"Hlaste se o wi-fi zdarma," vyzývá české obce ministr průmyslu. EU začne nabízet dotace v květnu

Iva Špačková Jan Úšela Iva Špačková, Jan Úšela
7. 5. 2018 13:43
Evropská unie spustí možnost žádat o příspěvek na bezplatný internet 15. května 2018. Kdo se dřív přihlásí, ten má větší šanci dotaci získat.
Foto: iStock

Praha - Městské parky, náměstí, čekárny u lékaře, muzea či knihovny mohou už brzy sloužit lidem jako místo, kde se budou moci zdarma připojit k internetu.

Evropská unie začne přesně 15. května 2018 ve 13:00 hodin přijímat žádosti měst a obcí na instalaci bezplatného internetu. Do roku 2019 hodlá na rozvoj připojení rozdat 120 milionů eur, v přepočtu přes tři miliardy korun.

Každý žadatel může získat 15 tisíc eur, při dnešním kurzu české koruny vůči jednotné evropské měně přes 382 tisíc korun.

Ačkoliv Unie spustí první výzvu až za osm dní, zájemci se mohou na internetovém portálu www.wifi4eu.eu registrovat už dnes a ušetří si tím čas potřebný na odeslání žádosti. Při posuzování žádostí bude totiž záležet na datu a čase odeslání, nikoliv na datu registrace.

"Co nejdříve si o jednu z poukázek v hodnotě 15 tisíc eur zažádejte. O dotaci budou moci požádat i subjekty, které jednají jménem měst a obcí," radí městům ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Podmínkou pro přiznání dotace bude to, že uživatelé nudou moci bezplatné internetové připojení ve veřejných prostorách využívat nejméně tři roky.

Evropská unie však nebude hradit celý provoz internetu. Peníze poskytne na na vybavení a instalaci Wi-Fi hotspotů, tedy bezdrátových přístupových bodů, které budou muset být umístěny v centrech veřejného života. 

Poukázku v hodnotě 15 000 eur bude možné využít i na částečné financování dražších projektů, jako je například kompletní nové vybavení pro wi-fi nebo nahrazení staršího používaného zařízení modernější technikou. Internetové připojení a údržbu zařízení si však budou platit žadatelé, tedy samosprávy, samy. 

Evropská unie chce, aby poukázky šly do všech členských států. V první výzvě (celkem mají být čtyři) se má tedy v každé zemi rozdělit minimálně 15 poukázek. Unie předpokládá, že se do projektu do roku 2020 v rámci jejích členských zemí zapojí nejméně šest až osm tisíc místních komunit. 

Program na rozvoj internetu ve veřejných místech představil na podzimu roku 2016 šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Česká vláda k němu byla skeptická. Vadilo ji například to, že finanční podporu dostane žadatel, který o ni požádá dříve, aniž by se posuzovalo, zda ji někdo nepotřebuje více.

Měla také pochybnosti o důležitosti rozvoje bezplatných sítí na veřejných místech a vadilo ji, že poskytnutá podpora může narušit hospodářskou soutěž v některých lokalitách. 

Česká města se do rozšiřování bezplatného internetu na veřejných prostranstvích pouštějí i sama. Praha wi-fi připojení zavedla v některých tramvajích, v zoologické zahradě, nebo na Petříně. Bezplatný internet rozšiřuje na veřejných místech také například Brno, Olomouc či Zlín.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 42 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy