Kolik přidali vám? Stále více zaměstnanců dostává díky růstu ekonomiky vyšší mzdu

Tereza Holanová Tereza Holanová
10. 3. 2016 6:20
Anketa mezi většími firmami a odborovými svazy ukazuje, že alespoň mírně letos přidala zaměstnancům většina podniků. Celoplošně se zvyšují mzdy hlavně v průmyslu. Ve státním sektoru stouply platy o tři procenta už loni v listopadu.
Peníze, mzda. Ilustrační foto
Peníze, mzda. Ilustrační foto | Foto: ČTK

Praha - Rekordní růst české ekonomiky se stále viditelněji projevuje i na výdělcích zaměstnanců. Po Českých drahách, Unipetrolu nebo ČEZu, kde se povedlo dohodnout růst mezd už na konci loňského roku, oznamují i další firmy, že lidem zvýší mzdy.

Ukazuje to anketa online deníku Aktuálně.cz mezi největšími zaměstnavateli v Česku a zástupci odborů. Právě největší odborářská centrála - ČMKOS - v polovině loňského roku spustila kampaň s názvem Konec levné práce a vyzvala zaměstnance, aby se nebáli říct si v době růstu o více peněz.

Ve státním sektoru se lidé dočkali už od loňského listopadu, kdy platby stouply o tři procenta.

Přidají průmyslové firmy i obchodní řetězce

Hrubý domácí produkt, tedy zjednodušeně řečeno hodnota vyrobeného zboží a služeb, loni v Česku vzrostl o 4,3 procenta. Firmám díky tomu přibývají zakázky, takže potřebují stále více zaměstnanců. Jen prostřednictvím úřadů práce nabízeli zaměstnavatelé ke konci letošního února téměř 115 tisíc volných míst, což je nejvíce od října 2008. O kvalitní lidi nebo zástupce nedostatkových oborů se zaměstnavatelé musí přetahovat s konkurencí.

Zvyšováním mezd se chlubí hlavně průmyslové podniky. Výrobce stavební techniky Ammann Group z Nového Města nad Metují zvýšil mzdy dokonce o 13 procent. "Na oplátku" ale nová kolektivní smlouva umožňuje firmě zavést takzvané konto pracovní doby - to umožňuje podniku měnit délku pracovní doby zaměstnanců podle aktuální potřeby. Ve většině ostatních firem jsou lidé rádi, když se dostanou alespoň na třetinu této hodnoty. Například Třinecké železárny zvýšily mzdy o čtyři procenta. "Pokud se bude firmě dařit, mohou zaměstnanci očekávat další navýšení ve výši dvou procent," říká mluvčí železáren Petra Jurásková.

Českobudějovická Bosch Group přidala od začátku roku zaměstnancům 3,2 procenta. Strojírensko-metalurgická skupina Unex zvýšila mzdy o 500 korun lidem, kteří jsou ve firmě déle než rok, pokud jim nezvedla mzdu už ve druhé polovině loňského roku.

Základní mzdu zvýšila od února i automobilka Hyundai Motor Manufacturing - o 3,85 procenta. Kromě toho zvedla příspěvek na penzijní a životní pojištění  - v obou případech o stovku na 800 korun, pokud si zaměstnanec na příslušné pojištění ukládá alespoň pět set korun měsíčně. "Celkově tak mzdové prostředky stouply o osm procent," říká mluvčí automobilky Petr Vaněk.

Výběr firem, které zvýšily mzdy (v abecedním pořadí):

Firma Růst mezd
AGEL o 4 %
Ahold Czech Republic o 3 %
Amman Group o 13 %
Bosch o 3,2 %
Continental Barum o 3,5 %
Česká pošta o 5,6 až 7 %
Česká spořitelna o 1,6 %
ČEZ o 3 %
Deza o 1 %
E.ON o 3 %
Explosia o 5,4 %
Federal Mogul o 7,3 %
Hyundai Motor Manufacturing o 3,85 %
Penny Market o 2,6 až 3,9 %
RWE Supply & Trading o 2 %
Severní energetická o 4 %
Skupina Českých drah o 1,7 %
Sokolovská uhelná o 2 %
Stora Enzo Wood Products  o 5 %
Třinecké železárny o 4 %
Unex o 500 Kč
Unipetrol o 1000 Kč
Veolia o 1 % více než inflace

Žebříček zahrnuje největší zaměstnavatele a společnosti, u nichž odborové svazy hovoří o nejvýraznějším růstu výdělků.

Vyšší mzdy prosadili odboráři i v maloobchodě. Po náročném vyjednávání se povedlo dohodnout růst mezd ve společnosti Ahold provozující řetězec Albert. Zaměstnancům na nemanažerských pozicích vzrostl od března výdělek v průměru o tři procenta. Penny Market od začátku března přidal pokladním v průměru 2,6 procenta, zástupcům vedoucích 3,9 procenta a manažerům 2,7 procenta. Zaměstnancům v prodejnách Billa porostou mzdy průměrně o čtyři procenta. Vedení Tesca a Globusu o mzdách se zaměstnanci ještě jedná.

Kolektivní vyjednávání zatím pokračuje i ve Škodě Auto, kolínské automobilce TPCA, v ČSOB nebo Plzeňském Prazdroji.

Řada firem celoplošné zvyšování mezd neplánuje a přidá jen některým zaměstnancům. To je typické pro Komerční banku, O2, McDonald´s nebo Metrostav, který hodlá přidat vybraným zaměstnancům tři procenta. Další velké společnosti, například Vodafone, Foxconn, Siemens nebo Avast, nechtějí otázku mezd vůbec komentovat. "Ke mzdám a benefitům se ze zásady nikdy nevyjadřujeme," uvádí také mluvčí PPF Radek Stavěl.

Úspěch odborářů?

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) loni v září doporučila odborářům ve firmách, aby požadovali růst mezd (po očištění o inflaci, která nyní činí zhruba půl procenta) alespoň o tři až pět procent.

Jak kampaň Konec levné práce dopadla? Odborářská centrála zatím nemá k dispozici souhrnné statistiky - vysvětluje to tím, že kolektivní jednání na mnoha místech ještě neskončila. "Kampaň zcela naplňuje naše očekávání. Musím neskromně říct, že se povedla ještě více, než jsme předpokládali," říká nicméně šéf ČMKOS Josef Středula. Nejtěžší vyjednávání o letošních mzdách podle něj zatím probíhala v Unipetrolu a Aholdu.

Odborové svazy, které zastupují jednotlivé profese, ale hodnotí výsledek kampaně různě.

"V textilních firmách slíbila zvýšit mzdy většina firem od jednoho do tří procent, výjimečně došlo k vyššímu nárůstu," říká místopředseda OS textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy Miloš Konečný. "Jsou podniky, které přidávají plošně tisíc korun měsíčně každému zaměstnanci. Jinde je dohodnut průměrný mzdový nárůst pět procent v rámci celé firmy. Jinde zaměstnanci obdrží třináctý a v některých případech i čtrnáctý plat," dodává předseda svazu Zdeněk Heller.

"Z dosud uzavřených kolektivních smluv na rok 2016, případně na delší období, došlo ke smluvnímu zvýšení mezd u 74,6 procenta firem,“ říká Jaroslav Souček, předseda OS Kovo, který sdružuje zaměstnance kovoprůmyslu. Vyšší růst mezd, než je odhadovaná inflace pro tento rok, se podle něj povedlo vyjednat u dvou třetin firem v odvětví. O více než pět procent pak mají růst mzdy jen v sedmi procentech případů.

Předsedkyně Českomoravského svazu pohostinství, hotelů a cestovního ruchu Dagmar Gavlasová ale mluví o pokračování levné práce. Mzdy v oboru podle ní zpravidla rostly jen o procento nebo o dvě - bez ohledu na to, že zaměstnavatelé v hotelovém průmyslu loni dosáhli mimořádně příznivých výsledků.

Odboráři se samozřejmě setkali i s firmami, které zaměstnancům nepřidaly vůbec, konkrétní jména však nechtějí jmenovat. Podle Hellera jde často o podniky, které mají vážné ekonomické problémy.

"Existují případy, kdy jsou zaměstnanci loajální ke svému zaměstnavateli, nebo sídlo firmy se nachází v regionu s vysokou nezaměstnaností a lidé se o práci bojí natolik, že jsou ochotni ustoupit i ze svých dosavadních standardů," upřesňuje Heller.

Benefity výrazně nepřibývají

Průzkum mezi zaměstnavateli také ukazuje, že jen minimum velkých firem letos rozšířilo svoji nabídku zaměstnaneckých benefitů. Žádnou novou výhodu letos nepřidaly Sokolovská uhelná, E.ON, Vodafone, Deza či Česká spořitelna. Nutno ale dodat, že nabídka benefitů u největších firem už nyní patří k nejširším.

Mezi firmy, které nabídku benefitů rozšířily, patří kromě již zmíněné Hyundai Motor Manufacturing například společnost Unex - ta přidá zaměstnancům 500 korun na penzijní a životní pojištění. Metrostav zavedl dny zdravotního volna neboli sick days. "Zaměstnanec může vyčerpat během kalendářního roku až dva dny placeného volna, které jsou posuzovány jako přítomnost v práci," říká vedoucí personálního oddělení Martina Zrcková.

"V největším objemu se jedná o stravenkách, v menší míře o kafetériích nebo příspěvku na dopravu do zaměstnání,“ shrnuje Konečný situaci v textilním průmyslu. Příspěvek na stravu rozšířily i firmy, které zastupuje OS Kovo.

Podle nedávného průzkumu společnosti Hays má přitom o stravenky zájem "jen" každý druhý zaměstnanec - stále žádanější jsou hlavně práce z domova nebo pružnější pracovní doba. Toto přání lze však u některých firem splnit jen obtížně. Například řetězec Billa sice letos zavedl pružnou pracovní dobu, ale pouze pro zaměstnance na centrále.

Jak je to se zvyšováním mezd u vašeho zaměstnavatele? Dostali jste v tomto roce přidáno, nebo se nic nezměnilo? Podělte se s námi o své zkušenosti.

Odbory požadují pětiprocentní růst mezd. V duelu s guvernérem ČNB Miroslavem Singerem to potvrdil jejich šéf Josef Středula. Stejné navýšení budou chtít v případě úspěšných firem i v dalších letech. | Video: Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

před 1 minutou

Finalisty volby do Rady ČT doplní právník Mann, který čelí kárné žalobě

Finalisty sněmovní volby čtveřice členů Rady České televize doplní právník Michael Mann nominovaný spolkem Rugby Spirit Brno. Z původně přihlášených adeptů ho v úterý vybral v tajném hlasování volební výbor, který má na starosti média. Mann ve skupině finalistů nahradil Jiřího Grunda, který začátkem května z osobních důvodů z volby odstoupil.

Mann v současnosti čelí kárné žalobě za své výroky v souvislosti s kauzou nenávistných facebookových komentářů pod fotografií první třídy teplické ZŠ Plynárenská, do které chodily zejména romské a arabské děti. Advokát Mann v soudním řízení zastupuje muže, který pod příspěvek napsal "Ještě že jsou ze ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí. Neříkej, že Tě to nenapadlo!!!".

Na adresu výroku Mann uvedl, že se jedná o typický černý humor. "Než jsem převzal zastoupení a viděl to na internetu, tak jsem se tomu zasmál," řekl v rozhovoru pro iRozhlas.cz.

Podle České advokátní komory tím porušil povinnost advokáta. "Kárný žalobce viní JUDr. Manna především z toho, že některými výroky v rámci rozhovoru pro server iRozhlas porušil povinnost činit v souvislosti s výkonem advokacie projevy věcné a střízlivé a že tímto svým chováním snížil důstojnost advokátního stavu," uvedla mluvčí komory Iva Chaloupková.

Zdroj: ČTK , Domácí
Aktualizováno před 17 minutami

Bulharský prezident jmenoval svého spolupracovníka Janeva šéfem dočasné vlády

Bulharský prezident Rumen Radev jmenoval svého blízkého spolupracovníka Stefana Janeva šéfem dočasné vlády, která má zemi dovést k předčasným volbám. Prezident dekretem zároveň rozpustil parlament a vypsal nové volby na 11. července, oznámily tiskové agentury.

Jednašedesátiletý Janev byl vicepremiérem a ministrem obrany v kabinetu, který Radev jmenoval v roce 2017, připomněla agentura Reuters. Hlavním úkolem dočasné vlády bude zvládnout pandemii covidu-19 a zajistit čestné volby, dodala.

V Bulharsku se konaly parlamentní volby 4. dubna a výsledkem byl velmi rozdrobený zákonodárný sbor. Sestavit novou vládu se nepodařilo.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Majitel Zásilkovny zvýšil ve čtvrtletí tržby o 163 procent na miliardu

Skupina Packeta, která provozuje službu Zásilkovna, zvýšila v prvním čtvrtletí tržby o 163 procent na 1,09 miliardy korun. Počet přepravených zásilek v době koronavirových uzávěr obchodů stoupl o 158 procent na 16,9 milionu. Firma to v úterý uvedla v tiskové zprávě.

Zvyšoval se počet výdejních míst skupiny, za první tři měsíce letošního roku vzrostl jejich počet o téměř 1000 na více než 6800, z toho 4650 bylo v České republice. K rekordním výsledkům Packety podle výkonné ředitelky Simony Kijonkové výrazně přispěly všechny trhy, na kterých skupina působí. Vedle Česka rostla v Německu, Maďarsku, Polsku, Rumunsku i na Slovensku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výbuch ve Vrběticích znehodnotil okolní pozemky a znemožnil jejich využití, obce žádají stamilionové kompenzace

Obce a lidé z okolí vrbětického areálu, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, žádají stát o odškodnění v řádu stovek milionů korun. Kvůli explozím a zásahu složek integrovaného záchranného systému, který skončil až loni, nemohli majitelé hospodařit na stovkách hektarů pozemků. Byly znehodnoceny, událost snížila cenu nemovitostí, měla i dopad na kvalitu života obyvatel, řekl v úterý novinářům europoslanec a advokát čtyř postižených obcí Stanislav Polčák.

Přímé škody na majetku obcí Vlachovice, Haluzice a Lipová a města Slavičína se podle něj pohybují okolo 80 milionů korun. Další škody způsobené obcím a obyvatelům odhadl na stovky milionů korun. Nároky by se podle Polčáka mohly hradit ze zvláštního fondu, jehož vznik obce iniciují. "Obce očekávají, že by se státem mohly dospět k dohodě nejpozději v září, což je i tak sedm let od výbuchu," uvedl Polčák.

Dosud obdrželi v roce 2015 pouze obyvatelé tří dotčených obcí odškodnění 3100 korun, a to za evakuaci po explozích. "Náležitém u odškodnění bránilo provádění záchranných prací, které byly ukončeny teprve na podzim loňského roku, a dále nezjištění skutečného viníka události. Pevně věříme, že s ohledem na nově zjištěné informace nyní stát k odškodnění přistoupí zodpovědně a především rychle," uvedl Zdeněk Hověžák (STAN), starosta Vlachovic, jejichž součástí jsou i Vrbětice.

Obce dále požádaly vládu a ministerstva obrany, vnitra a financí, aby byli v přiměřené době pohnáni k odpovědnosti viníci tragédie, i pokud by byli ve spojení s cizí státní mocí. Navrhly také adekvátní směnu vhodných pozemků ve vlastnictví státu s pozemky dotčenými mimořádnými událostmi. Požadují zabezpečení hloubkového pyrotechnického průzkumu na zasažených pozemcích. "Návrhy nyní budou projednávat zastupitelstva jednotlivých obcí," řekl Polčák.

Zdroj: ČTK
Další zprávy