Česko, Německo i další státy Evropy zaznamenaly v březnu a dubnu prudké snížení spotřeby elektřiny. Stojí za tím hlavně opatření, která jednotlivé země přijaly proti šíření koronaviru. Největší spotřebitel - průmyslové podniky, totiž přestaly vyrábět. A jelikož se elektřina nedá skladovat, musely okamžitě zareagovat i elektrárny a omezit výrobu.

Například v Německu to paradoxně vedlo k tomu, že svou pozici ještě více upevnily zelené zdroje energie, které jsou v rámci výroby flexibilnější. Následující infografika zpracovaná podle dat projektu Česko v datech ukazuje, jaké zdroje se podílejí na výrobě elektřiny v jednotlivých zemích v den nejvyšší spotřeby v roce.

Provozovatel páteřní české energetické přenosové soustavy nejvyššího napětí ČEPS evidoval v polovině dubna pokles zhruba o 15 procent v porovnání se stejným obdobím loni.

“Z průběhu zatížení od začátku roku je zřejmé, že pokles nastal postupně s nástupem opatření proti šíření nákazy covid-19 přibližně od 9. března a vyvrcholil v 16. týdnu, kdy dosáhl cca 15 procent proti minulému roku,” uvedla pro Aktuálně.cz mluvčí ČEPS Hana Klímová.

Na snížené spotřebě se nejvíce podepsal dočasný útlum činnosti velkých závodů, dále také uzavření škol, nákupních center i řady dalších provozoven. Klímová poukázala také na to, že je nižší i tuzemská výroba elektřiny. Například v polovině dubna byl v pracovních dnech pokles výroby elektřiny v meziročním srovnání více než pětinový, týkalo se to především tepelných elektráren. Zatížení české energetické soustavy pokleslo v poslední době v pracovních dnech mezi 06:00 a 20:00 o zhruba 1200 megawattů (MW)

Za úbytkem výroby stojí hlavně pokles exportního salda, tedy v českém případě vývozu elektřiny, neboť i okolní státy zaznamenaly snížení spotřeby. “V celé Evropě dochází v souvislosti s pandemií k výraznému poklesu spotřeby. Na trhu je přebytek elektřiny, což vede ke snížení cen. Mimořádně nízká spotřeba byla zaznamenána například během velikonočních svátků, kdy se cena elektřiny dostala až do záporných hodnot,” sdělila Klímová.

Například v Německu klesl podíl výroby elektřiny z uhlí za první čtvrtletí letoška o 37 procent oproti loňskému roku, jak uvedla německá organizace Agora Energiewende. Naopak na nárůstu podílu elektřiny vyráběné ze zelených zdrojů se podepsala hlavně větrná a sluneční energie. Vyrobilo se jí tolik, že to dočasně utlumilo i německé jaderné reaktory.

Také v Česku vzrostla v dubnu výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora zejména ze solárních elektráren. “Před koronavirem i po koronaviru byly a budou situace, kdy je jasné počasí, produkce fotovoltaických systémů je tím pádem maximální a přitom je malý odběr,” vysvětlil Gavor s tím, že většinou je to příznačné pro víkendy a svátky.