Výrobce šicích strojů Lada mohl slavit sto let. Pohřbil ho rozpad Sovětského svazu

Klikněte pro vstup do galerie.
Za vznikem družstva na výrobu šicích strojů stáli dělníci z vídeňských továren na šicí stroje, především z firmy Rezler & Komárek (šicí stroje Minerva), která se přestěhovala do Opavy. Mnozí z jejich zaměstnanců ve Vídni zůstali a po vzniku Československa chtěli zpět do vlasti a vybudovat vlastní firmu.
Soběslav si vybrali kvůli dostupnosti pozemků, možnosti bydlení pro "Vídeňáky", kterých bylo i s rodinami zhruba 250, ale také kvůli strojírenské tradici ve městě. Později vznikla akciová společnost s dělnickým podílnictvím. Jméno Lada bylo pro šicí stroje vybráno v anonymní soutěži.
Úspěšně rozvíjející se firmu nezastavila ani celosvětová hospodářská krize. Firma zavedla výrobu nového šicího stroje L-77 s kloubovým niťovým mechanismem, který se stal úspěšným exportním modelem a putoval i do západní Evropy, na Blízký východ a do Jižní Ameriky. Společnost také podepsala dohodu s celosvětovým lídrem v oboru, americkou společností Singer, která přijala Lady do své československé distribuční sítě.
Po okupaci musela firma sloužit německému zbrojnímu průmyslu, výroba šicích strojů však pokračovala až do roku 1942, kdy ji Němci zastavili. Po osvobození sami dělníci požádali o znárodnění, což se již v říjnu 1945 stalo. Společnost se zhruba sedmi sty zaměstnanci byla začleněna do národního podniku Mila se sídlem v Opavě.
Foto: ČTK
ČTK ČTK
1. 9. 2019 13:02
Šicí stroje Lada byly svého času pojmem a vyvážely se do řady zemí. Továrna v Soběslavi jich v 60. letech minulého století vyráběla kolem sta tisíc ročně. Od založení firmy uplynulo letos 1. září rovných 100 let.
 

Právě se děje

před 46 minutami

Manželé Kottovi z kauzy Rath nastoupili do vězení

Manželé Petr a Kateřina Kottovi nastoupili do vězení, kde si bude každý z nich odpykávat šest let za ovlivňování tendrů Středočeského kraje.

Další zprávy