Cukr je stejně návykový jako kokain či heroin, závislých je deset procent populace

ČTK ČTK
19. 10. 2019 8:20
Lze hovořit o závislosti na cukru jako o závislosti na drogách? Podle francouzského vědce Serge Ahmeda rozhodně ano. Z celosvětových výzkumů vyplývá, že na cukru je závislých pět až deset procent populace.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Je však třeba připomenout, že existují dva druhy závislosti, jedna na nějaké látce a druhá bez ní, jako je závislost na videohrách, kompulzivní nakupování a podobně. V obou případech jde však o to, že člověk ztratí kontrolu sám nad sebou, píše francouzský deník Le Figaro.

Závislost můžeme identifikovat podle série diagnostických kritérií. Například je to naléhavá a nepotlačitelná touha po konzumaci nějaké látky. Nebo touha či přetrvávající úsilí skoncovat s konzumací nějaké látky či ji omezit. Nebo skutečnost, že konzumujeme více než bychom chtěli: například u alkoholu člověk řekne, že si vypije jednu nebo dvě sklenky, ale nakonec vypije dvě nebo tři lahve. Pokud jde o cukr, splňuje všechna tato kritéria.

Ve Spojených státech, Kanadě či Německu, kde se konaly studie týkající se frekvence této závislosti mezi populací, se ukázalo, že závislost na cukru postihuje pět až deset procent lidí.

Jak se závislost na cukru odlišuje od jiných typů závislosti? Rozdíl tkví v diagnostických kritériích: čím více jich je přítomno, tím je závislost větší. Soudí se, že je závislost slabá, když splňuje dvě nebo tři kritéria. Když splňuje čtyři až pět kritérií, je mírná. Silná je tehdy, když splňuje šest a více kritérií. Pokud jde o cukr, podobně jako o alkohol či tabák, vykazuje většina lidí mírnou závislost.

Důležitým faktorem je abstinence: jestliže člověk přestane jíst cukr, nedá se to srovnávat s tím, když skoncuje s alkoholem či opiáty, ale u jednotlivých osob se to může lišit, říká Ahmed.

Četné studie ukázaly, že cukr má potenciál závislosti stejně významný jako drogy: alkohol, kokain, heroin, metamfetamin a tak podobně. Dnes už víme, že chronická a dlouhodobá konzumace cukru vede - stejně jako u dalších drog - k trvalým biologickým změnám v mozku, upozorňuje vědec.

Problém jsme si uvědomili před necelými deseti lety. Konstatovalo se, že epidemie obezity je spojena s radikální změnou ve stravování, s nadbytkem průmyslových produktů bohatých na cukr včetně limonád. Část velkých konzumentů cukru ztratila nad svou závislostí kontrolu.

V přírodě, kde se člověk vyvíjel, nacházel ovoce, které obsahuje málo cukru, zatímco průmysl umožňuje vyrobit velmi koncentrované produkty. Náš organismus není připraven na tyto vysoké dávky. Můžeme to srovnávat s nástupem alkoholismu, který se datuje od vynálezu tvrdého alkoholu, nebo se závislostí na kokainu.

Náš organismus není uzpůsoben k tomu, aby optimálně metabolizoval cukr v tekuté podobě, jak ho nabízejí produkty potravinového průmyslu. V přírodě neexistuje "tučné a sladké". Toto spojení je mocným stimulem a cukr spojený s tukem aktivuje v našem mozku centrum odměn, uzavírá Serge Ahmed.

Video: Závislost na cukru si neuvědomujeme, stimuluje stejné části mozku jako návykové látky, říká Cukrfree

Průměrný obyvatel České republiky zkonzumuje 38 kilogramů cukru za rok, říká Cukrfree blogerka Janina Černá. Více v dalším díle DVTV Apel. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Litevský prezident dal milost dvojici ruských špionů

Litevský prezident Gitanas Nauséda dal milost dvojici ruských občanů, kteří byli v Litvě předloni odsouzeni za špionáž. Podle agentury AFP informoval prezidentský úřad. Nauséda tak otevřel cestu k možné výměně špionů s Moskvou.

Litevská média s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že Rusové Nikolaj Filipčenko a Sergej Mojsejenko by mohli být vyměněni za Aristidise Tamošaitise a Jevgenije Mataitise.

Filipčenko si v litevském vězení odpykává desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

před 1 hodinou

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd v Liberci. Vítr na horní stanici dosahuje 90 kilometrů v hodině, přípustných je přitom 58 km/h, pak už je provoz nebezpečný. Podle prognóz počasí zřejmě nebude možné kvůli větru jezdit po celý den, řekl přednosta lanovky Vladimír Štěpán.

Kabinová lanovka na Ještěd je oblíbenou turistickou atrakcí, v provozu je přes 85 let. V minulosti stávala kvůli větru zhruba dvakrát až třikrát za rok. V posledních letech ale větrných dnů přibývá.

Silný vítr fouká v pátek také v Jizerských horách a Krkonoších, další problémy ale hlášeny nejsou. Meteorologové vydali na dnešek výstrahu, vítr může na horách dosáhnout v nárazech 70 až 90 kilometrů v hodině.

Další zprávy