Čínská vláda už minulý týden vyzvala úřady v celé zemi, ať se na pád společnosti Evergrande připraví. Firmě minulý čtvrtek vypršel oficiální termín pro uhrazení úroků ve výši 83,5 milionu dolarů (1,8 miliardy korun) ze zahraničních dluhopisů. Pokud jej nezaplatí do 30 dnů od vypršení tohoto termínu, dostane se do platební neschopnosti.
Realitní firmu Evergrande, jejíž podnikání kromě realit zahrnuje provoz fotbalového klubu, výrobu elektrických aut nebo potravin a nápojů, založil v roce 1996 Chuej Kcha-jen, osmatřicetiletý vystudovaný hutník s praxí z ocelárny. Už první obchod s novou společností, která se původně jmenovala Hengda Group, se mu vydařil na výbornou - celkem 323 bytů prodal během půl dne.
V následujících letech se developerský podnik rozrůstal dál. Když v roce 2009 expandoval na trh v Hongkongu, jeho jmění stouplo na devět miliard dolarů (v přepočtu asi 195 miliard korun) a Chuej to v jednu dobu dokonce dotáhl na nejbohatšího Číňana. V současné době odhaduje časopis Forbes jeho osobní majetek zhruba na 11,5 miliardy dolarů (zhruba 249 miliard korun).
Chuej dokázal z malé lokální firmy postupně vybudovat realitní gigant. Jenže problémem bylo, že za pomoci především vypůjčených peněz. A právě narůstající dluhy zlomily kdysi druhému největšímu realitnímu kolosu v Číně vaz.
Stovky nedodělaných projektů
Firma se postupem času začala dostávat do potíží s likviditou, a tedy i se splácením závazků. Ubylo i klientů, kteří by měli zájem o koupi nemovitosti. Dlužná částka podniku se tak nakonec vyšplhala na více než 300 miliard dolarů (asi 6,5 bilionu korun), což z něho podle některých analytiků činí aktuálně nejzadluženějšího developera na světě.
V současnosti má dvaašedesátiletý podnikatel se svou Evergrande podle listu Financial Times rozestavěno celkem 778 projektů ve více než dvou stech čínských měst. Jestli je ale developer bude schopen ještě někdy dokončit, zůstává ve hvězdách.
Společnost částečně dohnaly na pokraj krachu také regulační zásahy Pekingu. Ten minulý rok představil program zvaný Tři červené linie zaměřený výhradně na developery. Podle tohoto opatření například nesmějí být dluhy developerů vyšší než hodnota jejich majetku v realitách. Pro developery, kteří nedokážou včas dostát svým závazkům, program zavedl vysoké sankce.
Peking tímto krokem reagoval na předluženost tamního realitního trhu, obával se totiž, že by mohla mít za následek finanční krizi.
Ta ale postihla právě Evergrande. Kvůli tomu, že nedokáže shánět peníze na plnění svých závazků, oslabily její akcie od začátku roku už o 80 procent. Podle deníku The Guardian již není schopná platit ani svým zaměstnancům, kterých jsou desítky tisíc.
Server BBC upozornil, že v ohrožení jsou i peníze lidí, kteří si u Evergrande vyhlídli nemovitost ještě před tím, než se na pozemku začalo stavět. Developerovi zaplatili zálohu, o kterou teď mohou přijít, pokud firma zkrachuje. Finanční ztráty se mohou dotknout třeba i dodavatelů stavebních materiálů a dalších firem, které s Evergrande spolupracují.
Hrozba úvěrové krize
Podle listu The Guardian může krach Evergrande znatelně dopadnout na čínský finanční systém. Společnost údajně dluží peníze 171 bankám a zhruba 121 dalším společnostem v Číně.
Analytici očekávají, že by čínský bankovní sektor po neuhrazení dluhu méně půjčoval a v zemi by hrozila úvěrová krize, která by nejspíš zpomalila ekonomický růst. Kolaps podniku a s tím i ochromený finanční systém by se následně podle expertů mohl rozšířit do zbytku světa.
"Pokud se Čína kvůli Evergrande dostane do vážných hospodářských problémů, zbytek globální ekonomiky se tím 'nakazí' také," prohlásil investor společnosti Rockefeller Global Family Office Jimmy Chang.
Někteří analytici dokonce přirovnávají očekávaný bankrot k pádu americké banky Lehman Brothers, jejíž krach v roce 2008 odstartoval globální finanční krizi.
Jiní ovšem takovou paralelu vidí jako přehnanou. Například analytik firmy Barclays pro The Guardian uvedl, že pád Evergrande by pro trh s nemovitostmi sice nejspíš znamenal velkou přítěž, k "čínským" Lehman Brothers by to ale mělo hodně daleko.
Pokud se Evergrande skutečně dostane do platební neschopnosti, bude muset přikročit k restrukturalizaci dluhu. Analytici ale předpovídají, že v takovém případě držitelé dluhopisů získají zpět pouze malou část investovaných peněz. Upozorňují totiž, že neexistuje precedens v takové velikosti jako Evergrande. Případná restrukturalizace by tak byla jednou z největších v historii Číny.
