"V uplynulém roce jsme se snažili zejména vytvářet pozitivní atmosféru. I v těžkých obdobích jsme občany motivovali k bezpečným aktivitám, jako je bruslení na rybnících, sportování na cyklostezce, úklid lesa při výletě či běhu nebo outdoorové hry připravované místními spolky," popisuje starosta Říčan David Michalička, co se podle něj za poslední rok v obci podařilo.
Úspěch starosta středočeského města vidí například i ve spuštění očkovacího centra či rozšiřování kapacit pro vzdělávání dětí. "Investice také směřujeme do zlepšení dopravní infrastruktury, protože doprava je, podobně jako v mnoha dalších městech, nejpalčivější problém," doplňuje Michalička.
Po Říčanech se na druhém místě opět umístila česká metropole. Na třetí příčku se dostal středočeský Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Pětici nejlépe hodnocených krajských měst pak tvoří Praha, Brno, České Budějovice, Hradec Králové a Pardubice.
Vůbec největšího meziročního zvýšení hodnoty Indexu kvality života dosáhla Bystřice nad Pernštejnem, a to o 1,3 bodu. Tato obec na Vysočině zároveň zaznamenala druhý nejvýraznější posun v pořadí žebříčku. První bylo Vrchlabí a třetí Horažďovice. Za těmito výraznými "skoky" stojí podle analýzy zejména přistěhování nových obyvatel a širší nabídka pracovních míst.
"Společný jmenovatel je, že se jedná o menší obce s rozšířenou působností, lze říci maloměsta, která však mají v jiných parametrech slušné výsledky a v kombinaci s možností práce a cen bydlení představují dobrou nabídku pro usazování mladých a příchod obyvatel," vysvětluje v analýze Deloitte.
Nůžky se rozevírají, tvrdí analýza
Naopak nejnižší hodnocení mají nadále obce z regionů, které si s sebou dlouhodobě nesou zátěž kolapsu těžkého průmyslu: Moravskoslezský a Ústecký kraj.
V poslední desítce jsou města jako Most, Žatec, Karviná, Litvínov nebo Krnov. Typické pro tyto regiony je, že ve většině obcí žije vysoký podíl osob s finančními problémy a je v nich v porovnání se zbytkem Česka vysoká nezaměstnanost. Problémem je rovněž značné znečištění ovzduší.
"Pokud se udělá málo, ne-li nic, tak nelze čekat jiné výsledky. Proto náš žebříček má na konci i začátku málo změn - spíše se nůžky rozevírají," podotýká Pavel Šiška, vedoucí partner v oddělení poradenství Deloitte.
"Státu se nedaří zvrátit strukturální nerovnováhu v Česku. Chybí odvaha a racionální ekonomický přístup řešící příčinu. A to je velká škoda. Nicméně lze sledovat i začínající zajímavý trend vzestupu maloměst s hezkým prostředím, kritickou vahou služeb a vzrůstající nabídkou práce - a hlavně relativně dostupným bydlením," doplňuje.
Nedostatečný zájem o obce, které pravidelně končí na spodku tohoto porovnání, vytýká státu také Miroslav Chlubna, starosta obce Orlová, která letos opět skončila na posledním místě Indexu kvality života. Data v žebříčku navíc nepovažuje za relevantní. "Pakliže by s těmito daty měl někdo pracovat, pak by to měl být především stát. A těm, kteří jsou na posledních příčkách, podat pomocnou ruku a všemi možnými cestami je podpořit tak, jako Evropská unie podporuje méně rozvinuté země," říká Chlubna pro Aktuálně.cz.
To se ale podle starosty Orlové v případě Česka neděje. "Pouze se poukáže na to, na kterém místě dané město skončilo. Nikoho už nezajímá jeho poloha na mapě, historické souvislosti a celá řada objektivních skutečností," dodává.
Rozhoduje dlouhodobý trend
Za celkem čtyřleté trvání projektu došlo k nejvýznamnějšímu zvýšení hodnocení v obcích Jihomoravského a Zlínského kraje. "Naopak dlouhodobé snižování hodnoty Indexu kvality života lze pozorovat u obcí v Karlovarském, Libereckém, ale i překvapivě Královéhradeckém kraji," doplňuje Jan Havránek, zástupce projektu Obce v datech, který data pro index sbírá.
V samotné podstatě ale podle něj není důležité, jakou hodnotu index u dané obce nabývá, ale jaký je jeho dlouhodobý trend. "Námi budované časové řady budou v budoucnu schopny dávat validní predikce vývoje v obcích za podmínky, kdy se nic zásadního nezmění," vysvětluje princip projektu Havránek.