Češi přijmou euro, až uvěří, že jim pomůže dohnat Německo, říká sociolog Prokop

Helena Truchlá Helena Truchlá
10. 11. 2018 17:08
Měnovou unii podle průzkumu Evropského parlamentu podporuje sedmdesát sedm procent obyvatel eurozóny, což je nejvíc od začátku měření. Tuzemská bilance je opačná - tři čtvrtiny občanů Česka jsou proti euru. Příčiny českého odporu popisuje v rozhovoru sociolog Daniel Prokop.
Sociolog Daniel Prokop z agentury Median.
Sociolog Daniel Prokop z agentury Median. | Foto: DVTV

Zatímco v Evropě podpora jednotné měny roste, v Česku klesá. Proč?
Ten současný pokles o tři procentní body je náhodný výkyv. Celkově se u nás podpora pro euro propadla během ekonomické krize (v letech 2008 a 2009 - pozn. red.) a už se v podstatě nikdy nevrátila zpátky.

Jak to?
Chybí tu argumenty na jeho podporu. Přijetí eura by se dalo lidem zdůvodnit tím, že by to pomohlo k platovému a obecně hospodářskému přiblížení k Německu. Což je zároveň velké zklamání, že to sbližování trvá mnohem déle, než se předpovídalo třeba v roce 2009. Jenže s tímhle si většina lidí euro vůbec nespojí.

A s čím tedy?
Ve veřejném mínění převládají negativa. Mluví se o nutnosti splácet dluhy jižních států a nemožnosti ovlivňovat vlastní ekonomiku.

Co ještě, kromě toho "argumentu Německem", mluví pro přijetí eura? 
Třeba to, že by nám mohlo pomoct prosadit některé reformy veřejné správy, důchodového systému a podobně. Na Slovensku má euro velkou podporu (podle evropského průzkumu ho podporuje osmdesát procent Slováků - pozn. red.), protože kvůli jeho přijetí musel stát mimo jiné udělat celou řadu opatření, která mu prospěla. U nás se naopak euro dává do souvislosti se ztrátou národní suverenity a identity.

Dokonce i ve Velké Británii a v Dánsku, kde si vlády už před lety vymohly trvalou výjimku, aby se nemusely vzdát národní měny, je podpora eura větší než u nás. Co je u nás to "národní", co si musíme chránit? 
O národním zájmu se tu mluví pořád, ale nikdo ho vlastně nedefinuje. Volby do Evropského parlamentu třeba Češi mnohem víc chápou jako vysílání "národních zástupců", proto máme taky nižší účast. Chybí to uvědomění si, že každá politická strana má zároveň ideologickou představu o tom, jak by měla EU vypadat.

Když u nás politici vystupují vůči euru, ale i celé Evropské unii tak kriticky, je to podle vás dobrá strategie? 
Záleží na tom, kde. V "českých" volbách (například do Poslanecké sněmovny, pozn. red.), kde je vysoká účast, může přílišná vstřícnost v Evropě politiky poškodit, protože k nim chodí i voliči, kteří se o EU nezajímají.

A ve volbách do Evropského parlamentu, které nás čekají už příští rok? 
Když volí jen okolo 20 procent lidí, tak jsou to převážně ti, které to skutečně zajímá. I v případě ANO nebo ODS půjdou asi k eurovolbám ti víc proevropsky naladění voliči. Pak se euroskepticismus nevyplácí. 

Co česká levice, dá se od ní očekávat vstřícný postoj k EU? 
Na rozdíl od pravicových politiků, kteří jsou v Česku obecně víc euroskeptičtí než jejich voliči, i když se to střídá podle toho, kdo zrovna stojí v čele stran, je na levici mezi politiky a voliči v podstatě shoda ve skeptickém postoji k EU. Výsledkem je, že ve veřejném mínění chybí její věrohodní zastánci. Na Slovensku je celý establishment víc proevropský, i ten levicový. 

A co by mohlo oslovit euroskeptické voliče?
Je důležité se snažit, aby členství pomáhalo chudším, stagnujícím regionům. Lidé, kteří tam žijí, podle našich výzkumů nevnímají třeba přínos dotací, protože často míří mimo jejich hlavní potřeby. 

Video: Tvrdý brexit je pravděpodobnější, než kdy dřív, říká Chmelař. 

Pokud se nám dohoda nepodaří do konce listopadu, budeme směřovat k chaotickému brexitu, tvrdí státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 51 minutami

Do Afghánistánu se přesouvají bojovníci IS ze Sýrie či Libye

Rusko zaznamenalo přesun bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS) ze Sýrie, Libye a dalších zemí do Afghánistánu. Novinářům to ve středu řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu, jenž zároveň uvedl, že Rusko poskytne Tádžikistánu vojenskou pomoc, pokud bude země kvůli dění v sousedním Afghánistánu ohrožena.

"Samozřejmě doufáme, že v Afghánistánu dojde k nějakému konsensu a smíření mezi etniky. Zároveň však vidíme, jak se tam aktivně přemísťují (…) z různých regionů, včetně Sýrie či Libye jednotky Islámského státu," prohlásil Šojgu.

Radikální islamistické hnutí Tálibán zahájilo v květnu - tedy v době, kdy začala mezinárodní koalice stahovat ze země své zbývající vojáky - masivní ofenzivu proti vládním silám. Obsadilo od té doby rozsáhlá venkovská území a klíčové hraniční přechody se sousedními zeměmi. Tvrdí, že má pod svou kontrolou 90 procent hranic země, což vláda v Kábulu popírá.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Smartwings v říjnu obnoví leteckou linku do Dubaje

Tuzemská letecká skupina Smartwings obnoví od 20. října přímé spojení do Dubaje ve Spojených arabských emirátech. Linku bude během zimního letového řádu provozovat každý den. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě.

Smartwings v současnosti nabízí letecká spojení z Prahy do téměř 60 destinací. Dopravce očekává, že jen v červenci z a do Prahy přepraví na svých letech přes 280 000 cestujících a dalších téměř 100 000 cestujících na letech v rámci destinací Brna a Ostravy.

"Zaznamenáváme zvýšenou poptávku po našich službách, a proto nadále pokračujeme v obnově sítě linek. Spojené arabské emiráty a zejména Dubaj patří k velmi oblíbeným destinacím. Smartwings nabízí velmi atraktivní časy odletů z Prahy i z Dubaje, které ocení nejen cestující, pro které je Dubaj cílovou destinací, ale také ti, kteří letiště v Dubaji využívají jako svůj přestupní bod pro svoji cestu do Asie, Afriky či Austrálie," uvedl obchodní ředitel Peter Šujan.

Zdroj: ČTK
Další zprávy