České dráhy podle Ješety nechtějí do obnovy lanovky investovat ani ji provozovat, soustřeďují se na železniční dopravu.
"Město Liberec je vlastníkem všech pozemků v oblasti ještědského areálu a rádi bychom si i do budoucna uchovali kontrolu nad jeho dalším rozvojem. Společně s Libereckým krajem také dlouhodobě usilujeme o zapsání Ještědu do seznamu světového dědictví UNESCO a lanová dráha v tom nepochybně bude hrát do budoucna roli," doplnil liberecký primátor Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj).
Záměr převzetí musí podle něj schválit zastupitelstvo, jednat se bude o odkupu pozemků a budov lanovky, případně si je město od Českých drah pronajme.
"Očekávám, že majetkoprávní úkony by měly trvat v řádu několika měsíců, zhruba půl roku, takže o tom bude nakonec rozhodovat nové zastupitelstvo po komunálních volbách," řekl Zámečník.
Cena pozemků bude vycházet ze znaleckých posudků, předběžně se odhaduje jejich hodnota na nižší desítky milionů korun. Na samotnou obnovu a provoz lanovky bude radnice podle primátora hledat strategického investora ve veřejné soutěži. Zájem už dříve deklarovala TMR Ještěd ze skupiny Tatry mountain resorts, která areál od roku 2017 provozuje.
"České dráhy byly kdysi tím, kdo lanovky stavěl po celém Československu, jak v Čechách, tak na Slovensku jsme provozovali několik lanových drah. Dnes jsme vlastníkem už jedné jediné poslední, ani ty v Tatrách, ani Janské Lázně - Černá hora nám už nepatří. Stávající vedení podniku si nemyslí, že lanovky jsou to, na co bychom se měli soustředit," popsal Ješeta.
Dodal, že dopravce odhadované náklady na opravu lanovky raději investuje do nových vlaků.
Dvoukabinovou lanovku na Ještěd vybudovala v letech 1932 až 1933 na náklady Československých státních drah chrudimská firma František Wiesner. Ročně přepravila kolem čtvrt milionu cestujících.
Loňská tragédie byla první v její téměř devadesátileté historii. Na konci loňského října se přetrhlo tažné lano a jedna ze dvou kabin spadla. Při nehodě zemřel průvodčí, v kabině pro 35 lidí byl sám. Třinácti cestujícím ve druhé kabině se nic nestalo, zůstala viset na nosném laně 15 metrů nad zemí. Průvodčímu se podařilo aktivovat záchrannou brzdu a kabinu zastavit.
Jen základní oprava není podle výrobců lanovek možná vzhledem k bezpečnostním předpisům. Z možných řešení se zatím jako nejpravděpodobnější jeví varianta nahrazení kyvadlového systému se dvěma kabinami pro 35 lidí oběžným systémem s menšími kabinkami pro osm až deset cestujících.
Diskutuje se také o prodloužení lanovky zhruba o 800 metrů ke konečné tramvajové trati v Horním Hanychově. Podle Zámečníka už proto město připravuje změnu územního plánu. Náklady na obnovu lanovky se předběžně odhadují na 250 až 300 milionů korun.
