Předlužení některých lidí je tak vysoké, že v některých územích brzdí rozvoj místního hospodářství. Podle mapy exekucí v roce 2017 nějakou exekuci mělo 9,7 procenta obyvatel Česka, tedy 863 tisíc lidí.
"Největším blokem pro trh práce není nedostatek míst, ale to, že tu není možnost oddlužení. Lidé ztrácejí motivaci pracovat, když jim příjem vezme exekutor. Říkají si, proč by měli pracovat?" řekl ředitel vládní agentury pro sociální začleňování David Beňák.
Podle něj je nutné problém s dluhy vyřešit co nejdřív. "Situaci by to odblokovalo, abychom mohli dostat lidi na trh práce. Ztratí výmluvu. Pomůže to v daném území (v chudých oblastech) zlepšovat životní situaci tím, že si lidé zvýší příjem," uvedl šéf agentury.
Dlužníkovi při splácení musí zůstat nezabavitelné minimum. Odpovídá to dvěma třetinám součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení pro jednotlivce. Letos by to mělo být asi 6429 korun, o 204 korun víc než loni. Za každou další vyživovanou osobu se částka zvyšuje o čtvrtinu, tedy o 1607 korun. Mezi přednostní pohledávky patří třeba výživné.
Podle odborníků se lidé nesnaží hledat si lepší práci, protože z vyššího výdělku stejně víc peněz mít nebudou. Řada zadlužených nemá nárok na dávky. Počítají se totiž z celé mzdy, ne ze zbylé částky po srážkách.
Proti roku 2016 podle mapy předloni přibylo přes 29 tisíc lidí s exekucemi. Tři a víc exekucí mělo 493 tisíc osob. Více než deset exekucí naráz mělo pak 151 tisíc lidí. V Ústeckém kraji byla v exekuci téměř pětina obyvatel, v Karlovarském přes 17 procent. V bývalých okresech Chomutov, Sokolov, Most a Ústí nad Labem to byla víc než pětina.
Sněmovna bude na své příští schůzi rozhodovat znovu o insolvenční novele, kterou jí vrátil s úpravami Senát. Podle předlohy by na oddlužení mohlo dosáhnout víc lidí.
"Exekuce mají opodstatnění tam, kde dlužník má peníze a nechce dát, ne tam, kde nemá a dluh nekonečně narůstá. Ten pak patří do insolvence," uvedl spoluautor mapy exekucí Radek Hábl. Podle něj se v insolvenci vrátí věřitelům víc než polovina částky a dlužníci mohou běžně pracovat, v exekuci dostanou věřitelé průměrně nejvýš čtvrtinu a dlužníci často pracují načerno.
Vedoucí pracovního poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle označil exekuce v Česku za pandemii. Míní, že dosavadní český systém vymáhání dluhů byl ušitý na míru vymahačům. Podle Hůleho senátoři podpořili úpravou zákona a jeho vrácením Sněmovně "západoevropské oddlužení".
Také Institut pro sociální inkluzi (IPSI) napsal, že pokud by beznadějně předlužení lidé dostali šanci na oddlužení, neprodělali by na tom ani věřitelé. "Lidé se nevyhýbají práci kvůli své lenosti či výhodnosti dávek, ale kvůli nesplatitelným exekucím," uvedl IPSI. Podle něj senátoři dali svou úpravou novely šanci na vznik lepšího zákona.
Šéfka Otevřené společnosti Marta Smolíková před časem poukázala na to, že předluženost způsobuje problémy i obcím a městům. Když v nich žijí lidé v chudobě a bez práce, neodvádějí daně, a místo se nemůže rozvíjet. Hábl už dřív řekl, že předluženost a vysoký počet exekucí ovlivňuje v Česku i výsledky voleb. Mapa exekucí ukázala, že v regionech, jejichž obyvatelé se ocitli v dluhové pasti, uspěly víc extremistické a nesystémové strany.
Video: Zadlužená rodina žila i ve stanech. Dětem namluvili, že jsou na dovolené
