Česko dohání v síle ekonomiky eurozónu. Zbytek V4 nechává daleko za sebou

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
26. 11. 2018 10:33
Ekonomická úroveň Česka příští rok stoupne na 85 procent průměru 19 zemí eurozóny. Loni byl český hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v poměru k eurozóně na 83 procentech a letos by měl stoupnout na 84 procent. Česko by tak na tom bylo lépe než Polsko, Maďarsko, Slovensko nebo Portugalsko. Vyplývá to z údajů v makroekonomické prognóze ministerstva financí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

"Díky stabilnímu hospodářskému růstu by relativní ekonomická úroveň ČR měla postupně dosáhnout až 85 procent průměru zemí 19 zemí eurozóny v roce 2019," uvedlo MF.

Česko dosahuje na 89 procent průměru zemí EU

Podobného výsledku jako při porovnání s eurozónou dosahuje Česko i v rámci všech zemí evropské osmadvacítky. Zde dosahuje podle aktuální statistiky Eurostatu na 89 % průměru zemí EU, zatímco Slovensko jen 77 procent (stejně jako Portugalsko). Polsko dosáhlo v minulém roce hodnoty 70 procent a Maďarsko 68 procent.

Ministerstvo upozornilo, že loni se HDP na obyvatele v paritě kupní síly ve všech sledovaných zemích zvýšil, kromě Itálie, Portugalska, Řecka a Slovenska. V těchto zemích se úroveň vůči 19 zemím eurozóny mírně snížila. Letos Slovensko podle údajů v predikci svoji úroveň zvýší na 74 procent a příští rok na 75 procent průměru 19 zemí eurozóny.

Cenová hladina v ČR loni podle odhadů MF stoupla na 66 procent průměru eurozóny z 64 procent v roce 2016. "V následujících letech by se měla komparativní cenová hladina HDP postupně zvýšit až na úroveň 71 procent v roce 2019. Tento nárůst by však neměl ohrozit konkurenceschopnost české ekonomiky," uvedlo MF.

Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly ve vztahu k 19 členským zemím eurozóny:

Rok ČR Slovensko Polsko Maďarsko Španělsko Slovinsko
2011 77 % 69 % 60 % 61 % 86 % 77 %
2012 77 % 71 % 62 % 61 % 85 % 76 %
2013 78 % 72 % 63 % 63 % 84 % 76 %
2014 81 % 72 % 63 % 64 % 84 % 77 %
2015 82 % 72 % 64 % 64 % 85 % 77 %
2016 82 % 72 % 64 % 63 % 86 % 77 %
2017 83 % 72 % 66 % 64 % 87 % 79 %
2018 (odhad) 84 % 74 % 68 % 66 % 88 % 81 %
2019 (odhad) 85 % 75 % 69 % 68 % 88 % 83 %

Ekonomická úroveň zemí se srovnává na základě běžné parity kupní síly. To je poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost koupit stejný soubor zboží nebo služeb v obou zemích. Index cenové hladiny je podíl měnového kurzu a parity kupní síly mezi měnami.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Americká vláda po smrti dvou černochů zahájila vyšetřování policejní praxe v Minneapolisu

Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland oznámil plán rozsáhlého vyšetřování policejní praxe v Minneapolisu, které prověří přístup k používání síly či možné problémy s diskriminací. Krok přichází souběžně s procesem s nyní již bývalým členem policejního sboru, jehož čeká trest za smrt černocha George Floyda, a po nepokojích vyvolaných policejním novým zásahem, který rovněž skončil smrtí muže tmavé pleti. Garland dal už dříve najevo, že boj proti nepřiměřeným zásahům strážců zákona považuje za jednu z priorit.

K situaci v Minneapolisu přitáhlo pozornost počínání policisty Dereka Chauvina, který byl loni v květnu natočen, jak několik minut klečí na krku Floyda, zatímco 46letý černoch si stěžuje na problémy s dýcháním a nakonec přestává jevit známky života. Případ vyvolal masivní protesty a Chauvin byl toto úterý shledán vinným z vraždy druhého stupně i zabití, což podle médií přineslo mnohým Američanům úlevu. O výši trestu se rozhodne za osm týdnů.

Městem během procesu s Chauvinem otřásl další kontroverzní zákrok proti černochovi, když policistka zastřelila 20letého Daunteho Wrighta, který nespolupracoval při zatýkání. Na počátku incidentu byla kontrola kvůli údajně neplatné registrační známce na automobilu. Následné několikadenní protesty u policejní centrály na předměstí Brooklyn Center pak provázely zprávy o tvrdém postupu policie proti novinářům.

Ministerstvo spravedlnosti už vyšetřuje, zda policisté zapojení do zásahu proti Floydovi neporušili jeho občanská práva. Nově ohlášené vyšetřování však podle informací agentury AP má mít mnohem širší dopad. Zaměří se na celou policii a může vyústit v zásadní změny policejní praxe.

Zdroj: ČTK
Další zprávy