"No ano, vozím děti do školy každý den. Mám dvě, syn chodí do školy, školka dcery je až na druhé straně města. Nemám ráno čas na procházky, spěchám do práce a čekají mě další kolony," vysvětluje pan Filip, zatímco čeká v koloně aut, která zablokovala průjezdovou uličku před vchodem do základní školy ve středočeské obci Pyšely.
Přímo před branou vystoupí z vozu, otevře kufr, jedenáctiletému synovi nasadí aktovku a roušku a následuje rozloučení - celá akce zabere zhruba 90 sekund. Pak ho vystřídá další vůz. V nejvytíženější čas - tedy čtvrt hodiny před začátkem vyučování - jich takto v uličce před pyšelskou školou stojí najednou zhruba šest, další pak brzdí vedle budovy.
Mezi auty kličkují skupinky zapovídaných školáků, kteří přišli pěšky nebo se trochu nejistě promotali k budově školy na kolech. Je znát, že rodiče za volantem se u školy sami nechtějí zdržovat a přednost dětem na silnici tak dává jen asi každé třetí auto.
"Dceři je už devět, ze školy ji pouštím samotnou, ale do školy si opravdu ještě netroufám. Důvodem je právě tenhle ranní chaos kolem. Mám strach, že se ráno cestou na chvíli zamyslí a připlete se těm autům do cesty. Třeba od školy z kopce dolů jezdí dost rychle," říká k dopravní situaci paní Jana, jedna z maminek, která dceru naopak pravidelně doprovází pěšky.
Školní bus i posunutá výuka
Dvoutisícové Pyšely patří mezi menší obce, dojíždění za vzděláním a prací je zde proto komplikovanější a doprava autobusy z a do sousedních obcí omezená. Autem do školy musejí dojíždět i mnozí učitelé.
"Mamataxi", jak se tomuto způsobu dopravy ironicky přezdívá, ale není typické jen pro současný venkov, potýkají se s ním také radnice ve velkých městech, mimo jiné v české metropoli.
Konkrétně například Praha 6 minulý týden oznámila, že zakáže vjezd osobním automobilům do ulice před jednou ze základních škol půl hodiny před začátkem školy. Na zákaz upozorní jak dopravní značky, tak kužely, dodržování pravidel budou kontrolovat strážníci městské policie. Omezení se přitom nevztahuje na auta přepravující zdravotně nebo tělesně postižené, z oblasti smí vyjíždět i rezidenti.
Pokud se úprava ujme, stane se z ní trvalé nařízení. "Cílem je přesvědčit rodiče, aby využili parkování ve větší vzdálenosti od školy a zvýšili bezpečnost docházejících dětí," popsal záměr školní ulice mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
Řešit komplikace spojené s rozvážením dětí do škol se rozhodli i ve středočeských Říčanech. "Ano, problém vnímáme a snažíme se řešit," potvrzuje pro on-line deník Aktuálně.cz starosta David Michalička. "Udělali jsme před jednou školou ranní zákaz vjezdu, navíc máme ke všem školám zavedeny školní linky jen pro žáky - velmi využívané. Začátky škol jsme dali 8:00 až 8:15 a 8:30 pro rozmělnění špičky a také pro lepší využití školních autobusů," popisuje starosta strategii města s více než 15 tisíci obyvateli.
"Fenomén mamataxi se jednoznačně podílí v ranních, ale i odpoledních špičkách na houstnutí provozu," říká ředitel organizace Tým bezpečnosti Jan Polák. "Co se týká vlivu tohoto jevu na bezpečnost dětí, obecně lze říci, že odvozem dětí až do škol zkrátka nebudujeme potřebné a správné návyky bezpečného pohybu v silničním provozu. Dětem pak chybí zkušenosti pro pohyb v dopravním prostředí," vysvětluje.
I Němci řeší rozvážení, ale méně
Formou výzev a dopravní osvěty bojuje za omezení aut v okolí škol mimo jiné i sousední Německo. Tamní spolky a dopravní kluby přitom nejčastěji argumentují právě vznikem nepřehledných, a tedy nebezpečných situací. Ale i tím, že se dítě odvozem ochuzuje o pohyb.
"Jedna naše sousedka vozila denně svoji dceru do školy, ačkoliv to měla kousek pěšky po klidné ulici, kde se mohla připojit ke svým spolužákům. Moc jsem tomu nerozuměla," popisuje svou zkušenost z Drážďan Helena Singerová, která ve městě s rodinou žila tři roky.
Před časem se přestěhovala do Berlína, kterému podle jejích slov také není fenomén dovážení dětí před brány škol cizí.
Singerová na druhou stranu dodává, že v Německu se snaží většina rodičů dovážení do škol vyhnout. "Před každou školkou, školou i univerzitou je množství stojanů na kola. Děti jsou zvyklé jezdit už od útlého věku za každého počasí na kole. Je to nejběžnější dopravní prostředek," poznamenává Singerová.
Přesto je i tam podle ní spousta rodičů, kteří ranní logistiku nezvládají jinak než autem. "Mají třeba víc dětí, které rozvážejí po jeslích, školkách i školách. Rozhodně to ale není většina. Před osmou ráno se tak ve školních ulicích setkávají chodci, mnohdy neohrabaní cyklisti a nervózní rodiče-řidiči, kteří nemohou ani projet, natož zaparkovat. Přesto se druhý den do dopravní džungle opět vracejí," popisuje svou zkušenost ze zahraničí.
Výzva pro dospělé
Češi na sociálních sítích kritikou na rodičovské taxi nešetří, stěžují si na chaotickou dopravu, řešení měst formou ranního zákazu vjezdu vnímají jen jako přesun kolon do vedlejších ulic.
Napadají také současný model výchovy a údajnou lenost dětí. Mnoho z nich přitom typicky vzpomíná na svou školní docházku. "Já jsem vždy chodil do všech škol (ZŠ, SVVŠ, ČVUT) pěšky celý rok, ale to bylo v minulém století, teď je jiná doba," píše na facebookovém profilu Prahy 6 jeden z uživatelů. "My jsme jako děti chodily do školy pěšky z celé Hanspaulky a někdo až z Baby," přidává se další.
Psychoterapeutka Jana Besperátová varuje, že téma rodičovského taxi snadno svádí k paušalizaci. Důležité je podle ní rozlišovat, kdy je dovážení dětí nutnost, kdy pohodlnost, kdy strach a úzkost, kdy snaha vyhnout se společné konverzaci a kdy jediná relativně klidná společná chvíle dne.
Dát dítěti možnost strávit čas bez rodičů a přenést na něj odpovědnost ale vidí jako důležitý krok. "Čím dál více jsem přesvědčená, že blízkost školy bydlišti by měl být jeden z hlavních argumentů při jejím výběru. Společné cesty z a do školy se spolužáky jsou unikátní chvíle bez dospěláckého dozoru," vysvětluje Besperátová.
Dítě se podle ní v takovou chvíli učí dívat kolem sebe, hlídat si tempo a čas a tvoří si svoji mentální mapu.
"Největší úkol je to pro nás dospělé. Znamená to zpomalit, možná dřív vstát, dřív jít spát, obléct se i do deště, komunikovat s druhými, s dítětem. A hlavně dětem důvěřovat a nepodceňovat je, což je nezbytný předpoklad k sebejistotě založené na reálné zkušenosti. Jediná věc, která dnešním dětem opravdu nechybí, je pohodlí," připomíná psychoterapeutka.
Všeho moc škodí
Oddělení ministerstva dopravy Besip připomíná řidičům návrat do škol tradičně již před začátkem září. Vyzývá je, aby byli v okolí škol obzvlášť opatrní, soustředili se stoprocentně na řízení a preventivně zpomalili.
"Pokud snížím v okolí školy rychlost na 30 km/h, riziko vážného zranění dětí bude minimální. Naopak i při padesátikilometrové rychlosti potřebuji k zastavení na suchém povrchu skoro 30 metrů a z toho prvních 15 vozidlo nezpomaluje, protože nikdo nedokáže reagovat na pohyb chodce ve vozovce okamžitě,“ upozorňuje vedoucí Besip Tomáš Neřold.
Ze statistik nehodovosti Centra dopravního výzkumu přitom vyplývá, že se smrtelná či těžká zranění dětí v uplynulé dekádě za měsíc září týkala ze 73 procent chodců, následovali ze 13 procent cyklisté a spolujezdci v osobních automobilech činili 12 procent. Vina byla většinou na straně řidičů. Nejrizikovějším časem pak bylo pondělí mezi 7. a 8. hodinou.
"Pokud rodiče mohou najít pěší či cyklistickou variantu k takzvanému mamataxi, mohou tím výrazně přispět k bezpečnému prostředí pro děti v okolí škol," dodává pro Aktuálně.cz Neřold s tím, že více než 50 procent cest autem, které Češi podnikají, je na vzdálenost do deseti kilometrů.
Podle Poláka z Týmu bezpečnosti ovšem situaci nepomáhá ani někdy až přehnaná ochrana přechodů pro chodce v blízkosti škol. "Dohled je samozřejmě vhodný, nicméně osoby podílející se na ranním řízení provozu v oblasti škol by měly být důsledně poučeny a nechat prostor pro nácvik správného chování. Mnohdy je pouze vytvářen bezpečný koridor, kde děti 'slepě' absolvují cestu do školy," upozorňuje dopravní expert.
10 zásad bezpečné cesty do školy
- Děti a rodiče by si měli projít trasu do školy společně. Děti je vhodné cestou upozornit na nepřehledná, problematická a nebezpečná místa.
- Silnici přecházejte bezpečně a s přehledem, najděte nejvhodnější a tím bezpečná místa pro přecházení. Nezapomeňte, že musí být dobré rozhledové podmínky na obě strany komunikace. Při přecházení silnice se vždy rozhlížíme 3x - doleva, doprava, doleva.
- Nepřecházejte mezi zaparkovanými auty, zde vás ostatní účastníci provozu (řidiči) lehce přehlédnou.
- Vycházejte z domu včas, správné časové rozvržení doby potřebné pro cestu do školy, zamezí se tím spěchu a případnému přehlédnutí nebezpečné dopravní situace.
- Nepodceňujte oblečení, využívejte pestré barvy a reflexní prvky na oblečení i školních aktovkách, zvyšuje se vaše viditelnost na silnici a v dopravě, těmito prvky na sebe upozorníte. Reflexní prvky umístěte vždy na viditelném místě.
- Mobilní telefony, používání mobilního telefonu, poslouchání muziky a mít nasazená sluchátka snižuje vnímání silničního provozu. Může to vést k fatálním nehodám.
- Při jízdě na kole, koloběžce, správně nasazené a připevněné cyklistické přilby a ochranné doplňky, před jízdou zkontrolovat technický stav kola - koloběžky. Do 18 let je cyklistická přilba povinná!
- Při jízdě autem je nutné být řádně připoután a použít dětskou autosedačku (odpovídající výšce nebo hmotnosti dítěte). Sedíme bez batohu či aktovky na zádech. Při vystupování a nastupování do/z auta využít dveře, které jsou blíže chodníku. Nikdy bychom neměli vystupovat do silnice.
- Při jízdě MHD, slušné chování nejen v prostředcích MHD je základem zvládnutí dopravních situací. Při přecházení se ujistěte, že vozidlo MHD nepřekáží ve výhledu Vám ani přijíždějícím vozidlům, nebo vyčkejte, až vozidlo MHD odjede ze zastávky. Pozor, tramvaj má přednost i na přechodu pro chodce.
- Používejte oči i uši, to jsou smysly, na které se spoléháme, naslouchejte dopravě a informacím, které tímto získáte (příjezd tramvaje, nákladního vozidla, jízda motocyklu, vozidel záchranného integrovaného systému…).
Zdroj: Besip
