Šéf může vyzvat lidi, ať sami napíšou, jak si mohou snížit plat, říká manažer štěstí

Hana Vacková
13. 9. 2020 20:23
Aby lidé nevstávali s větou "Zase do práce", ale aby se tam naopak těšili, zřizuje se ve firmách pozice takzvaných happiness manažerů. Lidí, kteří se zabývají tím, aby zaměstnanci cítili štěstí v práci, jsou v Česku už stovky. Prvním se stal v roce 2008 Michal Šrajer, nejprve v IT firmě Inmite, kterou spoluzaložil, a později v Avastu.
Poradce pro štěstí v práci a šéf firmy Happiness at Work Michal Šrajer.
Poradce pro štěstí v práci a šéf firmy Happiness at Work Michal Šrajer. | Foto: Honza Mudra

Usilovat o štěstí v práci není jen benefit lákající hodnotově orientované zaměstnance, srdcaře, ale i způsob, jak dosáhnout vyšší produktivity. "Sice existuje spojitost se spokojeností zaměstnanců a rychlostí růstu, neměl by to ale být hlavní důvod, proč se happiness management zavádí. Stejně by to nefungovalo," myslí si Michal Šrajer, aktuálně poradce pro štěstí v práci a šéf firmy Happiness at Work.

Úkolem manažera štěstí ve firmách není zaměstnance bavit. Co tedy člověk v takové pozici dělá?

Může to mít různé podoby, ale tam, kde to dobře funguje, je tento manažer ambasadorem firemní kultury. Snaží se definovat, co ji tvoří, a pak pomáhá lidem, aby ji mohli žít. Na první pohled to vypadá, že je gró firemní kultury vidět, ale není to tak. Třeba Google je pověstný dobrou firemní kulturou, ale její jádro netvoří barevné kanceláře, bazén a beachvolejbalové hřiště. To už je jen vnější příznak nebo důsledek něčeho daleko hlubšího. To vychází většinou z majitelů firem, kteří firmě dají určitý smysl, otisknou většinou do firmy svoji osobnost. A happiness manažer je ten, který jim to pomáhá realizovat. Základní principy happiness managementu jsou vztahy a smysl. Tedy jak se k sobě lidé chovají a jaký smysl vidí v tom, co dělají, a jestli mají možnost k tomuto smyslu směřovat.

Mohli bychom vyčíslit, kolik stojí fotbálek a pěkné kanceláře, o ty ale vůbec nejde. Spíš je to o vynaloženém čase a energii na komunikaci s lidmi ve firmě.

Připomíná mi to svobodné firmy. I tam se vedle svobody, zodpovědnosti každého a nehierarchičnosti hodně pracuje s firemní kulturou. Je mezi tím nějaký rozdíl, nebo je to pouze jiný název té samé věci?

Je to spíš jiný pohled na ten samý kopec. I já jsem k tomuto tématu přišel přes svobodné firmy a Tomáše Hajzlera, který to tady začal propagovat. Když jsme s kamarády v roce 2008 zakládali firmu Inmite, stáli jsme na principech svobodné firmy. Nechávali jsme rozhodovat zaměstnance, vzájemně jsme si určovali mzdy a tak podobně. Těžili jsme z výhody, že jsme nevěděli, jak se taková firma vůbec dělá. Dělali jsme to tak, jak nám to přišlo přirozené, a tak, aby to bavilo nás a i lidi kolem. Ke všemu jsme přistupovali stylem pokus omyl. Fungovalo to a vznikl nám tým, který si byl navzájem opravdu blízko. Bylo to bezpečné prostředí, v němž jsme se dokázali bavit i o těžkých věcech. Zároveň jsme dělali velké věci, expandovali do zahraničí.

Jak přišlo štěstí v práci? Už v Inmite jste se tituloval jako šéf přes štěstí.

Přivedlo mě k tomu pár článků. Jeden z nich byl od Joela Spolského, zakladatele aplikace Trello, o tom, že optimalizuje firmu tak, aby tam bylo lidem dobře, pak budou odvádět lepší výkony. Druhá inspirace byl Alex Kjerulf z Dánska, který si takhle říkal už pár let přede mnou. On byl největší propagátor štěstí v práci. Napsal knihu Jak být šťastný od devíti do pěti, kterou jsme vydali také u nás.

Co bylo náplní práce vaší pozice?

Pídit se po smyslu firmy a dívat se, co se děje ve světě a co z toho může fungovat u nás, v kontextu naší firmy. Lidé po nás často chtějí návody, jak na to, ale návody mohou fungovat, pouze pokud jsou dobře aplikované na konkrétní firmu. Velká část práce je i objevit silné stránky lidí ve firmě: Nedávno jsem četl studii o tom, že když lidé používají své silné stránky, jejich výkonnost je mnohem vyšší, mají mnohem méně deprese a žije se jim líp v práci i mimo ni. Je hromada nástrojů, jak budovat bezpečné prostředí ve firmě, jak se lidé mohou vzájemně poznat, aby věděli, co od sebe mohou čekat, mohli si vše říct na rovinu. Na základě toho dojdou k psychologickému bezpečí, aby si ve chvílích potřeby dokázali říct o pomoc.

Pod jaké oddělení obvykle řízení štěstí spadá?

V Avastu jsem reportoval HR, ale tam, kde to funguje, to vychází z vedení. Oddělení HR je minimálně dobrým spojencem pro to, aby věci propadávaly úplně ke všem lidem nebo aby pomáhalo hledat lidi, kteří jsou kompatibilní s nastavením firmy. Nemělo by to ale být tak, že: v HR si to happiness nějak zařiďte a my si tady budeme dělat byznys. To nebude fungovat, musí se to propojit.

Ve firmách, kde není hierarchie, kde chybí vrchol, je tlak rozložený do větší části podniku. Není tam jen tlak na šéfa.

Nezavádí se takové věci lépe v období klidu nebo konjunktury? Jaký je o to zájem teď?

Podle toho, co vidím já, teď opravdu není žádná firma ve stadiu: Teď je krize, jdeme dělat happiness management. Ale firmy, které s tím začaly už dřív, tohle období daleko lépe přečkávají, protože jsou na to připravené. Když se na to podíváme z pohledu svobody v práci, kdy ve firmách není hierarchie a mají plochou strukturu, tak tím, že chybí vrchol, je tlak rozložený do větší části podniku. Není tam tlak na šéfa, který to celé musí ustát sám, odpovědnost má víc lidí. Konkrétní příklad je společné snižování mezd. Zaměstnanci, kteří chtějí být nadále součástí podniku, udělají maximum pro to, aby vyšli firmě vstříc v momentě, kdy potřebuje šetřit. Třeba ve StartupJobs šéf Filip Mikschik své zaměstnance vyzval, ať mu sami napíšou, o kolik by si mohli snížit plat. To v běžné firmě fungovat nebude.

Kolik stojí štěstí v práci?
Mohli bychom vyčíslit, kolik stojí fotbálky a pěkně vybavené pracovní prostředí, ale o ty ve skutečnosti vůbec nejde. Spíš je to o vynaloženém času a energii na komunikaci s lidmi. Cena pak proudí jinudy než z rozpočtu, na principech se dá pracovat i bez peněz.

Michal Šrajer

Vystudoval softwarové inženýrství. Po dvou letech v Etneteře založil spolu s kamarády společnost Inmite, kde vytvářeli mobilní aplikace. Svou pozici pojmenoval chief happiness officer. Byl tak první manažer štěstí v Česku. Před dvěma lety založil firmu Happiness at Work.

 

Právě se děje

Další zprávy