Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po schůzce doplnil, že z pohledu vlády jsou restrukturalizační plány hutě slabé a nepřináší potřebnou naději, že se huť vrátí k výrobě.
Důvěru podle něj neposilují ani opakované odklady návratu zaměstnanců do práce a rozhodnutí o snížení mezd těch, kteří zůstávají doma.
Zaměstnanců už je méně než 5 000
Počet zaměstnanců hutního podniku už klesl pod 5 000. Firma například neprodlužuje smlouvy na dobu určitou. Při obnovení výroby bude mít problém, řekl předseda odborové organizace rourovny v Liberty Ostrava Petr Zegzulka.
"Když jsme se setkali minulý týden v úterý s lokálním managementem, tak nám bylo řečeno číslo 4 972. Samozřejmě to číslo se postupně snižuje, protože zaměstnavatel, nebo ten zahraniční management, nechce zaměstnancům prodlužovat smlouvy na dobu určitou. Ještě mají takovou firemní kulturu, že to těm lidem řeknou dva dny před výstupem z práce, což je absolutně nepochopitelné," řekl Zegzulka.
Někteří lidé podle Zegzulky dávají sami výpovědi, hlavně ti, kteří mají nějaké závazky a obávají se nejhoršího. "My lidem samozřejmě říkáme, ať to nedělají, protože opravdu věříme, že huť se rozjede. Ona se musí rozjet. My si nepřipouštíme, že by huť měla definitivně skončit," uvedl odborový předák.
Odcházejí podle něj lidé napříč profesemi. "Každopádně lidí už tam ani tak nebylo moc a rozjetí výroby bude opravdu bolet. Bude bolet, protože když si vezmete, že tam jsou profese, které dělají na směny, tedy kolotoč, vysoké pece - tam jsou specifikace, různé poruchové služby a tak dále, tam ti lidé musí zůstat nonstop, střídat se. Čím méně těch lidí bude, tak bude potom (víc) problematické udržet to v chodu," řekl Zegzulka.
"Výsledek toho jednání je pro mě velkým zklamáním a těch otázek je možná ještě víc než předtím," řekl Síkela. Ministři si podle něj chtěli vyjasnit, jaká je aktuální situace a jakým způsobem chce vedení firmy dál postupovat při jejím řešení. "Žádné vysvětlení jsme ale nedostali," podotkl Síkela.
Zdůraznil, že z firmy bylo v minulosti vyvedeno přes deset miliard korun. Majitel hutí podle ministra dříve přislíbil větší část z toho do firmy vrátit. "Ale vůbec není jasné jak a konkrétní odpovědi jsme nedostali," dodal Síkela.
"Aby mohli tvrdit, že s vládou jednají"
Podle Stanjury se středeční schůzka uskutečnila na žádost majitele Liberty Ostrava. "Mám ale pocit, že jediným důvodem schůzky bylo, aby mohli tvrdit, že s vládou jednají," řekl. Podle něj není vidět žádný posun při řešení situace.
Ministři také připomněli, že zaměstnanci, kteří kvůli zastaveným provozům nemohou chodit do práce, dostávají od tohoto týdne 70 procent ze mzdy. Podle Stanjury Gupta uvedl, že plánem je tyto pracovníky do čtyř týdnů dostat zpět do práce nebo jim znovu platit plnou mzdu. Ministr k tomu podotkl, že termíny nejsou realistické a nebudí důvěru. Vyhýbavá podle něj byla i odpověď, zda firma chystá redukci počtu zaměstnanců.
Pohledávku vůči Liberty Ostrava eviduje i stát, když prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) zaplatil pohledávku 60,8 milionu eur (přibližně 1,5 miliardy korun). EGAP ručil firmě za úvěr od německé pobočky banky Greensill Bank. Tento dluh je podle ministrů jediný zajištěný, a stát proto bude v případné insolvenci hájit své zájmy jako zajištěný věřitel. Do sporu mezi Liberty a společností Tameh naopak zasahovat nebude.
Liberty Ostrava, která vyráběla ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl, má už delší dobu problém platit závazky. Před věřiteli ji ale od prosince chrání moratorium vyhlášené soudem.
Její dodavatel energií Tameh Czech skončil v prosinci v úpadku, což zdůvodnil tím, že mu huť, jeho jediný zákazník, neplatila. Tameh uvádí, že mu Liberty dluží aktuálně zhruba 2,2 miliardy korun. Věřitelé Liberty nyní hlasují o restrukturalizačním plánu, jejž jim firma předložila. Podle soudu je věřitelů více než 1300.
