podpory chybí podle NKÚ také v případě rozdělování evropských dotací na opravy a modernizace areálů, které mají pomoci malým a středním podnikům. NKÚ prověřil vzorek 12 příjemců dotací celkem za 117 milionů korun a u šesti z nich se podle kontrolorů nepotvrdilo, že by peníze přinesly očekávaný efekt.

autor: ČTK | 22. 10. 2018 8:27

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama