Úder druhé hodiny odpolední v ostravské Nové huti znamenal pro část jejích zaměstnanců "padla" a přesun domů. Anebo do některé z blízkých hospod. Třeba do malého podniku U Sýpky, který stojí v rodinném domě asi pět minut pěšky od hlavní brány. Bývalo tady natřískáno, a to i v ranních hodinách, kdy sem dělníci chodili z nočních směn.
Jenže v chladném lednovém odpoledni tady nikdo není. Místo smíchu, cinkání krýglů s hořkým Radegastem za pár korun a důrazného ostravského přízvuku místních štamgastů se místností nese jen praskání dřeva v krbu. "Jsem tady od devadesátých let. Když nepočítám covid, tak takovou situaci nepamatujeme. Už tady bylo pár krizí, ale tohle nikdy," říká majitel hospody Tomáš Jelínek.
O moc víc lidí člověk nepotká ani u hlavní brány "Enháčka". Největšího areálu svého druhu v Česku, do kterého by se pohodlně vešlo Staré a Nové Město pražské i s větší částí Malé Strany. Až do letoška vyrobila firma ročně i 3,6 milionu tun oceli, nikde v zemi se nevyrábí víc svodidel nebo trubek.
Většina zdejších továrních budov, oceláren, pecí a komínů patří od roku 2019 firmě Liberty Ostrava a právě jejími zaměstnanci se to běžně před branami huti jen hemžilo, zvlášť když se střídaly směny. Dnes mezi jednou a druhou hodinou odpoledne vchází pár lidí dovnitř, pár vychází ven. A zatímco v hospodě U Sýpky alespoň hřeje krb, z vysokých komínů dým nestoupá.
"Smutný pohled. Je to tam teď takové mrtvé," říká Patrik Chvostek, jeden z mála mužů, kteří sem přichází na směnu. Běžně se stará o odlévání oceli. Nyní se spolu s dalšími zaměstnanci podílí hlavně na základní údržbě areálu nebo na tom, aby nevyhasla koksovna. Stejně jako šest tisíc dalších zaměstnanců Liberty ale většinu času tráví doma.
Od 22. prosince huť téměř nefunguje. Původně se měla znovu spustit 3. ledna, termín návratu zaměstnanců do práce ale Liberty několikrát posunula. Nyní se mluví o 23. lednu, ani to ale není jisté.
Zhruba od loňského jara bylo jasné, že se ve firmě schyluje ke krizi. Tehdy vyšlo najevo, že hutnický gigant má kvůli poklesu poptávky problém splácet účty za energie firmě Tameh.
"Situace na evropském trhu s ocelí vytváří obrovský tlak na celé toto odvětví. Spolu s velkým nárůstem cen energií a komplikovanými vztahy se společností Tameh se ocitla společnost Liberty Ostrava ve velmi složité finanční situaci," uvedla mluvčí firmy Kateřina Zajíčková. Koncem roku pak dodavatel řekl, že mu Liberty dluží dvě miliardy korun, a 22. prosince zastavil přísun energií.
Nyní se obě firmy snaží vyjednat smír. Stále není jasné, kdy se dodávky obnoví a všichni zaměstnanci se vrátí do práce. A jestli vůbec. "Bavíme se o tom dennodenně. Nikdo neví, co se bude dít," říká Patrik Chvostek.
Britsko-indický "tunel"
Nervozita čiší i z vyjádření dalších mužů, kteří přicházejí na šichtu. "Jsem tady čtyřicet let a tohle jsem ještě nezažil. Doufáme, že pojedeme dál. Co nám zbývá," říká pracovník dispečinku, který nechtěl sdělit své jméno.
Ponurou náladu ještě doplňuje provizorní režim, ve kterém huť funguje. Všech sedm kantýn má zavřeno, topit si dělníci musí přímotopy. "Dopravní podnik nám zrušil spoje. Skončíme a čekáme 40 minut na autobus. Nemáme jídlo, nemáme teplo," nadává jeden ze zaměstnanců.
Firma se nebude moct znovu rozjet bez značných investicí vlastníka, britsko-indického podnikatele Sandžíva Gupty. Jenže zatím peníze z Liberty odcházely spíš pryč. Gupta vydělané miliardy dlouhodobě rozpůjčovával do jiných společností svého koncernu.
Huť mezitím strádala, nedokázala se vyrovnat s konkurencí v zahraničí i finanční krizí a vybavení zastarávalo. A dluhy rostly. A to nejen vůči Tamehu, který vlastní napůl ArcelorMittal bývalého majitele Nové hutě Lakšmího Mitala a polský holding Tauron, ale i vůči státu.
Gupta Liberty prakticky vytuneloval, sdílí vztek zaměstnanců i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. "Dobýváme se k majiteli a jeho okolí, abychom s ním jednali. Ze strany pana Gupty ale není vůbec žádná snaha se bavit s českou vládou ani s Evropskou komisí," řekl Jurečka minulou neděli v České televizi. To podle něj znemožňuje vládě se situací vypomoct.
Podle analytiků za tím může stát to, že Gupta čeká s obnovením provozu na oživení evropského trhu s ocelí. Propad poptávky souvisí s přísnější měnovou politikou centrálních bank a také pomalejším zotavováním čínské ekonomiky po covidové pandemii. Asijský stát je největším světovým spotřebitelem oceli. Letos by se ale poptávka měla opět zvyšovat.
Třicet let v huti. Najít novou práci bude těžké, míní zaměstnanci
Stát situace v Liberty děsí i z jiných důvodů. Pokud se huť nerozjede, hrozí, že by se Moravskoslezský kraj propadl do krize s nezaměstnaností. O práci by mohlo přijít nejen šest tisíc zaměstnanců Liberty, ale také až třicet tisíc lidí, kteří pracují ve firmách navázaných na huť.
Někteří pracovníci počítají s nejhorším a rozhlíží se, kde by mohli najít zaměstnání. "Rozhodil jsem sítě, u známých a tak. Něco by se pro mě asi našlo. Ostatní to dělají taky. Ale pro většinu to bude hodně těžké. Přece jen jsou tady hodně chlapi, kteří tady dělají třicet, pětatřicet roků to samé," říká Jakub.
Z většiny jde o muže středního a staršího věku, pro které může být problém najít zaměstnání. To potvrzuje i Patrik Chvostek, který na huti pracuje třicet let. "Ještě se mi za celý život nestalo, že bych byl na pracáku. Ale to je realita. Na Západě vystřídají lidi za život i pět profesí, ale my na to nejsme připravení. Mladí možná jo, ale my ne," říká.
Dodává ale, že se sháněním práce nespěchá. Peněz bude mít dost, i kdyby ho firma vyhodila. Odborům se podařilo vyjednat, že zaměstnanci i doma dostávají sto procent mzdy a v případě vyhazovu by dlouhodobí pracovníci obdrželi ještě třináct měsíčních platů.
"Nebojím se roboty. Ale rád bych pokračoval v mojí současné práci. Kdyby se nabídlo něco adekvátního, tak nemám problém. Ale nevím co. Jak děláte třicet roků jednu věc, tak to může být problém," dodává.
Pesimismus se snaží mírnit Petr Slanina, předseda základní organizace Odborového svazu KOVO Liberty. "Je možné, že se bude propouštět. Ale je to ta nejhorší varianta pro všechny. Včetně majitele. Stálo by ho neskutečné peníze se s tím vyrovnat," upozorňuje.
A nejde jen o platy. "Na místě huti je velká ekologická zátěž, se kterou by bylo potřeba se vypořádat. A stěží se tady z toho udělá druhá Dolní oblast Vítkovice," dodává v narážce na bývalou hutní oblast o pár kilometrů na západ, kterou se povedlo přetvořit v kulturní centrum Ostravy. Věří tak, že se majitelé obou firem domluví a provoz v huti se brzy obnoví.
I kdyby ale huť dál pokračovala, je pravděpodobné, že část zaměstnanců propustí. Podle projektu, který Liberty předložila věřitelům, chce postupně změnit strukturu společnosti. Plán počítá se zrušením nevýdělečných částí firmy i s postupným snížením zaměstnanosti a také vstupem dalšího investora.
"To je jasné, firma potřebuje dělat byznys. My jsme pro ně jen okrajoví. Ale tak co, to je kapitalismus," podotýká jeden z místních pracovníků, než nasedá na autobus a huť nechává za sebou.
