Rozdíly mezi českými regiony se prohlubují, varuje EU. Dotace by měly směřovat tam

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
27. 2. 2019 17:02
Evropská komise vydala soubor rad, jak by mělo Česko podpořit vlastní ekonomiku i jak by mohlo využívat miliardy z dotací. Peníze by měly mířit především do vzdělání a infrastruktury. Díky tomu by tuzemské firmy mohly přinášet vyšší přidanou hodnoty a Česko by se mohlo oprostit od pověsti země plné montoven.
Foto: Evropská komise, https://ec.europa.eu

Podle Evropské komise je růst českého hospodářství příležitost k prohloubení strukturálních reforem, které země potřebuje. Ty se mají zaměřit především na investice do vzdělávání, zvyšování kvalifikace pracovníků, ale i na budování infrastruktury, digitálních sítí a podporu chudším regionům.

Některé problémy by mohly pomoci řešit i peníze z Evropské unie. Ty by Česko po roce 2020 mělo využívat na podporu inovací, zeleného hospodářství, na rozvoj dopravních a datových sítí či třeba na podporu rozvoje zaostalejších oblastí země, míní Evropská komise (EK). Pětici široce definovaných cílů využití prostředků z fondů soudržnosti v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027 v pátek EK formulovala v příloze své každoroční analýzy hospodářské a sociální situace Česka.

Druhý materiál, analyzující situaci v Česku, je součástí balíku materiálů o situaci ve všech zemích Evropské unie v rámci takzvaného Evropského semestru. Dokumenty s doporučením Evropské komise státům, včetně konkrétních kroků, které by země měly podniknout, zveřejní komise nejpozději na jaře.

Riziko u Česka vidí EK především v orientaci na export. Udržitelnost nyní zdravých veřejných financí se může také dlouhodobě zhoršit v důsledku vyšších nákladů na penzijní a zdravotní systém způsobených stárnutím populace.

"Bohatší regiony trpí nedostatkem dostupného bydlení a tlakem na předměstskou dopravní síť, v nejchudších oblastech je velmi slabé dopravní spojení, panuje demografický tlak, existuje sociální vyloučení a jen malé soustředění se na inovace," uvádí pracovní dokument komise.

Podle návrhu budoucího víceletého rozpočtu EU z loňského května by Česko mělo z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard korun) v cenách roku 2018.

České hospodářství by se podle komise mělo s pomocí unijních fondů "zazelenat", tedy orientovat se na nízkouhlíkové technologie a čistou produkci energií, vyšší energetickou účinnost a obnovitelné zdroje. S tím souvisí také snaha o zvýšení odolnosti vůči klimatickým změnám, včetně třeba udržitelného vodohospodářství.

Třetím navrženým cílem je rozvoj dopravní infrastruktury s celoevropským přesahem, i rozvoj příměstské a regionální dopravní sítě a sítí digitálních.

Posledním cílem zmíněným komisí pak je snaha nejrůznějším způsobem napomoci sbližování zaostávajících regionů země s těmi úspěšnějšími.

Podle EK by potenciál pro dlouhodobý růst Česka posílily investice do podpory domácích inovací, vzdělání a vyšší kvalifikace lidí právě do datové a dopravní infrastruktury.

Pomoci by měla také efektivnější politika související s pracovním trhem a dostupná předškolní péče. Komise také upozorňuje na potřebu kroků vedoucích k vyšší míře zaměstnanosti znevýhodněných skupin obyvatel.

Úroveň soukromých investic by mohly zvýšit kroky vedoucí k omezení administrativní a regulační zátěže i vyšší a efektivnější výkon státní správy.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Francie chce, aby byli zadržení radikálové souzeni v Iráku

Francouzský ministr zahraničí Jean-Ives Le Drian ve středu večer odcestuje do Iráku, aby tam jednal o možnosti postavit před irácké soudy islámské radikály držené v Sýrii. Oznámil to dnes premiér Edouard Philippe.

V syrských táborech a věznicích je na 11.000 bojovníků Islámského státu, mezi nimiž je 2000 cizinců. Kvůli současné turecké ofenzívě na severu Sýrie, kde se mnohé z těchto věznic nacházejí, se šíří obavy z možnosti jejich útěků. Dosud je střeží syrští Kurdové, kteří teď ale čelí tureckým útokům a už varovali, že jim na hlídání vězňů možná nebudou stačit síly.

"Mnozí z těch, jež Kurdové zatkli v Sýrii, spáchali zločiny v Iráku, proto, bude-li to nutné, mohou být souzeni tam," míní francouzský premiér Philippe.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V zakázané zóně na severu Ruska byli zadrženi tři američtí diplomati

Ruská policie v pondělí nakrátko zadržela tři diplomaty USA, kteří cestovali ve vojenské oblasti nedaleko místa srpnové exploze ruské rakety u polárního Severodvinska. Napsala to ve středu agentura TASS s odvoláním na bezpečnostní zdroje. Při nepovedeném testu rakety tehdy zahynulo pět lidí a v oblasti se nakrátko zvýšila radioaktivita. Ambasáda USA tvrdí, že o cestě diplomatů na sever ruské úřady předem informovala.

Agentura TASS napsala, že diplomaté jsou podezřelí z pobytu na území, kam je cizincům vstup bez povolení zapovězen. K takovým územím patří i celé město Severodvinsk, kde jsou velké armádní loděnice. Podle ruského trestního zákoníku mohou být Američané pokutováni do výše 5000 rublů (1800 korun) a vyhoštěni. Podle agentury Interfax byli američtí diplomaté pro prověrce osobních dokumentů propuštěni.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Šance na dojednání brexitové dohody stále existuje, myslí si Johnson

Britský premiér Boris Johnson ve středu na jednání vlády prohlásil, že stále existuje šance na dojednání nové brexitové dohody s Evropskou unií, nicméně shody zatím nebylo dosaženo. Uvedl to Johnsonův mluvčí James Slack. Noční brexitová jednání v Bruselu uzavření dohody o vystoupení Británie z EU nepřinesla a rozhovory pokračují. Země EU nicméně původně chtěly mít již ve středu hotový dokument v ruce, aby se jím ve čtvrtek mohl zabývat unijní summit.

"Premiér seznámil vládu s vývojem brexitových rozhovorů a řekl, že je šance na zajištění dobré dohody, ještě tam ale nejsme. Určitá témata zůstávají nedořešena," citovala agentura Reuters mluvčího Jamese Slacka.

Zdroj: ČTK
Další zprávy